Následuje po období zchlazování
. Cílem je udržení teploty dosažené během období zchlazování. Větrání se omezuje na co nejkratší dobu (1 – 2hod.den-1).  |
| << 18.9.1 Posklizňové ošetření | 19 Brambory – kvalita produkce, její odbyt a zpeněžení >> |
Brambory pro dosažení nejnižších skladovacích ztrát a zachování konzumní kvality či biologické hodnoty (u sadby) vyžadují:
Skladovací období má několik fází:
Osušování
Trvá 24 až 36 hodin po naskladnění v závislosti na stavu brambor. Zásadně by nemělo docházet k naskladňování mokrých brambor. V tomto období se odstraní povrchová vlhkost hlíz. Teplota brambor by v této fázi neměla přesáhnout 22°C a neměla by klesnout pod 10°C.
Hojení (suberizace) hlíz
Následuje po období osušování. Probíhá při teplotě 12 – 18°C a relativní vlhkosti 85 – 95%. Délka této fáze (10 – 21 dnů) je závislá na teplotě brambor, na jejich zdravotním stavu a mechanickém poškození hlíz. Během tohoto období dojde k zahojení poškozených hlíz vznikem povrchové korkové vrstvy.
Zchlazování
Následuje po období hojení. Provádí se větráním vnějším vzduchem, v případě výskytu mrazů smíšeným vnějším a vnitřním vzduchem. Teplota vháněného vzduchu je o 2 až 5°C nižší než teplota brambor. Při nižším teplotním rozdílu než 2°C by docházelo pouze k pomalému, energeticky náročnému zchlazování. Při překročení teplotního rozdílu 5°C by došlo k biologicky nežádoucímu teplotnímu šoku. Během této fáze se teplota postupně sníží na skladovací teplotu:
2 – 4°C u sadbových brambor
4 – 7°C u konzumních brambor
6 – 8°C pro brambory určené na zpracování (lupínky a hranolky)
Pro zamezení klíčení hlíz skladovaných při vyšších teplotách a určených pro dlouhodobé skladování nebo zpracování je nutné zajistit aplikaci retardačních přípravků (např. Neo-Stop); při jejich aplikaci ve skladu nelze skladovat s konzumními bramborami sadbu. Doba zchlazování je závislá především na vnějších teplotách. V této fázi udržujeme relativní vlhkost v rozmezí 85 – 95%.
Skladování
Následuje po období zchlazování . Cílem je udržení teploty dosažené během období zchlazování. Větrání se omezuje na co nejkratší dobu (1 – 2hod.den-1).
Pokud se udržuje požadovaná skladovací teplota, provádí se pouze krátkodobé větrání vnitřním vzduchem, aby došlo k odvedení produktů dýchání z mezihlízového prostoru. Doporučuje se (u skladů volně ložených brambor) krátkodobé větrání při reverzaci ventilátorů, za účelem snížení skladovacích ztrát (migrace potní vrstvy). Reverzace se nepoužívá u skladů paletových. Hodnota relativní vlhkosti se musí řídit podle struktury výskytu skládkových chorob. Měla by se pohybovat v rozmezí 85 – 95%. Délka skladovacího období v jarním období je limitována tepelně izolačními vlastnostmi skladu, venkovními teplotami, případně ji lze prodloužit použitím strojního chlazení.
Oteplování
Oteplování se provádí 10 – 14 dnů před požadovaným vyskladněním postupně na teplotu nad 10°C. Potom musí dojít k urychlenému vyskladnění dřív než dojde k vyklíčení. Rekondiciování hlíz na výrobky z brambor se provádí 3 – 4 týdny před vyskladněním na teplotu 15 až 20°C. Při jednotlivých fázích skladování je třeba přihlížet ke zdravotnímu stavu skladovaných brambor a volit přiměřená opatření. Zásadně je třeba zabránit přístupu světla, aby nedošlo k zezelenání hlíz. Zamezení přístupu světla, šetrné zacházení a dodržení vhodné teploty je potřebné i při přechodném krátkodobém skladování ve velkoskladech a prodejnách. Rovněž i spotřebitel by měl uchovávat brambory ve tmě a při delším skladování v teplotě, která nepodporuje klíčení hlíz.
Hlavní způsoby skladování
jsou ve:- sklepích
- skladech brambor (bramborárnách)
Skladování brambor ve sklepích a krechtech postupně ztrácí na významu pro obtížné uplatnění mechanizace a udržení potřebných skladovacích podmínek.
 |
 |
Každý sklad vyžaduje pravidelnou kontrolu. Ještě před vlastním naskladněním musí být v dostatečném předstihu provedena dezinfekce skladových prostorů, včetně posklizňových linek a veškerého zařízení, se kterým přicházejí hlízy do styku. Je to součást komplexní ochrany proti skládkovým chorobám. Před vlastní dezinfekcí je nutné provést mechanické vyčištění skladovacích prostorů, palet a posklizňových linek od zbytků zeminy a shnilých hlíz.
Dezinfekce se v současné době provádí chemickými látkami nátěrem, postřikem, příp. aplikací formou aerosolu. Poslední způsob je nejúčinnější. Aerosolová mlha proniká do všech prostorů skladů. Po provedení dezinfekce je třeba ponechat skladovací prostory potřebný počet dnů uzavřené a po vyvětrání dodržet ochranou lhůtu před naskladněním hlíz.
Tržní úprava konzumních brambor spočívá v mechanickém vytřídění hlíz podle tvaru na skupiny odpovídající požadavkům zákona o potravinách, eventuálně na jiný žádaný rozměr. Odstraňovány jsou hniloby i nečistoty. Před balením do spotřebitelských obalů mohou být hlízy brambor konzumních pozdních upravovány praním nebo kartáčováním. Součástí tržní úpravy je balení konzumních hlíz podle přání odběratele do odpovídajících obalů (síťové, jutové, eventuálně plastové), žádané hmotnosti (2kg, 2,5kg, 5kg, 15 – 20kg, 50kg). Na obalech je uvedena odrůda, pěstitel, datum expedice ze skladu a užití podle varného typu. Expedice a doprava konzumních brambor nesmí zhoršit připravenou kvalitu, musí být šetrná a rychlá.
| << 18.9.1 Posklizňové ošetření | Top | 19 Brambory – kvalita produkce, její odbyt a zpeněžení >> |