<< 13.1.3 Požadavky na prostředí 13.1.5 Posklizňová úprava >>

13.1.4 Technologie pěstování

Čekanku zařazujeme do osevního postupu zpravidla jako organicky hnojenou okopaninu, nejčastěji mezi dvě obilniny, anebo do druhé trati. Předností čekanky je, že přerušuje vývojový cyklus háďátka řepného. Vzhledem k dosud malým možnostem chemického hubení plevelů v čekance je nutné vybrat pole relativně nezaplevelené, především obtížně hubitelnými pleveli (pcháčem, laskavci, rdesny a výdroly slunečnice a řepky). Pro hnojení a zpracování půdy k čekance platí stejné zásady jako pro cukrovku.


Tab. 13.1.4 - 1 : Spotřeba živin a potřeba hnojení čekanky při 150 tisících jedinců na 1 ha (pro výnos 30 až 40 t.ha-1) v kg.ha-1.
Tab. 13.1.4 - 1 : Spotřeba živin a potřeba hnojení čekanky při 150 t...


U těžších půd je vhodné při podzimní orbě zmenšit hřebenitost brázd (hrubé urovnání), aby bylo možno na jaře připravit pole pouze jednou operací pomocí agregovaného nářadí (kompaktor). Každý přejezd navíc výrazně zvyšuje pravděpodobnost tvorby půdního škraloupu. Čekanka je velmi citlivá na půdní škraloup.

Setí může začít při trvalejším prohřátí půdy nad 8oC. Pro setí
Img. 13.1.4 - 1 : K setí čekanky využíváme přesné secí stroje s 45 c...
se musí vrchní vrstva půdy jemně zpracovat (drobné semeno - nažky). Před výsevem je vhodné půdu na povrchu mírně utužit (do hloubky 5 - 15mm). Obalované osivo se vysévá hlouběji (10 - 20mm). Používají se přesné secí stroje (vzdálenost v řádku 100 - 200mm) nebo běžné mechanické secí stroje (seje se hustěji a porost se musí dojednotit na vzdálenost 100 - 200mm). Meziřádková vzdálenost se zpravidla volí 45cm. Některé odrůdy mají tendenci k vybíhavosti, a proto je výsev doporučován po 20. dubnu, kdy půdní teplota dosahuje zhruba 10oC. Čekanka je také velmi citlivá na jarní mrazíky.
Img. 13.1.4 - 2 : Rostliny čekanky v době plečkování.
Průměrná vzcházivost se v našich podmínkách pohybuje kolem 50 - 60%. Nejvyšší vzcházivosti bývá dosaženo při výsevní hloubce 1cm.

Výsev se provádí při nízké pojezdové rychlosti, řádově od 3 do 4km za hodinu. Výsevní vzdálenost je v praxi zpravidla 6 - 8cm (8cm je doporučováno jako hraniční vzdálenost v našich podmínkách pro založení pravidelného porostu s dostatečným počtem jedinců). Cílem je dosáhnout minimálně 160000 jedinců na hektar. Výsev na konečnou vzdálenost (to znamená nad 12cm) je, vzhledem k nižší klíčivosti osiva a vysokým nárokům na předseťovou přípravu půdy i citlivé reakci na půdní škraloup při vzcházení, riskantní. Pro zajištění technologie pěstování čekanky bez jednocení je třeba dosáhnout polní vzcházivosti kolem 70%.Během vegetace se porost plečkuje , přihnojuje a ošetřuje proti plevelům, chorobám a škůdcům. Vzhledem k pomalému počátečnímu vývoji čekanky, vysoké citlivosti čekanky na půdní škraloup a nedostatečnému sortimentu účinných herbicidů, doporučujeme čekanku během vegetace minimálně dvakrát plečkovat. Při prvním plečkování doporučujeme použít ochranné kotouče, aby malé rostlinky nebyly zahrnuty. Pokud čekanka nebyla vyseta na konečnou vzdálenost, je nutno porost vyjednotit. Jednocení na vzdálenost 13cm je optimální v době, kdy čekanka má 3 - 4 listy.
Img. 13.1.4 - 3 : Porost čekanky pěstované na produkci kořene.
Ochrana čekanky proti plevelům je nejméně propracovaný úsek technologie pěstování čekanky, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Pro preemergentní aplikaci je povolen Kerb (propyzamid) v dávce 2,5kg přípravku na 1ha. Aplikaci je nutno provést do tří dnů po zasetí a před vzejitím. Pro čekanku je tento přípravek poměrně málo toxický. Jeho účinnost je závislá na množství srážek po aplikaci. V postemergentní aplikaci není u nás do čekanky registrován proti dvouděložným plevelům zatím žádný herbicid.

Proti chorobám a škůdcům se zpravidla čekanka chemicky neošetřuje.

Přírůstek hmotnosti kořene dosahuje obvykle maxima v srpnu, poté se pomalu snižuje. Maximum tvorby inulínu v kořeni bylo pozorováno většinou v srpnu nebo v září, podle termínu výsevu čekanky, vývoje asimilačních orgánů a průběhu povětrnostních podmínek. Absolutní množství inulínu v čekance stoupá pravidelně, bez náhlých přechodů. Fyziologicky vyzrává čekanka většinou v druhé polovině října. Zralost porostu se projevuje zbarvením starších listů do žluta s červeným okrajem.

Čekanka se sklízí koncem října a začátkem listopadu. V posledních letech se uplatňuje mechanizovaná sklizeň upravenými sklízeči cukrovky .



<< 13.1.3 Požadavky na prostředí Top 13.1.5 Posklizňová úprava >>