Škůdci brambor poškozují nadzemní a podzemní části rostlin bramboru požerem nebo sáním, kterými mohou přenášet některé choroby, zvláště virové. Poškození mohou být vstupní branou pro řadu bakteriálních a houbových chorob.
Mšice (Aphidoidea) přímo škodí pouze při kalamitním přemnožení. Jsou však důležitými přenašeči virových chorob bramboru. Kromě PVX přenášejí všechny významné viry bramboru. V porostech brambor se vyskytuje několik desítek druhů mšic. Největší význam má mšice broskvoňová 
(Myzus persicae Sulz.) a mšice řešetláková (Aphis nasturtii Kalt.) Ochrana: Provádí se pouze v množitelských porostech. Spočívá ve využití aphicidů, a to především v postřikové formě. Využívá se i moření hlíz a částečně ještě granuláty aplikované při výsadbě. První ošetření se provádí v době prvého náletu mšic, což bývá při výšce rostlin do 100mm. Další ošetření je možno spojovat s ochranou proti plísni bramborové. Ochrana aphicidy je účinná především proti persistentním virům. Proti nepersistentním virům jsou v zahraničí využívány postřiky oleji.
 |
Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata). Škodí jak brouci, tak především larvy , nejvíce v teplých raně-bramborářských oblastech, kde tento škůdce může vytvořit dvě generace. Při silném přemnožení mohou způsobit holožír a tak podstatně redukovat výnos. Vedle brambor napadá i ostatní rostliny z čeledi Solanaceae. Ochrana: Spočívá ve využití agrotechnických, biologických a chemických opatření. Jedná se především o dodržování osevních postupů, na drobných plochách mechanický sběr, použití biopreparátů i klasických insekticidů.
Drátovci (Elaterideae). Jsou to larvy kovaříků, které poškozují podzemní části bramboru, výjimečně nať. Příznaky: V hlízách bramboru vyžírají četné povrchové dírky. Často však vnikají hluboko do hlízy, kde vytvářejí chodbičky. V závěru vegetace hlízy většinou opouštějí. Ochrana: Spočívá především v agrotechnických opatřeních jako je podmítka, orba, odstranění pýru a okoličnatých rostlin, vhodné je střídání plodin. Při hnojení používat žíravá hnojiva (vápnodusík, kainit). Půdní insekticidy se používají pouze při silném přemnožení tohoto škůdce.
Háďátko bramborové
(Globodera rostochiensis a Globodera pallida). Je to karanténní škůdce. Množení sadby brambor je dovoleno provést pouze na pozemcích prostých tohoto škůdce. Příznaky: Mikroskopicky zjistitelný hlíst napadá kořeny brambor, které při silném poškození odumírají. Nad místem napadení se tvoří  |
nové vlásčité kořeny. Rostliny špatně rostou, listy jsou většinou zažloutlé, připomínající zamokření či nedostatečnou výživu. Napadené trsy mají málo, většinou drobných hlíz. V létě je možno na kořenech zjistit 0,3 – 1mm velké kulovité cysty s typickým krčkem na pólu. Cysty jsou oplodněné samičky a obsahují až pět set mikroskopických hlístů. Zprvu jsou bílé, pak žluté a po dozrání hnědé. V tomto stádiu praskají a vypadlí hlísti napadají kořeny brambor. Ochrana: Spočívá v dodržování karanténních předpisů. Příslušná opatření jsou uvedena v metodických pokynech vydaných SRS.
Háďátko zhoubné
(Ditylenchus dipsaci, Ditylenchus destructor). Je to karanténní škůdce, ve srovnání s háďátkem bramborovým v našich podmínkách méně významný. Příznaky: Slupka hlíz je tenká, praská, pod povrchem tkáně vysychají, scvrkávají se a hnědnou. Hlízy jsou nevhodné k upotřebení. Ochrana: Používání zdravé sadby, dodržování osevních postupů, případně použití nematocidů.
Na bramborách se může vyskytovat ještě celá řada škůdců poškozujících jak nadzemní, tak i podzemní orgány. Jejich výskyt však bývá spíše výjimečný, škody vznikají pouze při silném jejich přemnožení. Je to například můra gama, šedavka luční, osenice polní, hlemýždi, plži, slimáci , hlodavci. Ze savého hmyzu jsou to křísové, ploštice a roztoči. Při dovozech brambor z teplých oblastí jižní Evropy je nutno pozornost věnovat makadlovce bramborové (mol), která může vytvářením chodbiček znehodnotit hlízy. Tento škůdce nemá u nás pro svůj vývoj vhodné klimatické podmínky.
