Ve srovnání s jinými plodinami se řepa nevyznačuje autoregulační, ale pouze kompenzační schopností, vlivem které průměrná hmotnost rostliny odpovídá v určitém rozsahu ploše půdy, kterou má rostlina k dispozici. Tuto skutečnost je třeba brát v úvahu při volbě vzdálenosti výsevu. Produkční proces cukrovky omezuje především kvalita organizace porostu. Předně je to přehuštění porostu a jeho mezerovitost. Druhou limitující složkou je délka produkčního procesu a její intenzita. V neposlední řadě může výsledky ovlivňovat či limitovat distribuce biomasy, a především ukládání cukru do bulvy.

Produkce řep je ovlivňována velikostí listové růžice (počet listů a jejich průměrná velikost), čistým výkonem asimilace na jednotku listové plochy, délkou její fotosyntetické činnosti a schopností ukládat asimiláty do bulvy. Celkový počet vytvořených listů , průběžný stav svěžích a uschlých listů a životnost listů značně ovlivňují srážky. Nejdelší životnost má 15. až 22. list, v průměru 80 dnů. Počet listů na rostlině může být vedle odrůdy ovlivněn i výživou porostu, dobou setí apod., především však hustotou porostu, která je v podmínkách nových technologií pěstování značně variabilní. U řidších porostů je listová plocha jedné rostliny větší. Maximum listové plochy je u cukrovky v druhé polovině srpna. Do doby dosažení maxima pokryvnosti listoví by mělo být vytvořeno 85% sušiny bulev. Čistý výkon asimilace dosahuje v první polovině vegetace vysokých hodnot a v dalším období postupně klesá, naopak podíl čistého výkonu asimilace vztaženého na cukr stoupá.