| << 2.2 Obecná charakteristika okopanin | 2.3 Botanické zařazení a rozdělení okopanin >> |
Okopaniny jsou řazeny ke zlepšujícím plodinám osevního postupu (hnojí se k nim statkovými hnojivy). Pokud nejsou sklízeny za nepříznivého počasí (zvláště nadměrné vlhkosti půdy), zanechávají půdu v dobrém fyzikálním stavu. Jsou velmi výkonnými plodinami. Ve srovnání s ostatními druhy poskytují v našich zeměpisných podmínkách nadprůměrné výnosy. Některé z nich, např. cukrovka, představují maximum možné produkce zužitkovatelné biomasy na jednotku plochy půdy. Přesto se plochy okopanin zmenšují.
Produkty okopanin se vyznačují nízkou koncentrací sušiny. Ta se pohybuje v rozsahu od cca 9% ( vodnice
) do 26% ( čekanka
). V sušině převažují látky glycidové povahy, které jsou jako rezervní ukládány do zdužnatělých stonků, přeměněných stonků, kořenů a oddenků. Jsou též významným zdrojem vitamínů a minerálních látek.
Okopaniny poskytují produkty pro výživu lidí i krmení hospodářských zvířat a jsou surovinou pro průmyslové zpracování.
Výživa lidí.
![]() |
Cukrovka kryje domácí potřebu cukru. Spotřeba cukru se v ČR od roku 1960 pohybuje vesměs v rozpětí 38 – 42kg na obyvatele a rok. Řepa je zastoupena ve výživě lidí též jako kořenová ( červená řepa salátová
) a listová zelenina (mangold).
![]() |
(smažené, sušené, mražené a sterilované). Zvyšování podílu brambor dodávaných v malém balení omezuje značné skladovací ztráty u drobných spotřebitelů. Předzásobení na zimu představovalo např. v šedesátých letech až 70% celkové spotřeby konzumních brambor, v současnosti je jeho objem velmi malý.
Čekanka
se ve výživě lidí neuplatňuje příliš významnou energetickou položkou. Je využívána pro výrobu kávových náhražek a fruktózy. Inulin obsažený v čekance a topinamburu je stále více využíván ve výživě diabetiků. Inulin hydrolyzovaný na fruktózu jako sladidlo obsahuje i zdraví prospěšné látky (vitamíny a minerální látky).
Krmení hospodářských zvířat.
![]() |
pěstovaných pro průmyslové zpracování. Zejména krmná řepa
a mrkev jsou při svém vysokém produkčním potenciálu, velice kvalitními pícninami. Dřívější velká náročnost na ruční práci při jejich pěstování, potíže při sklizni a skladování a později i ekonomické aspekty, postupně vedly k omezení rozsahu jejich pěstování. Přispělo k tomu i zavedení nových brukvovitých pícnin, u nichž je snažší pěstování, sklizeň a množení osiva a jejichž další předností je rychlý růst hmoty, případně obrůstání po seči (zkrmování v průběhu celého vegetačního období), a také možnost zkrmovat je až do zimy. Brambory nejsou jako krmná plodina u nás pěstovány. Zkrmují se pouze přebytky a odpad při třídění hlíz. Brambory se zkrmují pařené, silážované, případně sušené (vločky nebo řízky), méně syrové.
