<< 2.2 Obecná charakteristika okopanin | 2.3 Botanické zařazení a rozdělení okopanin >> |
Okopaniny jsou řazeny ke zlepšujícím plodinám osevního postupu (hnojí se k nim statkovými hnojivy). Pokud nejsou sklízeny za nepříznivého počasí (zvláště nadměrné vlhkosti půdy), zanechávají půdu v dobrém fyzikálním stavu. Jsou velmi výkonnými plodinami. Ve srovnání s ostatními druhy poskytují v našich zeměpisných podmínkách nadprůměrné výnosy. Některé z nich, např. cukrovka, představují maximum možné produkce zužitkovatelné biomasy na jednotku plochy půdy. Přesto se plochy okopanin zmenšují.
Produkty okopanin se vyznačují nízkou koncentrací sušiny. Ta se pohybuje v rozsahu od cca 9% ( vodnice ) do 26% ( čekanka
). V sušině převažují látky glycidové povahy, které jsou jako rezervní ukládány do zdužnatělých stonků, přeměněných stonků, kořenů a oddenků. Jsou též významným zdrojem vitamínů a minerálních látek.
Okopaniny poskytují produkty pro výživu lidí i krmení hospodářských zvířat a jsou surovinou pro průmyslové zpracování.
Výživa lidí.
![]() |
Cukrovka kryje domácí potřebu cukru. Spotřeba cukru se v ČR od roku 1960 pohybuje vesměs v rozpětí 38 – 42kg na obyvatele a rok. Řepa je zastoupena ve výživě lidí též jako kořenová ( červená řepa salátová ) a listová zelenina (mangold).
![]() |
Čekanka se ve výživě lidí neuplatňuje příliš významnou energetickou položkou. Je využívána pro výrobu kávových náhražek a fruktózy. Inulin obsažený v čekance a topinamburu je stále více využíván ve výživě diabetiků. Inulin hydrolyzovaný na fruktózu jako sladidlo obsahuje i zdraví prospěšné látky (vitamíny a minerální látky).
Krmení hospodářských zvířat.
![]() |
Základní ukazatelé výživné hodnoty okopanin (Zeman a kol.).Tab. 2.2.1 - 1 :
Předností krmných okopanin je v prvé řadě nízký obsah vlákniny. Ta je např. u krmné řepy 3 – 4krát nižší než u píce z vojtěšky, jetele, travních porostů nebo kvalitní siláže z kukuřice. U krmné kapusty je proti vyjmenovaným hlavním pícninám obsah vlákniny přibližně poloviční. Obsah vlákniny je v těsné nepřímé korelaci s koncentrací živin v krmivu. Čím nižší obsah vlákniny, tím má příslušné krmivo vyšší koncentraci energetických i dusíkatých živin. To znamená, že ve stejném množství takového krmiva přijme skot 2 – 3krát více živin než např. v krmné slámě. Krmivo s nízkým obsahem vlákniny prochází zažívacím traktem zvířete rychleji než krmivo s vysokým obsahem, kde vytrávení trvá dlouho a vytváří se pocit nasycení. To způsobuje, že zvířata přijmou krmiva s nízkým obsahem vlákniny a vysokou koncentrací živin více, a tím získají i nesrovnatelně více živin, než z krmiva o vysokém obsahu vlákniny a nízké koncentraci živin. To na druhé straně je podmínkou pro dosahování vysoké užitkovosti. Nejprve musíme potřebné živiny do zvířete vpravit, aby nám je mohlo v požadovaných produktech (mléce, mase) vrátit. Přestože vláknina bulevnatých okopanin je vysoce stravitelná, plně nepokryje potřebu zvířat a je třeba ji doplnit vlákninou trav, jetelovin a kukuřice.
![]() |
Další předností krmných okopanin je u většiny z nich vysoká výnosová schopnost, a to jak v objemu, tak i v množství živin. Například krmná řepa překonává ve výnosu energetických živin, t.j. škrobových jednotek, i silážní kukuřici o 20%.
Nevýhodou krmných okopanin je větší potřeba práce při jejich pěstování, sklizni , uskladnění a zapravení do krmné dávky. Tím se jejich prostřednictvím vyrobí jednotka živin (škrobová jednotka) dráže, s výjimkou krmné kapusty, cca o 40 – 50%, než v siláži kukuřice. Znečištěné bulvy krmných okopanin je nutno před jejich zkrmováním očistit. Dále je nutno odstranit nahnilé části. Těch přibývá zvláště při dlouhodobějším skladování (leden a později) a při méně šetrné mechanizované sklizni. Z toho důvodu se zpravidla krmné okopaniny využívají jen při přechodu z letní na zimní krmnou dávku a v prosinci. Zkrmování okopanin v pozdně zimním a předjarním období, přestože by bylo pro zdraví a užitkovost skotu velmi významné, se z pracovních a ekonomických důvodů již ve velkochovech většinou neuskutečňuje.
Průměrné obsahy živin, vitamínů a koeficienty stravitelnosti v jednotlivých bulevnatých okopaninách jsou vedeny v tabulkách.
Tab. 2.2.1 - 2 :
Obsah makroprvků v bulevnatých okopaninách v g/kg v absolutní sušině. ![]() |
Tab. 2.2.1 - 3 :
Obsah živin v 1kg krmiva průměrné jakosti v původní sušině. ![]() |
Tab. 2.2.1 - 4 :
Orientační průměrný obsah vitamínů v bulevnatých okopaninách. ![]() |
Tab. 2.2.1 - 5 :
Koeficienty stravitelnosti krmných okopanin pro přežvýkavce a prasata. ![]() |
![]() |
![]() |
<< 2.2 Obecná charakteristika okopanin | Top | 2.3 Botanické zařazení a rozdělení okopanin >> |