<< 2.6.1 Agroekologické požadavky | 2.6.3 Pěstitelské technologie >> |
Koeficient rozmnožení je u hlíznatých okopanin velmi nízký. Na jednom hektaru množitelské plochy se zpravidla vypěstuje sadba pro 4 až 5ha. Z toho důvodu je třeba výchozí základní rozmnožovací materiál několikrát přemnožovat (brambory SE 1 ~ SE 2 ~ E ~ C 1 ~ C 2,
![]() |
Naproti tomu koeficient rozmnožení u semenných okopanin je vysoký. Z jednoho hektaru semenice je možno vyprodukovat osivo i na několik set hektarů produkční plochy, což umožňuje, aby podíl množitelské plochy z celkové výměry pěstovaného druhu byl i přes dvouletý cyklus reprodukce (a u řepy též s ohledem na hybridní charakter odrůd), velmi nízký. Z toho důvodu je rovněž doba mezi udržovacím šlechtěním a použitím rozmnoženého osiva na produkční plochy u cukrovky, krmné řepy, krmné kapusty, krmné mrkve a čekanky velmi krátká (E ~ C 1, ostatní druhy E ~ C 1 ~ C 2 ~ S). Pro množení semenných okopanin jsou na rozdíl od brambor vhodnější teplé oblasti s delší dobou slunečního svitu. Proto se např. osivo cukrovky přednostně množí v jižních oblastech Evropy.
Zákon č.92/1996Sb. o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin vymezuje uzavřené pěstební oblasti pro výrobu základní sadby brambor. Podle tohoto zákona budou z okopanin vydávány “Seznamy doporučených odrůd pro brambory a cukrovku”.
<< 2.6.1 Agroekologické požadavky | Top | 2.6.3 Pěstitelské technologie >> |