 |
| << 18.5.5 Odrůdy brambor | 18.7 Ošetřování za vegetace >> |
Sázení brambor je nutno věnovat zvláštní pozornost proto, že podstatně ovlivňuje výnos hlíz, určuje počet rostlin na jednotce plochy půdy, podmiňuje délku období narůstání hlíz a ovlivňuje práci kultivačních a sklizňových strojů. Při výsadbě musí být sadbové hlízy uloženy s minimálním poškozením do prokypřené, mírně vlhké půdy.
Doba sázení je závislá na teplotě a stavu půdy v době výsadby, která by se měla pohybovat v hloubce výsadby alespoň v rozmezí 6 – 8°C. U předklíčené nebo narašené zdravé sadby raných brambor postačuje teplota půdy nad 6°C. Čím teplejší je oblast, tím dříve je možno kvalitně připravit půdu a termín výsadby raných brambor se více urychluje. Rané konzumní brambory v raně-bramborářských oblastech sázíme obvykle od poloviny března do začátku dubna, ve výjimečně příznivých letech se výsadba posunuje i na začátek března. Nejvyššího výnosu a škrobnatosti dosahují porosty pozdních konzumních a průmyslových brambor v oblasti řepařské do 20.4. V oblasti bramborářské do 30.4. a ve vyšších polohách až do 5.5. V oblastech podhorských a horských se termín ukončení výsadby posunuje až do 15.5. O konečném termínu výsadby však rozhoduje vhodný stav půdy, která má být v době přípravy půdy v mírně vlhkém stavu, aby se netvořily hrudy a sadba se “nezamazala”. Nedodržení optimální doby sázení vede ke snížení výnosů u všech směrů pěstování brambor.
Spon výsadby je daný šířkou řádků a vzdáleností hlíz v řádku. Závisí zejména na užitkovém směru pěstování, na kvalitě a velikosti sadbových hlíz určité odrůdy, na půdních a klimatických podmínkách, úrovni hnojení, agrotechniky a na době sklizně brambor. Se stoupající hustotou rostlin se zvyšuje podíl menších hlíz pod trsem, což je důležité zejména u sadbových porostů. Naopak nízký počet trsů na jednotce plochy umožňuje rychlejší nárůst hlíz konzumní velikosti a časnější
sklizeň porostů raných brambor. S velikostí sadbové hlízy se obvykle zvyšuje i počet oček na hlíze, a tím i počet stonků na jedné rostlině. Větší hlízy zajišťují zvláště v sušších a méně příznivých podmínkách větší jistotu při vzcházení porostu. Hlízy menší velikosti naopak dávají příznivější rozdělení stonků v porostu. V závislosti na velikosti hlíz a hustotě porostu se u nás pohybuje spotřeba sadby kolem 2,5 – 3,5t.ha-1. Sadba tvoří více než polovinu přímých nákladů na pěstováni brambor. Bylo zjištěno, že brambory potřebují 35 – 70 tisíc rostlin na 1ha. Výnos hlíz se postupně zvyšuje s jejich stoupajícím počtem, až asi do 80 tisíc rostlin na 1ha, kdy již dochází ke snížení využití fotosynteticky účinného záření vlivem přehuštění porostů.
Pro efektivní sklizeň potřebují brambory optimální hustotu porostu v rozmezí 40 – 60 tisíc rostlin na 1ha. V současné době zejména ekonomické hledisko omezuje vysazovaný počet hlíz, který by se měl při zakládání porostu rozlišovat také podle jednotlivých užitkových směrů pěstování. Pro nejčasnější sklizeň raných brambor je ekonomicky nejvýhodnější hustota porostu v rozmezí 50 – 65 tisíc rostlin na 1ha. U ostatních porostů pozdních konzumních a průmyslových brambor je optimálních 40 – 50 tisíc rostlin na 1ha. U sadbových porostů až do 60 tisíc rostlin na 1ha, pro zajištění požadavku na dosažení vysokého výnosu a výtěžnosti menších hlíz sadbové velikosti.
Brambory se ve světě pěstují v řádcích (hrůbcích) 500 – 1050mm širokých. Ve střední Evropě byla ve 30. letech obvyklá šířka řádků 625mm, která byla výhodná hlavně pro potažní zpracování. Koncem 60. let se postupně přecházelo na 700 – 750mm široké řádky, které byly vhodnější pro použití traktorů a těžších mechanizačních prostředků, používaných při pěstování a sklizni brambor.
V současné době u nás převažují řádky 750mm, které mají určité výhody při zvýšení produktivity práce při sázení a ošetřování porostů asi o 30% a při sklizni až
 |
 |
Následné vysoké nahrnutí ornicí umožňuje postupné oteplování hrůbku a rychlé vzcházení porostu. Hlubší sázení na těžších půdách a v chladnějších podmínkách je spojeno s nebezpečím napadení kořenomorkou bramborovou. Doporučuje se pouze na lehkých půdách, kde to může být prospěšné vzhledem k
jarním přísuškům. Pro mechanizovanou sklizeň je výhodnější mělčí sázení vzhledem k tomu, že s každými 10mm hloubky navíc, se zvyšuje množství zeminy přijímané sklízečem asi o 80t.ha-1. Zvláště významné je to na půdách s větším podílem kamenů, které jsou příčinou mechanického poškození hlíz. V těchto kamenitých půdách je proto výhodné zakládat porost při využití metody separace hrud a kamene: “Technologie pěstování brambor v odkameněných řádcích”, při které jsou příměsi ukládány na povrch nebo dno kolejových řádků. Předností této metody je hlavně rovnoměrnější vývoj rostlin, lepší vyrovnanost a tvar hlíz, výrazně nižší mechanické poškození hlíz a tím i vyšší výtěžnost tržních hlíz z jednoho hektaru.
| << 18.5.5 Odrůdy brambor | Top | 18.7 Ošetřování za vegetace >> |