Základní ukazatelé výživné hodnoty okopanin (Zeman a kol.).Tab. 2.2.1 - 1 :

Předností krmných okopanin je v prvé řadě nízký obsah vlákniny. Ta je např. u krmné řepy 3 – 4krát nižší než u píce z vojtěšky, jetele, travních porostů nebo kvalitní siláže z kukuřice. U krmné kapusty
je proti vyjmenovaným hlavním pícninám obsah vlákniny přibližně poloviční. Obsah vlákniny je v těsné nepřímé korelaci s koncentrací živin v krmivu. Čím nižší obsah vlákniny, tím má příslušné krmivo vyšší koncentraci energetických i dusíkatých živin. To znamená, že ve stejném množství takového krmiva přijme skot 2 – 3krát více živin než např. v krmné slámě. Krmivo s nízkým obsahem vlákniny prochází zažívacím traktem zvířete rychleji než krmivo s vysokým obsahem, kde vytrávení trvá dlouho a vytváří se pocit nasycení. To způsobuje, že zvířata přijmou krmiva s nízkým obsahem vlákniny a vysokou koncentrací živin více, a tím získají i nesrovnatelně více živin, než z krmiva o vysokém obsahu vlákniny a nízké koncentraci živin. To na druhé straně je podmínkou pro dosahování vysoké užitkovosti. Nejprve musíme potřebné živiny do zvířete vpravit, aby nám je mohlo v požadovaných produktech (mléce, mase) vrátit. Přestože vláknina bulevnatých okopanin je vysoce stravitelná, plně nepokryje potřebu zvířat a je třeba ji doplnit vlákninou trav, jetelovin a kukuřice.
![]() |
Další předností krmných okopanin je u většiny z nich vysoká výnosová schopnost, a to jak v objemu, tak i v množství živin. Například krmná řepa překonává ve výnosu energetických živin, t.j. škrobových jednotek, i silážní kukuřici o 20%.
Nevýhodou krmných okopanin je větší potřeba práce při jejich pěstování, sklizni
, uskladnění a zapravení do krmné dávky. Tím se jejich prostřednictvím vyrobí jednotka živin (škrobová jednotka) dráže, s výjimkou krmné kapusty, cca o 40 – 50%, než v siláži kukuřice. Znečištěné bulvy krmných okopanin je nutno před jejich zkrmováním očistit. Dále je nutno odstranit nahnilé části. Těch přibývá zvláště při dlouhodobějším skladování (leden a později) a při méně šetrné mechanizované sklizni. Z toho důvodu se zpravidla krmné okopaniny využívají jen při přechodu z letní na zimní krmnou dávku a v prosinci. Zkrmování okopanin v pozdně zimním a předjarním období, přestože by bylo pro zdraví a užitkovost skotu velmi významné, se z pracovních a ekonomických důvodů již ve velkochovech většinou neuskutečňuje.
Průměrné obsahy živin, vitamínů a koeficienty stravitelnosti v jednotlivých bulevnatých okopaninách jsou vedeny v tabulkách.
| Tab. 2.2.1 - 2 :
Obsah makroprvků v bulevnatých okopaninách v g/kg v absolutní sušině. ![]() |
| Tab. 2.2.1 - 3 :
Obsah živin v 1kg krmiva průměrné jakosti v původní sušině. ![]() |
| Tab. 2.2.1 - 4 :
Orientační průměrný obsah vitamínů v bulevnatých okopaninách. ![]() |
| Tab. 2.2.1 - 5 :
Koeficienty stravitelnosti krmných okopanin pro přežvýkavce a prasata. ![]() |
, škrobárny, lihovary, sušárny), ![]() |
![]() |
by se měla zvýšit trvale nad 17%. Z cukrovarů dostávají zemědělské podniky zpětně řízky
a melasu. Hlavní část melasy je využívána na výrobu lihu. Brambory jsou zpracovávány především pro výrobu škrobu a jeho derivátů (dextriny, sirup, glukóza), které jsou nepostradatelné pro řadu průmyslových odvětví. Poněkud méně se zpracovávají v lihovarech. Rovněž škrobnatost průmyslových brambor je třeba zvýšit nad 16%. Rozšiřuje se zpracování brambor na průmyslové výrobky. Vedlejším produktem škrobáren jsou zdrtky, z lihovarů jsou využívány výpalky. Čekankové kořeny
jsou po usušení surovinou pro výrobu kávových náhražek. "Čekankový květ" – drobné kořínky a drť vzniklá při sušení a manipulaci se suchou čekankou – je rovněž zkrmován.
| << 2.2 Obecná charakteristika okopanin | Top | 2.3 Botanické zařazení a rozdělení okopanin >> |