<< 20.2.1 Postavení a pěstování jakonu	20.2.3 Botanická charakteristika >>

20.2.2 Hospodářský význam

Planě roste na východních svazích And, od Kolumbie až po severozápadní Argentinu, v nadmořských výškách do 3 300m. Jde o tradiční plodinu Inků, která se v Peru, Bolívii a

Argentině nazývá yacón, v Ekvadoru se používá název jicama, kde se s ním můžeme setkat na trzích v Latacunga. V jiných oblastech se vyskytuje jenom velmi zřídka a mimo andskou oblast byl jakon ještě do nedávné doby téměř neznámou plodinou. Při kolonizaci Ameriky se nedostal do zemí “Starého světa”, a pro Evropu byl objeven až v průběhu 30. let tohoto století. Do severní Itálie přivezl několik hlíz italský agronom Mario Calvino, který pracoval v Dominikánské republice. Z jeho pokusů se postupně rozšířil do dalších oblastí jižní Evropy, ale například i do Německa. Po skončení druhé světové války, která jeho nadějný proces introdukce do Evropy přerušila, se začal šířit v USA, Japonsku a především na Novém Zélandu. Odtud byly první oddenkové hlízy, kterými se jakon množí, dovezeny koncem roku 1993 i do České republiky.

Hlízy jakonu se obvykle používají k jídlu syrové. Nařezané se přidávají i do čerstvých zeleninových salátů, kterým dodávají charakteristickou chuť a konzistenci. Lodyha s mladými listy se upravuje vařením jako zelenina.


<< 20.2.1 Postavení a pěstování jakonu	Top	20.2.3 Botanická charakteristika >>