<< 18.3 Výživa a hnojení brambor	18.3.2 Hnojení organickými hnojivy >>

18.3.1 Význam výživy a hnojení brambor

Hnojení je nezastupitelnou součástí pěstitelských opatření u všech užitkových směrů. Protože brambory patří vesměs mezi organicky hnojené a zlepšující plodiny osevního sledu, podílí se (za předpokladu přiměřené péče o tuto plodinu) i na výnosové stabilitě (kvalitě) následných plodin. Společně s organickým hnojením je zároveň možné aplikovat vyšší dávky fosforečných a draselných hnojiv k doplnění zásoby fosforu a draslíku v půdě.

Systém hnojení této plodiny neovlivňují pouze specifické nároky plodiny jako takové, ale zároveň i užitkový směr pěstování, délka vegetační doby zvolené odrůdy, organické hnojení (druh, dávka, kvalita), zásoba živin v půdě a případně i předplodina. Vedle kvalitní sadby a ochrany proti plísni bramborové patří hnojení k faktorům rozhodujícím o výši a stabilitě výnosu, kvalitě sklizených hlíz a tím vlastně o rentabilitě pěstování.

Význam a působení prvků na vnější a vnitřní kvalitu hlíz
Podmínky pro výživu brambor jsou z hlediska půdních vlastností rozhodujícím způsobem ovlivňovány druhem a reakcí půdy, zásobou fosforu, draslíku a hořčíku, biologickou činností půdy, obsahem trvalého humusu, obsahem organických látek, sorpční schopností půd apod. Podstatný je vliv průběhu povětrnosti (především srážek a teplot), neboť např. příznivé vlhkostní podmínky umožňují vyšší využití živin a relativně vysoký výnosový efekt průmyslových hnojiv. Protože pěstování konzumních brambor v teplejších a úrodnějších oblastech ČR se netýká pouze produkce raných konzumních brambor, ale zahrnuje i pěstování odrůd s delší vegetační dobou a dokonce odrůd pro výrobu potravinářských výrobků, je nutné při volbě hnojařských opatření brát v úvahu i odlišnosti jednotlivých zemědělských výrobních oblastí.

Dusík rozhodujícím způsobem ovlivňuje výši výnosu brambor, podílí se na kvalitě hlíz (obsah škrobu, sušiny a bílkovin v hlízách, konzistence dužniny, velikost hlíz, mechanické poškození hlíz apod.).

Brambory na produkci 10t hlíz v průměru z půdy odebírají 40 – 50kgN. Vesměs převažuje příjem nitrátového aniontu. Největší nároky jsou v období začátku tvorby poupat až květu.

Tab. 18.3.1 - 1 :
Doporučené dávky N pro jednotlivé užitkové směry v závislosti na úrovni organického hnojení.

Výše výnosu je ovlivňována především zvýšením hmotnosti hlíz jednoho trsu, vliv na počet hlíz je poměrně malý. Při vyšších dávkách N lze předpokládat
"lojovitější" hlízy, vyšší obsah dusíkatých látek v hlízách a zvýšení podílu větších hlíz. Opačně nižší obsah škrobu i sušiny a zejména při přehnojení N prodloužení vegetační doby a s tím spojenou větší náchylnost hlíz k mechanickému poškození při sklizni, dopravě a posklizňové úpravě. Optimalizace hnojení N vytváří příznivé podmínky pro vzcházení, rychlý počáteční růst porostu a nasazování hlíz. Zároveň vytváří podmínky pro vývoj zdravého porostu odolávajícího lépe vlivu nepříznivého průběhu povětrnosti a některých chorob (kořenomorka, plíseň bramborová). Těchto poznatků je využíváno při dusíkatém hnojení brambor. Vyšší dávky N používáme především u užitkového směru konzumních brambor (výnos, “lojovitost”, vyšší podíl hlíz konzumní velikosti apod.). Střední intenzita dusíkatého hnojení je určena pro odrůdy na zpracování, tj. pro výrobu potravinářských výrobků z brambor a škrobu (výnos, požadovaná velikost hlíz, obsah sušiny, obsah škrobu apod.). Relativně nižší dávky N vyžadují množitelské porosty (výtěžnost hlíz sadbové velikosti, přiměřená fyziologická zralost v době desikace apod.).

