<< 20.2.2 Hospodářský význam	20.2.4 Požadavky na prostředí >>

20.2.3 Botanická charakteristika

Jakon patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Jakon je vytrvalá bylina, dorůstající výšky až dva metry, která se u nás pěstuje jako jednoletá. Je celá ochlupená, světle nebo tmavě

Img. 20.2.3 - 1 : Květ jakonu - rostlina patří do čeledi hvězdnicovi...

zelená, často i nafialovělá. Lodyhy jsou čtyřhranné a hojně olistěné vstřícnými sytě zelenými listy

. Jakon má dva druhy hlíz, oddenkové a kořenové. Oddenkové hlízy vyrůstají na bazální části stonku, tzv. kaudexy, nápadně připomínají hlízy topinamburů a slouží k dalšímu vegetativnímu množení. Kořenové hlízy vyrůstají po 5 - 20 ve svazku a mají nepravidelný vřetenovitý až kulovitý tvar. Dosahují průměrné hmotnosti 200 - 500g, výjimečně až 2000g. Mají slabou šedohnědou až fialovou pokožku, která na vzduchu velmi rychle tmavne. Pod ní se nachází korová vrstva, která má slabě pryskyřičnou příchuť, což je důvodem k olupování těchto

Img. 20.2.3 - 2 : Svazek kořenových a oddenkových hlíz jakonu.

částí. Dužnina je křehká, šťavnatá a nasládlá, sklovitého vzhledu, barvy bílé až krémově žluté, jemné ovocné chuti. Z hlediska složení vykazují hlízy velkou shodu s hlízami brambor a topinamburu, s výjimkou zásobních sacharidů a sušiny. Zatímco u brambor je zásobní látkou polysacharid škrob, jehož základní stavební jednotkou je glukóza, tak u jakonu a topinamburu obsahují hlízy směs polysacharidů obecně nazývaných inulín. Inulín je chemickou povahou polyfruktózan neboli fruktan, a je zásobním polysacharidem rozšířeným v přírodě obdobně jako škrob. Výhodou je přitom skutečnost, že jsou v organizmu v množství 30 - 80g spotřebovány bez nároku na inzulín. Proto se jeví možnost využití jakonu jako potraviny pro diabetiky, obdobně jako u topinamburu. Rostliny obsahující inulín je možno využít k produkci fruktózy a fruktózového sirupu, i k výrobě etanolu. Fruktóza je o 20 - 50% sladší než řepný cukr, a proto v posledních letech přitahuje stále větší pozornost jako možný prostředek ke slazení.

Nadzemní hmota obsahuje 11 - 17% bílkovin, 2 - 7% tuku a 38 - 41% sacharidů v sušině. Vzhledem k tomu, že tvoří bohatou biomasu, je vhodným krmivem ke krmení zvířat.

Kořenové hlízy obsahují pouze 10% sušiny, 6,02% hrubého proteinu (Nx6,25), 1,32% hrubého tuku a 3,88% hrubé vlákniny. Nízký obsah sušiny zhoršuje skladovatelnost a kvalitu hlíz. Nejvyšší kvalitu a nejlepší chuťové vlastnosti vykazují kořenové hlízy asi jeden měsíc po sklizni a do dvou měsíců rychle ztrácí vodu a tmavnou.


<< 20.2.2 Hospodářský význam	Top	20.2.4 Požadavky na prostředí >>