Požadavky pro uznání osiva semenných okopanin stanoví zákon o osivu a sadbě a příslušné vyhlášky řešící problematiku osiva semenných okopanin. Přesněspecifikují požadavky pro uznání porostu, stanovují maximální výskyt rostlin jiného příbuzného druhu 
a rostlin zřetelně odchylného typu. Přesně stanovují nejmenší izolační vzdálenost.
Současné geneticky jednoklíčkové odrůdy cukrovky jsou vyšlechtěny buď jako diploidní nebo triploidní hybridy na bázi cytoplazmatické pylové sterility.
Obchodní osivo je pak F1 hybridem nejméně dvou komponentů (mateřské, pylově sterilní linie a opylovače).
Množení osiva stávajících odrůd se uskutečňuje vesměs v jižní Evropě (jižní Francie, Itálie), kde jsou pro opylení a vyzrání klubíček (monokarpických plodů)nejlepší podmínky. Množitelské porosty mají stejné nároky na půdy jako technická cukrovka. V osevním postupu jsou řazeny mezi dvě obilniny s odstupem minimálně 6 let od porostu řepy (případně množení). Jinak se zvyšuje nebezpečí zaplevelení semenářského porostu rostlinami z výdrolu ze starých výsevů. V jižních oblastech je nutno hubit planou řepu (B. maritima), která se tam běžně vyskytuje. Výskyt případných kříženců v osivu je přísně kontrolován.
