e neměly by se zařazovat na stejný pozemek dříve než čtvrtým, lépe pátým rokem, protože hrozí zamoření půd chorobami a háďátkem bramborovým.
Odrůdy brambor se dělí podle délky vegetační doby na velmi rané, rané, polorané, polopozdní, pozdní. Výběr odrůdy přizpůsobíme předpokládanému užití (pro letní a podzimní konzum nebo pro dlouhodobé skladování, pro výrobu potravinářských výrobků, případně k produkci škrobu). K výsadbě používáme zdravou sadbu (nejlépe certifikovanou) se střední velikostí hlíz (s šířkou 25 – 60mm). Sadbu je vhodné před výsadbou probudit a narašit (délka klíčů do 5mm), u raných brambor pro časnou sklizeň je nutné sadbu předklíčit (délka klíčů do 15 – 25mm). U odrůd náchylných ke kořenomorce bramborové se sadba chemicky ošetřuje (moří).
Nejefektivnějším způsobem hnojení brambor je kombinace organických a minerálních hnojiv, tzv. organominerální hnojení. Nejvhodnějším organickým hnojivem je hnůj (případně kompost), který se zaorává v dávce 30 – 40t.ha-1 v období od žní do konce října.
Na produkci 10t hlíz brambory spotřebují 50kgN, 10kgP, 65kgK, 25kgCa, 15kgMg. Dávka P, K a Mg vychází ze zásoby těchto živin v půdě, dávku N stanovíme dle tabulek (60 – 130kgN.ha-1). Brambory negativně reagují na přebytek N, který prodlužuje zrání, snižuje škrobnatost i odolnost plísni bramborové.
Porosty brambor jsou zakládány v pravidelném sponu, který odpovídá danému užitkovému směru. Šířka řádků je nejčastěji 75cm, vzdálenost hlíz v řádku je obvykle 20 – 25cm 
(rané a sadbové brambory) nebo 30 – 40cm (pozdní konzumní a průmyslové brambory). Potřeba sadby se pohybuje v rozmezí 2,5 – 3,5t.ha-1. Doba výsadby je možná od poloviny března (rané brambory v nížinách) do poloviny května (podhorské oblasti). Hloubka sázení se doporučuje 6 – 8cm (měřeno od původního rovného povrchu pole po spodní část vysázené hlízy). Výška nahrnutí ornice nad hlízami po výsadbě má být aspoň 10cm. Sázíme automatickými sázeči, k výsadbě předklíčených hlíz se používají poloautomatické sázeče.
V období od výsadby do zapojení porostů je nutné hubit plevele a pečovat o příznivý fyzikální stav půdy (kypření). V ČR používáme 2 základní technologické postupy: klasickou kultivaci (je založena na opakovaných kultivačních zásazích od výsadby do zapojení porostu) nebo omezenou mechanickou kultivaci s herbicidy (od klasické se liší tím, že kultivační zásahy po vzejití porostu jsou “nahrazeny” aplikací herbicidu). Technologie omezené kultivace s herbicidy spolehlivěji reguluje plevele i za vlhčího počasí (kdy je snížena kypřící i plevelohubná účinnost kultivace). Klasická kultivace je upřednostňována na lehčích půdách s dobrou zpracovatelností a nižší intenzitou zaplevelení.
Ze škodlivých činitelů je nejzávažnější houbovou chorobou plíseň bramborová , která působí značné ztráty na výnosu i při skladování hlíz . Rozhodujícím opatřením proti plísni jsou preventivní postřiky (podle prognózy) kontaktními či systémovými fungicidy. Mandelinka bramborová působí při přemnožení #1078: úplné zničení porostů (holožír)#, chemické ošetření proti ní je nejúčinnější v období výskytu nejmladších larev.
Konzumní brambory sklízíme v plné zralosti , kdy zasychá nať, hlízy odpadávají od stolonů, slupka je pevná a neodlupuje se (výjimkou jsou rané odrůdy pro letní konzum). Při napadení natě plísní bramborovou zničíme předčasně nať rozbíječem nebo chemicky, abychom zabránili přenosu infekce na hlízy a necháme hlízy alespoň 10 dní v půdě, aby se slupka zpevnila.
Sklízíme jendořádkovými nebo dvouřádkovými sklízeči , na malých plochách a svažitých pozemcích nad 8° případně ručním sběrem za vyorávačem .
Sklizené brambory se musí zbavit příměsí, vadných hlíz a musí se velikostně roztřídit. Na třídičkách často dochází k poranění hlíz. Proto je zde vhodné po sklizni velikostně třídit jen partie k expedici a ostatní před uskladněním nejvýše zbavit hlíny a kamenů a třídit před vyskladněním.
Pro skladování jsou nejvhodnější sklady vybavené moderní technikou na třídění a manipulaci s hlízami a s regulací podmínek skladování (teplota, vlhkost). Předpokladem pro úspěšné skladování je naskladnění zdravých, suchých, vyzrálých hlíz a dodržení správného skladovacího režimu. Na začátku uložení hlízy vyžadují teplotu 15 – 18°C po dobu 10 – 14 dní a stálý přívod vzduchu pro ”vydýchání (osušování) a hojení ran”. Ihned po období hojení následuje postupné zchlazování hlíz až na konečnou skladovací teplotu (u sadby 2 – 4°C, u konzumních brambor 4 – 6°C). Oteplováním (asi 14 dní před vyskladněním brambor) se postupně zvýší teplota na 10°C, aby byly hlízy odolnější poškození při manipulaci.