Fosfor je jedním z prvků zasahujících velmi intenzivně do vývoje bramborové rostliny. Příjem P rostlinou je značně diferencován, je ovlivněn půdními a povětrnostními podmínkami. P tím, že se účastní jako zdroj energie řady metabolických pochodů, velmi intenzivně ovlivňuje látkovou výměnu a tím i kvalitu produkce. Nelze však jednoznačně uvést, že existuje přímá závislost mezi výší dávky a zlepšením kvality hlíz. Rozhodující je “péče” o půdní prostředí tak, aby zásoba P v půdě se pohybovala minimálně na úrovni “střední” zásoby této živiny. V tomto případě a při vhodném zastoupení ostatních živin včetně dalších vegetačních faktorů (např. pH půdy) lze očekávat příznivé výnosové výsledky a požadovanou kvalitu hlíz.

Za tohoto předpokladu se P uplatní zejména z hlediska:

urychlení vývoje a dozrávání porostu
podpory vývoje kořenového systému
kladného vlivu na biologickou hodnotu sadby

Výsledný odběr P (brambory patří mezi plodiny se střední schopností jeho příjmu) je u brambor poměrně nízký, představuje v průměru 8,8kg na 10t hlíz. S délkou vegetační doby se odběr P zvyšuje, příjem probíhá v průběhu celé vegetační doby, nejintenzivněji ve fázi poupat a květu.

Tab. 18.3.1 - 2 :
Doporučené dávky oxidu fosforečnéhov průmyslových hnojivech pro jednotlivé užitkové směry v závislosti na úrovni organického hnojení.

Draslík patří k nejdůležitějším kationtům nejen z hlediska obsahu K v rostlinných tkáních, ale i ve vztahu k jeho fyziologickým a biologickým funkcím. Ovlivňuje polymeraci sacharidů a to vysvětluje jeho vysokou spotřebu u brambor. Při dobrém zásobování brambor K se zvyšuje odolnost rostlin proti nízkým teplotám a suchu, jeho nedostatek vede k poruchám v růstu trsů, k předčasnému ukončení vegetace, k modrání, šednutí až černání dužniny hlíz. Byla zaznamenána tendence příznivého vlivu K na velikost hlíz, na snížení jejich mechanického poškození (slupky i dužniny), rozváření , moučnatosti a omezení intenzity černání hlíz po uvaření. Intenzita zbarvení hlíz za syrova je ovlivněna příjmem K z půdy i hnojením draselnými hnojivy, protože hlízy s obsahem K pod 2% v sušině jsou většinou náchylné k nežádoucím barevným změnám. Při obsahu K nad 2,5% již nebyly pozorovány žádné změny v zabarvení. K pozitivům patří i snížení obsahu redukujících cukrů, opačně problémy zejména při vysoké zásobě K v půdě (nadměrných dávkách průmyslových hnojiv) působí snižování obsahu sušiny a škrobu v hlízách.

V průměru tvorba 10t hlíz odčerpá z půdy kolem 70kg č.ž. K. Při hnojení je nutné respektovat tuto okolnost a draselným hnojením vytvářet podmínky pro udržení střední až dobré zásoby K v půdě.

Tab. 18.3.1 - 3 :
Doporučené dávky oxidu draselného v průmyslových hnojivech v závislosti na úrovni organického hnojení.

Podle našich výsledků je účelné u pěstitelů specializujících se na výrobu brambor udržovat zásobu K v půdě (Mehlich III) na úrovni 140 – 220mgK.kg^-1. Zároveň pak vytvořit předpoklady pro obsah P kolem 100 – 125mg.kg^-1 a Mg kolem 110 – 150mg.kg^-1 a to vše při pH/KCl 5,5 – 6,5.

Vápník navzdory skutečnosti, že bramborům vyhovuje kyselejší půdní reakce, spotřebovávají relativně ve značném množství (2,2kgCa.t^-1 hlíz). Vápník významně ovlivňuje tvorbu a růst kořenů, tj. při jeho dostatku se vytváří bohatší kořenový systém s vyšší příjmovou kapacitou pro živiny. Přímý a výrazný vliv nedostatku vápníku na výnos a kvalitu brambor nebyl pozorován. Možné výnosové problémy v důsledku nedostatečného příjmu Ca z půdy mohou nastat na stanovištích s vysokým obsahem K (omezuje příjem Ca).


<< 18.3 Výživa a hnojení brambor	Top	18.3.2 Hnojení organickými hnojivy >>