| << 9.1.3 Požadavky na prostředí | 9.1.5 Skladování – konzervace krmné řepy >> |
Vlastní technologie pěstování závisí na volbě odrůdy, osiva a
|
(Kostelecká Barres, Hako, Bučanský žlutý válec, Mars Poly). Pro pěstování na malých plochách se uplatní i mechanicky upravené (méněklíčkové) osivo pro pěstování se sníženou potřebou ruční práce s výsevy na 6 – 8cm v řádku a následným jednocením (dojednocením). Na větších plochách se nejlépe uplatní osivo geneticky jednoklíčkových odrůd s klíčivostí nad 90%, kalibrace 3,5 – 4,75mm.Tab. 9.1.4 - 1 : Základní varianty technologie pěstování krmné řepy.  |
Dynamika příjmu živin krmné řepy a cukrovky je takřka shodná. Při vysokém výnosu sušiny je potřebné dodat vyšší dávky živin ve vyváženém poměru.
Základem hnojení krmné řepy jsou statková hnojiva: chlévský hnůj 35 – 45t.ha-1 na podzim, močůvka vyvážená na strniště nebo kejda v dávce 60 – 80hl/ha, navážená na rozřezanou slámu. Kejdu nelze aplikovat před setím, neboť se silně snižuje vzcházivost osiva. Řepa využívá i zelené hnojení zaorané na podzim s menší dávkou hnoje.
Fosforem a draslíkem v průmyslových hnojivech hnojíme na podzim spolu s chlévským hnojem, dávky stanovujeme podle zásoby živin v půdě.
Dusík aplikujeme jednak před setím (podle obsahu dusíku v půdě) v dávce do 60 – 80kg/ha a s předstihem před setím 10 – 14 dnů. Na list můžeme přihnojit podle výsledků rozborů rostlin v dávce do 60kg.ha-1 . Pozdní dodání (aplikace) dusíku zvyšuje obsah nitrátů v rostlině a opožďuje vyzrávání bulev. Během vegetace můžeme porosty přihnojit kapalnými listovými hnojivy.
Příprava půdy
 |
k orbě na plný profil ornice otočnými pluhy při současném snížení hřebenitosti a zjednodušení jarní přípravy půdy.
Jarní příprava představuje ve starším pojetí smykování a vláčení. Výhodnější je využití kombinátoru a kompaktoru , který urovná povrch půdy a vytvoří klíční lůžko cca 4 – 5cm při minimálním počtu zásahů.
Setí
Osivo víceklíčkových odrůd (i mechanicky upravované)
mívá nižší klíčivost, pro vyšší podíl víceklíčkových pelet je nutné jednocení či dojednocení. Je vhodné pro drobné pěstitele na pozemky s předpokládanou horší polní vzcházivostí (mezi 50 - 70%) při nižší kvalitě podzimní a předseťové přípravy.
 |
na 6 – 9cm v řádku a podle vzešlosti jednotíme a okopáváme v časovém odstupu nebo spojíme jednocení s okopávkou. U tohoto způsobu herbicidy aplikujeme nejvýše preemergentně, okopávka a plečkování za vegetace zaplevelení utlumí. V případě potřeby lze využít vyšší počet herbicidních ošetření a omezit okopávku.
Při předpokládané vysoké polní vzcházivosti (nad 75%) a velmi dobré kvalitě přípravy půdy, můžeme vysévat geneticky jednoklíčkové osivo na 18 – 20cm v řádku, využít “technologie bez ruční práce” podobně jako u cukrovky. Při technologii s využitím ruční práce je optimální počet rostlin na hektar 75 – 80tis. Na malých plochách je řepa sklizena většinou ručně a nevyrovnanost ve velikosti či vyrůstání řepy není na závadu. Při technologii “bez ruční práce” je optimální počet 80 – 100tis. rostlin na hektar s nízkým podílem mezer nad 40cm. Nevyrovnaný porost zvyšuje ztráty při mechanizované sklizni.
Pro technologii s minimem nebo bez ruční práce je při výsevu nutné dodržet následující zásady:
 |
Ošetřování porostu a ochrana proti škodlivým činitelům
Po zasetí rozrušujeme půdní škraloup (brání vzcházení), pokud se tvoří, většinou lehkými rýhovými válci (vhodnější je tvorbě půdního škraloupu předcházet výběrem vhodného pozemku). Po vzejití plečkujeme , abychom provzdušnili půdu a ničili plevele v meziřádcích. Při aplikaci postemergentních herbicidů můžeme podle stavu porostu omezit pozdější (další) plečkování. U objemových typů (odrůd) se osvědčilo dlátování před zapojením porostu, nebo kypření šípovými radličkami s přihrnutím půdy k rostlinám, které pevněji zakotví v půdě, což usnadní mechanizovanou sklizeň.
Ochrana proti škodlivým činitelům ( plevele , choroby, škůdci ) je integrovaná a spočívá jak v agrotechnice, tak ve využití pesticidů, stejných jako u cukrovky.
 |
 |
 |
Sklizeň krmné řepy
Hlavní zásadou sklizně krmné řepy je co nejméně poškodit bulvu tak, aby bylo možné ji dlouhodobě skladovat, bez větších ztrát. Při tradiční slizni byly bulvy sklizeny ručně (nejvýše podorány), chrást odstraněn u vrcholu hlavy (případně ukroucen). Při mechanizované sklizni je chrást odstraněn cepovým sklízečem, který je seřízen tak, aby nepoškozoval hlavy bulev, spíše ponechával části řapíků 6 – 8cm. Ty při správném uložení a větrání skládky nepůsobí potíže. Hlavní příčinou ztrát jsou hluboké sřezy a poškození bulev.
Ke sklizni je možné využít upravené sklízeče cukrovky, starších souprav 3-OCX a 3-VCAX, i sklízeče Kleine, Stoll, Tim dvou nebo třířádkové se zásobníkem. Použít lze i současné moderní šestiřádkové sklízeče využívané pro sklizeň cukrovky. Úprava těchto sklízečů spočívá ve vyřazení ořezávače, omezení účinnosti čistícího zařízení. Důraz je kladen na šetrné odstranění chrástu rotačním ústrojím a omezení poškození sklízených bulev.
Rozdrcený chrást je většinou zaoráván jako zelené hnojení.
 |
 |
 |
| << 9.1.3 Požadavky na prostředí | Top | 9.1.5 Skladování – konzervace krmné řepy >> |