, vojtěška, víceleté trávy – pokud jimi není v důsledku sucha vyčerpána zásoba vody nebo nedošlo k zaplevelení.| << 18.1 Shrnutí základů technologie pěstování a sklizně | 18.3 Výživa a hnojení brambor >> |
Brambory jsou řazeny v osevním postupu ke zlepšujícím a odplevelujícím plodinám, nenáročným na předplodinu. Pro brambory jsou vhodné všechny předplodiny, které zanechávají zralou, prokořeněnou ornici – jetel , vojtěška, víceleté trávy – pokud jimi není v důsledku sucha vyčerpána zásoba vody nebo nedošlo k zaplevelení.
Dále jsou vhodné luskoviny Předplodinová hodnota brambor. a organicky hnojené plodiny jako silážní kukuřice, cukrovka, krmná řepa. Tyto předplodiny zpravidla využíváme pro jiné náročnější plodiny, především pro obiloviny . Brambory, jako kopanina hnojená chlévským hnojem, se nejčastěji zařazuje mezi dvě obiloviny. Předplodinovou hodnotu obilovin je možné zlepšit pěstováním meziplodin. Do půdy se pak dostane organická hmota stejnoměrně rozdělená ve zpracovávané orniční vrstvě, což se mnohdy nedaří při běžném hnojení chlévským hnojem nebo kejdou. Navíc zelenému hnojení je připisován příznivý vliv na snížení strupovitosti hlíz. Tab. 18.2 - 1 :
Opakované pěstování brambor po sobě vede často ke zvýšenému výskytu chorob a škůdců. Doporučují se proto čtyř až pětileté přestávky při pěstování sadbových brambor a minimálně tříleté u konzumních a průmyslových brambor.
Zkrácení intervalu řazení brambor v osevním postupu nebo dokonce řazení brambor po sobě vychází z požadavku využití investic, jako je závlaha při pěstování raných brambor v ranobramborářské oblasti. Pěstování dalších plodin a meziplodin ve vegetaci spolu s kvalitním organickým hnojením částečně eliminují negativní působení tohoto řazení brambor v osevním postupu.
Zkrácení intervalu řazení brambor v osevním postupu vychází i z plného vytížení stanoviště vhodného pro pěstování a ze snahy snížit náklady na dopravu pěstováním brambor v blízkosti skladovacích prostorů a zpracovatelských podniků.
Opakované pěstování brambor po sobě nebo krátký interval řazení v osevním postupu představuje nebezpečí v zamoření háďátkem bramborovým (Globodera rostochiensis a Globodera pallida), zvýšený výskyt mandelinky bramborové, vyšší tlak plísně bramborové, kořenomorky bramborové a viróz. Ozdravení půdy od háďátek a snížení výskytu ostatních negativních činitelů zabraňují brambory, zůstávající jako plevelné v následných plodinách.
Při zvyšující se koncentraci brambor mají sice intenzifikační faktory – hnojení a závlaha – stále svůj význam, ale ztrácejí na efektivitě. Zvyšuje se přitom napadení kořenomorkou, strupovitostí, černáním stonku, plísní bramborovou, případně i zaplevelení. I na plochách bez háďátek může docházet k výnosovým depresím.
Brambory jako předplodina zanechávají ornici v dobrém kulturním stavu po mechanickém intenzivním ošetření a úspěšném ničení plevelů. Plné porosty zastiňují půdu a přispívají tak k půdní zralosti. Negativně je hodnoceno malé množství posklizňových zbytků brambor a podpora odbourávání humusu mechanickým ošetřením. Je proto nutné dodat jim organickou hmotu v rámci osevního postupu obvyklým hnojením hnojem, jehož následným působením je dána i předplodinová hodnota brambor.
Rané brambory se využívají především v osevních postupech při závlahách. Při časné sklizni jsou dobrou předplodinou pro zeleninu, při pozdější sklizni pro strniskové plodiny, ozimou řepku a ozimý ječmen.
Konzumní brambory pozdní jsou při včasné sklizni vhodné pro ozimý ječmen, ale i pro ozimé žito, ozimou pšenici i ozimé meziplodiny. Polopozdní odrůdy a brambory průmyslové jsou při časově normální sklizni na lepších půdách vhodné pro ozimou pšenici.
Značné nebezpečí je v hlízách zbylých po sklizni v ornici, které nebyly sebrány nebo vyorány. Rostliny z těchto brambor v následných plodinách se stávají shromaždištěm škůdců a původců některých chorob. Zvláště nebezpečné je to v sadbových oblastech. Po mechanizované sklizni může zůstat v ornici ve vrstvě 0 – 50mm až 40 tisíc hlíz velikosti do 30mm (cca 0,3t.ha-1). Kromě toho mohou zůstávat na poli i hlízy v hlubších vrstvách ornice.
| << 18.1 Shrnutí základů technologie pěstování a sklizně | Top | 18.3 Výživa a hnojení brambor >> |