a ta pak dále členili do | << 16.2.3 Chemické složení bramborových hlíz | 16.4 Požadavky brambor na prostředí >> |
V ontogenezi brambor lze pozorovat fáze růstu, jejichž poznání je důležité z hlediska vlastního růstu a z hlediska agrotechnických opatření. Na základě rychlosti růstu biomasy jednotlivých orgánů vzhledem k růstu biomasy celé rostliny vyjádřené alometrickými vztahy, stanovili fáze růstu rostliny brambor Raeuber a Engel (1966) takto:
0 - vzcházení (sázení až vzejití)
1A - vzejití až počátek tvorby stolonů
1B - tvorba stolonů až počátek nasazování hlíz
2 - nasazování hlíz (počátek nasazování hlíz až začátek květu)
3 - květ (počátek až konec květu)
4 - zrání (konec květu až zralost bobulí)
5 - zralost bobulí až úplné odumření natě
Fázím růstu odpovídá:
0 - růst klíčků a kořenového systému, objevení se prvních listů nad zemí
1A - růst listů, lodyh, kořenů (40 – 60% z hmoty natě) a založení stolonů
1B - růst všech orgánů a nasazení hlíz (20 – 25 dní od vzejití), zakládání květních
poupat
2 - intenzívní růst orgánů natě, kořenů (zasahujících do hloubky asi 20 až 30cm,
ojediněle i do 150cm) a hlíz; počátek květu
3 - maximální tvorba biomasy nadzemní části, intenzivní růst hlíz a omezení růstu
kořenů
4 - pokles hmoty nadzemní části i kořenů a zvětšování biomasy hlíz (za 1 den
u velmi raných, u raných a poloraných odrůd se vytvoří až 700kg na 1ha,
u polopozdních a pozdních 300 až 500kg)
5 - hmotnost biomasy hlíz dosahuje u našich odrůd 63 – 79% z biomasy celé rostliny
Vývoj vegetativně množených bramborů zahrnuje období, jímž hlíza musí projít, aby mohla vyklíčit a z ní vyrostlá rostlina vytvořila nové hlízy. Hlíza po sklizni prochází klidovým obdobím (dormancí), v němž nevyklíčí ani za podmínek příznivých pro klíčení. Trvání tohoto období závisí na tom, za jak dlouho po sklizni poklesne hladina inhibičních látek v hlíze pod úroveň růstových látek (to závisí na genotypu odrůdy), jejichž působením hlíza přechází ve vhodných podmínkách ke klíčení.
Záleží rovněž na fyziologickém a biochemickém stavu hlízy – jejím fyziologickém stárnutí. Průběh fyziologického stárnutí hlízy po ukončení její dormance urychluje vyšší teplota při skladování (případně při biologické přípravě sadby). Fyziologicky stará sadba umožňuje rychlejší vzejití, rychlejší nárůst hmoty a rychlejší dozrávání porostu, tj. relativně vysoké výnosy při časné sklizni. Naopak porost z fyziologicky mladé sadby (z chladného skladování) má větší celkovou produkční schopnost (za předpokladu dostatečně dlouhé vegetační doby).
Členění vývojových stádií navrhli Bätz et al. (1980), kteří rozdělili vývojová stadia do makrostadií a ta pak dále členili do
 |
pro brambory vytvořili Hack et al. (1993), kteří vzali za základ všeobecnou  |
a apikálního větvení prvého a dalších řádů. Některá významná vývojová stadia brambor podle této stupnice jsou zobrazena jako příklad na obrázku.
| << 16.2.3 Chemické složení bramborových hlíz | Top | 16.4 Požadavky brambor na prostředí >> |