<< 6.7.4 Ochrana proti nejdůležitějším škůdcům cukrovky 6.7.6 Uplatnění biologicky aktivních látek u cukrovky >>

6.7.5 Ochrana proti nejdůležitějším chorobám cukrovky

Častou chorobou řepy při vzcházení a na počátku růstu (do vytvoření druhotné kůry) je spála řepná . Způsobují ji parazitické půdní houby , které napadají vzcházející a mladé rostlinky v nepříznivých půdních , vláhových a teplotních podmínkách (půdní škraloup, nedostatek vzduchu v půdě, rozplavení půdy dešti, velké výkyvy teploty). Ochrana spočívá v moření osiva účinnými fungicidy na bázi thiramu (Wolfen thiuram) a hymexazolu (Tachigaren). Kvalitní agrotechnika má zajistit co nejkratší dobu od zasetí do vytvoření 2. páru pravých listů.

Img. 6.7.5 - 1 : Řepná rostlina poškozená spálou řepnou.
Img. 6.7.5 - 2 : Nevyrovnaný porost řepy – na horizontě rostli...
Img. 6.7.5 - 3 : Listy řepy ošetřené fungicidem proti chorobám list...




Tab. 6.7.5 - 1 :

Původci řepné spály.


Tab. 6.7.5 - 1 : Původci řepné spály.


Virové žloutenky řepy žloutenky BYV a mírné žloutnutí řepy – BMYV – snižují výnos i cukernatost v závislosti na době a stupni napadení. Přímá ochrana spočívá v ošetření porostu proti vektorům – mšicím, jak bylo výše uvedeno.


Tab. 6.7.5 - 2 :

Přehled hlavních chorob cukrovky.


Tab. 6.7.5 - 2 : Přehled hlavních chorob cukrovky.


Img. 6.7.5 - 4 : Rostlina cukrovky napadená skvrnatičkou řepnou.
Z listových chorob houbového původu škodí skvrničnatka řepná (Cercospora beticola). Vyskytuje se od poloviny června za vysoké vzdušné vlhkosti.
Img. 6.7.5 - 5 : Listy rostliny napadené padlím řepným.
Ochrana spočívá v aplikaci fungicidů (Brestan, Fundazol, Kuprikol, Benlate, Topsin). Padlí řepné ( Erysiphe communis ) se vyskytuje koncem srpna za teplého a vlhkého počasí. Přípravky Impact, Thiovit jsou účinné a ekonomicky vhodné u kvalitních porostů. Proti plísni řepné (perenospora schachtii) vyskytující se ohniskově se provádí ochrana bodová (napadených lokalit) přípravky Thiovit, Imoact, Sulikol aj. Ochrana proti plísni řepné, vyskytující se za vlhčího a chladnějšího počasí ohniskově je většinou nerentabilní (přípravky Brestan, Neroxon, Kuprikol). Proti ramularii (Ramularia beticila) a fomě (Phoma beticola) se v současnosti ochrana neprovádí.

Skvrnatička řepná – cerkosporióza
Běžně se vyskytující choroba, šíření je podporováno vlhkým letním počasím a teplotami nad 20°C. První příznaky napadení skvrnatičkou se
Img. 6.7.5 - 6 : Porost řepy napadený cerkosporiózou.
jeví jako malé okrouhlé skvrny o průměru několika málo milimetrů, které jsou od okolních pletiv ostře ohraničeny hnědým nebo červenavým okrajem. Ve středu skvrn se nacházejí rozmnožovací orgány houby. Za pomoci lupy (10 – 12x zvětšující) je možno rozeznat
Img. 6.7.5 - 7 : Detail listů se skvrnami způsobenými skvrnatičkou ...
svazečkovité konidiofory v podobě tmavých teček.

Skvrny způsobené skvrnatičkou jsou běžně zaměňovány s bakteriózami. Ty často napadají kroupami nebo plečkováním mechanicky poškozené listy. Příznaky jsou někdy zdánlivě podobné. Tyto skvrny bývají velmi tmavě až černě zbarveny, částečně se světlejšími středy. Rozhodující však je, že nejsou rozpoznatelné žádné rozmnožovací orgány. O tom se můžeme přesvědčit pomocí lupy. Napadení bakteriózami zůstávají většinou bez hospodářského významu, nemají epidemický charakter a není možno proti nim zasahovat chemickými prostředky na ochranu rostlin.


Tab. 6.7.5 - 3 :

Pesticidy povolené pro ošetření proti cerkosporióze.


Tab. 6.7.5 - 3 : Pesticidy povolené pro ošetření proti cerkosporióz...


Padlí řepné
Img. 6.7.5 - 8 : Padlí řepné – choroba napadající listy řepy za tep...
Padlí řepné se vyskytuje především za teplého a suššího průběhu počasí. V evropských řepařských oblastech se padlí svým škodlivým potenciálem řadí hned za skvrnatičku řepnou. Padlí neškodí bezprostřední likvidací listové plochy, avšak ochuzuje rostlinu o zásobní látky. Na rozdíl od padlí na obilninách, které se vyskytuje v kupkách, tvoří padlí řepné pavučinovité povlaky, které mohou v krátké době pokrýt celou horní plochu listů. První napadení se objevuje zpravidla v první polovině srpna. Rané stádium infekce, které tvoří tenká síť houbových vláken, je možno lehce přehlédnout.


Tab. 6.7.5 - 4 :

Pesticidy povolené pro ošetření proti padlí.


Tab. 6.7.5 - 4 : Pesticidy povolené pro ošetření proti padlí.


Rizománie
Rizománie je nebezpečná virová choroba řepy šířící se ze Středomoří na sever. V ČR byla již zjištěna na více stanovištích. Virus BNYVV přenáší půdní houba Polymixa beteae, přenos je možný půdou, nářadím. Listy napadených rostlin mívají prodloužený řapík i čepel, jsou bez lesku, uvadají a odumírají. Bulvy mají zůžený kořen, ve spodní části zmnožené postranní kořínky (“vousaté řepy”), tmavé svazky cévní a časté novotvary. Ochrana spočívá ve výsevu tolerantních odrůd. Výskyt choroby je možné prokázat pouze sérologickým testem.

Img. 6.7.5 - 9 : Příznaky rizománie na listech řepné rostliny.
Img. 6.7.5 - 10 : Příznaky rizománie na kořenech řepné rostliny.
Img. 6.7.5 - 11 : Porost odrůdy tolerantní (vpravo) a odrůdy citlivé...





Tab. 6.7.5 - 5 :

Hodnocení příznaků rizománie.


Tab. 6.7.5 - 5 : Hodnocení příznaků rizománie.


Rhizoktonia
Img. 6.7.5 - 12 : Rhizoktonia solani – příznaky na rostlině&nbs...
Img. 6.7.5 - 13 : Rhizoktonia solani – příznaky na bulvě –...
Img. 6.7.5 - 14 : Rhizoktonia solani – příznaky na listech ...






<< 6.7.4 Ochrana proti nejdůležitějším škůdcům cukrovky Top 6.7.6 Uplatnění biologicky aktivních látek u cukrovky >>