<< 2.6.1 Agroekologické požadavky 2.6.3 Pěstitelské technologie >>

2.6.2 Rozmnožovací materiál

Koeficient rozmnožení je u hlíznatých okopanin velmi nízký. Na jednom hektaru množitelské plochy se zpravidla vypěstuje sadba pro 4 až 5ha. Z toho důvodu je třeba výchozí základní rozmnožovací materiál několikrát přemnožovat (brambory SE 1 ~ SE 2 ~ E ~ C 1 ~ C 2,
Img. 2.6.2 - 1 : Produkce osiva řepy i dalších semenných okopanin j...
topinambur E ~ C 1 ~ C 2 ~ S), než se dostane certifikovaná sadba bramboru nebo standardní sadba topinamburu na produkční plochy pěstitelů. Čím vyšší je stupeň množení, tím obtížnější je udržet požadovanou kvalitu sadby, zejména její zdravotní stav. Další nevýhodou nízkého koeficientu rozmnožení je, že množitelské plochy představují značný podíl na celkové ploše brambor a vysoké náklady na pořízení sadby. Sadba brambor je množena v tzv. sadbových oblastech, což jsou vymezené lokality v bramborářské oblasti.

Naproti tomu koeficient rozmnožení u semenných okopanin je vysoký. Z jednoho hektaru semenice je možno vyprodukovat osivo i na několik set hektarů produkční plochy, což umožňuje, aby podíl množitelské plochy z celkové výměry pěstovaného druhu byl i přes dvouletý cyklus reprodukce (a u řepy též s ohledem na hybridní charakter odrůd), velmi nízký. Z toho důvodu je rovněž doba mezi udržovacím šlechtěním a použitím rozmnoženého osiva na produkční plochy u cukrovky, krmné řepy, krmné kapusty, krmné mrkve a čekanky velmi krátká (E ~ C 1, ostatní druhy E ~ C 1 ~ C 2 ~ S). Pro množení semenných okopanin jsou na rozdíl od brambor vhodnější teplé oblasti s delší dobou slunečního svitu. Proto se např. osivo cukrovky přednostně množí v jižních oblastech Evropy.

Zákon č.92/1996Sb. o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin vymezuje uzavřené pěstební oblasti pro výrobu základní sadby brambor. Podle tohoto zákona budou z okopanin vydávány “Seznamy doporučených odrůd pro brambory a cukrovku”.



<< 2.6.1 Agroekologické požadavky Top 2.6.3 Pěstitelské technologie >>