<< 7.1 Shrnutí základů o kvalitě produkce, jejím odbytu a zpeněžení 7.3 Odbyt cukrovky >>

7.2 Technologická jakost cukrovky


Img. 7.2 - 1 : Rostlina cukrovky v době sklizně.
Img. 7.2 - 2 : Porost cukrovky při sklizni v listopadu či později...
Technologická jakost cukrovky je komplex biologických, chemických, fyzikálně chemických a mechanických vlastností řepné bulvy. Technologická jakost cukrovky se utváří na poli a dokonalá zralost bulvy je důležitá, jak pro volbu optimální sklizně , tak i pro šetrnou manipulaci s řepou v posklizňovém období a její racionální skladování a zpracování.



Technologická jakost cukrovky není jen záležitostí její cukernatosti a chemického složení.


Img. 7.2 - 3 : Namrzlá bulva cukrovky.
Img. 7.2 - 4 : Budova cukrovaru.
V užším slova smyslu je technologická jakost vyjadřována cukernatostí, výtěžností bílého cukru, zůstatkem cukru v melase a výrobností. Jde okomplex biologických, chemických, fyzikálně-chemických a mechanických vlastností řepné bulvy, které rozhodují o jejím rentabilním a vhodném skladování a továrním zpracování  při dosažení vysoké výtěžnosti bílého rafinovaného cukru (rafinády).

Bulva pro zpracování v cukrovaru má být zdravá, nezavadlá, nenamrzlá, zbavená listové růžice hladkým, rovným nebo kuželovýmřezem. Povrch bulvy má být hladký, čistý , nepoškozený, nescvrklý, odolný proti alteraci, schopný udržovat turgor i při skladování, bez zbytků chrástu, zelených pupenů a příměsí působících hnití. Kořenová rýha má být mělká.

Čištění bulev v cukrovaru

Nejznámnějším a dominujícím kritériem technologické jakosti cukrovky je cukernatost – polarizace (P), což je v procentech
Img. 7.2 - 5 : Cukernatost je stanovována polarimetricky.
 vyjádřený obsah sacharózy v bulvě cukrovky. Pro stanovení cukernatosti se odebírá vzorek 20 – 25kg bulev nebo minimálně 15 – 20 kusů bulev tak, aby všechny velikostní kategorie bulev byly poměrně zastoupeny. Průměrné hodnoty dosahují 16 – 20%. Orientačně je možno uvést, že cukrovka dodávaná k průmyslovému zpracování má mít cukernatost nejméně 14% a bulvy mají být větší než 100gramů.

K dalším jakostním kritériím patří:

  • Rozpustný popel (Pp), který vyjadřuje obsah rozpustných popelovin v řepné bulvě, stanoví se konduktometricky. U jakostní cukrovky se obsah rozpustného popela pohybuje od 0,250 do 0,450%. V některých laboratořích stanovují v současné době již koncentraci sodíku (c(Na), např. 0,5 – 2,5) a draslíku (c(K), např. 2,5 – 5,5). Koncentrace prvku se přepočítá na 100g řepné kaše a uvádí se v milimolech.

  • Alfa-aminodusík (škodlivý dusík c(aN), např. 1,0 – 3,5), jedná se o dusík aminokyselin, ke kterému se přičítá polovina amidického dusíku obsaženého v cukrovce. Obsah alfa-aminodusíku se uvádí v milimolech ve 100g vzorku.

  • Ze zjištěných hodnot se dopočítávají další ukazatelé jakosti bulev cukrovky a předpokládaná produkce cukru.



Cukr, který zůstane v melase při zpracování cukrovky na bílý cukr – očekávaný zůstatek cukru v melase či ztráty cukru v melase (v procentech CM) dle Reinefelda.
Form. 7.2 - 1 : Cukr, který zůstane v melase při zpracování cukrov...


Alkalitní koeficient (AK).
Form. 7.2 - 2 : Alkalitní koeficient (AK).


Výnos polarizačního cukru (PC v t.ha-1).
Form. 7.2 - 3 : Výnos polarizačního cukru (PC v t.ha-1).


Výnos bílého cukru (B v t.ha-1 dle Lüdeckeho).
Form. 7.2 - 4 : Výnos bílého cukru (B v t.ha-1 dle Lüdeckeho).


Výnos bílého cukru v t.ha-1 (B v t.ha-1 dle Mezinárodního řepařského ústavu - IIRB, dle Reinefelda).
Form. 7.2 - 5 : Výnos bílého cukru v t.ha-1 (B v t.ha-1 dle Meziná...


V poslední době se věnuje zvýšená pozornost těmto výpočtům, prověřuje se jejich věrohodnost pro jednotlivé pěstitelské oblasti. V SRN se začíná využívat nový Braunschweigský vzorec pro výpočet bílého cukru. I pro podmínky ČR se ověřují uvedené a další vzorce pro výpočet.

 


 



 


<< 7.1 Shrnutí základů o kvalitě produkce, jejím odbytu a zpeněžení Top 7.3 Odbyt cukrovky >>