<< 6.7.2 Ochrana proti plevelům	6.7.4 Ochrana proti nejdůležitějším škůdcům cukrovky >>

6.7.3 Ochrana proti plevelné řepě

V posledním desetiletí se na řepných polích častěji objevují koncem června a začátkem července kvetoucí řepné rostliny. V závislosti na průběhu teplot v době počátečního růstu a vývoje cukrovky jde o vykvetlice, vyběhlice a plevelné jednoleté řepy. S ohledem na jejich velmi obtížné rozlišování a stejnou škodlivost v porostech technické cukrovky, můžeme jim souborně říkat plevelné řepy. Plevelné řepy negativně ovlivňují sklizeň porostu, výnos a kvalitu sklizených bulev a
v mnoha případech jsou zdrojem řady chorob. Zatím je v cukrovce nelze hubit pomocí herbicidů. Jejich zdrojem je v poslední době především půdní zásoba semen a v omezené míře to může být vysévané osivo cukrovky. Rostliny řepy vyrostlé v meziřádku mají skoro stoprocentně původ v půdní zásobě. Plevelné řepy rostoucí v řádku vyseté cukrovky s největší pravděpodobností vzešly ze semen vysetých při zakládání porostu (byly součástí osiva). V dalších letech bude velmi obtížné určit, zda se jedná o vyběhlice, vykvetlice či o skutečné plevelné řepy.

Omezené plečkování řepných porostů prakticky v plné šíři ukázalo mnoha pěstitelům možnost výskytu plevelných řep na jejich polích. Řada z nich pochází z výdrolu předchozích let (semena si podržují klíčivost deset i více let), z plevelných rostlin, které vyrostly a následně dozrály. Jsou zpravidla pozůstatkem v minulosti nekontrolovaných dovozů osiva cukrovky. Někde je pravdou, že pocházejí z dřívějších semenářských dílců (pěstování semenaček krmné řepy či cukrovky).

Výskyt klasických vyběhlic a vykvetlic (jarovizované cukrovky) byl v minulých letech, s ohledem na příznivé počasí a důsledné šlechtění odrůd na omezení vybíhání, minimální.

Pokud kvetoucí řepné rostliny z pole neodstraníme, dozrají na nich semena , která rozšíří jejich půdní zásobu. V následujících letech
budou postupně vzcházet a komplikovat pěstování cukrovky mnoho dalších let. Ten, kdo předpokládá pěstování cukrovky na těchto polích i v dalším desetiletí, měl by tyto rostliny urychleně odstranit a zabránit tak jejich vysemenění na poli.

Hlavní znaky plevelné řepy

Při hodnocení a determinaci výskytu plevelných řep v porostech je nezbytné vždy posoudit současný výskyt níže uvedeného komplexu znaků, a to v nejrůznějších kombinacích.

Základním příznakem je vybíhavost v porostech technické cukrovky. Počátek střelkování nejranějších biotypů, v našich podmínkách již od 2. dekády června – plně kvetou v 1. a 2. dekádě července. Tvoří klíčivé semeno.

Zbarvení lodyhy: zelené, anthokyanové zabarvení žilek na stonku v paždí větví či výrazné anthokyanové podélné pruhy na lodyze větví a v paždí listů.
Tvar kořene: pro cukrovku typický, nebo velmi štíhlý, dlouhý (tzv. tužkovitý); či horizontálně silně rozvětvený.
Barva povrchu bulvy: bílá, žlutá, červená, karmínová.
Počet kruhů cévních svazků: 7 – 8, tedy nižší než u cukrovky.
Charakter květu – dvou až víceklíčkový, fertilní (plodný).

Příklady tvaru kořene a horizontálního větvení bulvy u plevelných řep.

Form. 6.7.3 - 1 : Příklady tvaru kořene a horizontálního větvení bul...

Ochrana proti plevelné řepě
Pro likvidaci plevelné řepy musí být uplatňován celý systém opatření. Základem ochrany proti jednoleté plevelné řepě je systém preventivních kontrol osiva uváděného do oběhu. Pěstitel musí ve vlastním zájmu (proto, aby se dlouhodobě nepřipravil o možnost pěstovat cukrovku) plevelné řepy v porostu ničit včas, aby se nevysemenily. Pokud plevelné řepy vyrůstají v řádku a prokáže se, že pocházejí z nakoupeného
osiva cukrovky (kontrolní zkoušky osiva ÚKZÚZ), má pěstitel možnost uplatnit reklamaci na osivo a náhradu za výskyt plevelných řep. Pokud se ovšem vyskytují v meziřádcích, vyrostly z půdní zásoby, k zamoření došlo v minulosti, náklady na odplevelení nese pěstitel.

Z agrotechnických opatření je to především mělké zpracování půdy, aby se semena po dozrání a vypadnutí na půdu nedostala do celého orničního profilu, ale zůstala při povrchu a byla kdykoli vyprovokována za příznivých podmínek ke vzcházení. Při osevu následných plodin je pak možno řepu likvidovat mechanicky nebo chemicky.

Pokud se jedná o likvidaci přímo v porostech cukrovky snažíme se ji ničit již při zakládání porostu tím, že potencionálně zaplevelené pozemky sejeme jako poslední a jedním průjezdem kompaktoru před setím již zničíme část v té době klíčících semen plevelné řepy. V prostoru meziřádku ničíme vzcházející rostliny plevelné řepy plečkováním . Jediným relativně spolehlivým a dostatečně účinným způsobem boje proti plevelné řepě je ruční odstranění rostlin nebo spolehlivě pracující knotovou plečkou. Rozlišení plevelné řepy od vyběhlic a vykvetlic kulturních řep je obtížné, proto je nezbytné z porostu technické cukrovky odstranit i je. V poslední době se ověřují mechanické sežínače plevelných řep a vyběhlic. Novou perspektivu v likvidaci plevelných řep v porostu cukrovky pomocí herbicidu Roundup skýtají ověřovaná zařízení na bázi rotujících válců trvale smáčených roztokem herbicidu (Rotowiper a jeho použití v technologii pěstování cukrovky ).

Další informace k hubení plevelné řepy


<< 6.7.2 Ochrana proti plevelům	Top	6.7.4 Ochrana proti nejdůležitějším škůdcům cukrovky >>