| << 4.4 Požadavky cukrovky na prostředí | 5.2 Základy tvorby výnosu cukrovky >> |
![]() |
se řepa nevyznačuje autoregulační, ale pouze kompenzační schopností, vlivem které průměrná hmotnost rostliny odpovídá v určitém rozsahu ploše půdy, kterou má rostlina v průběhu růstu k dispozici. Výnos cukru z jednoho hektaru je dán počtem bulev, jejich průměrnou hmotností a cukernatostí, tzn. průměrným obsahem cukru v bulvě. Tuto skutečnost je třeba brát v úvahu při volbě vzdálenosti výsevu. Produkční proces - tvorbu výnosu cukrovky - omezuje především kvalita (organizace) porostu. Předně je to počet rostlin v porostu, jeho přehuštění a mezerovitost. Druhou ![]() |
Za mezery
považujeme části neobsazených úseků řádku, zpravidla více jak dvojnásobek výsevní vzdálenosti (jednoduše řečeno to, co je přes 40cm). Mezerovitost je procentický podíl mezer na celkové délce řádku. Shluky
představují příliš blízko rostoucí řepy, tj. ve vzdálenosti menší než 16cm – přehuštění porostu.
Za optimální lze považovat v době sklizně porost s 85 000 až 100 000 řepami, s mezerovitostí do 5% a shluky rostlin do 2 – 3%.
| Tab. 5.1 - 1 :
Vlastní výnosové prvky cukrovky. ![]() |
| Tab. 5.1 - 2 :
Průměrné produkční ukazatele cukrovky v ČR. ![]() |
| << 4.4 Požadavky cukrovky na prostředí | Top | 5.2 Základy tvorby výnosu cukrovky >> |