<< 19.1 Shrnutí základů o kvalitě produkce, jejím odbytu a zpeněžení 19.3 Odbyt a zpeněžení >>

19.2 Požadavky na jakost


Img. 19.2 - 1 : Spotřebitel brambor ocení hlízy s bezvadným vzhled...
Požadavky na jakost konzumních brambor jsou zakotveny v “Zákoně o potravinách” č. 110/1997 Sb. a v návazných vyhláškách MZe ČR č. 332/1997 Sb. – oddíl 6 pro brambory a výrobky z nich a MZ č. 294 a 298/1997 Sb., o mikrobiologických a chemických požadavcích. Na základě uvedených předpisů musí být prodávané brambory označeny odrůdou a varným typem. Nejdůležitějším posuzovatelem jakosti brambor je však spotřebitel, který jistě v souladu s vyhláškami bude žádat konzumní brambory po všech stránkách kvalitní, vkusně zabalené a označené informací pro jaký druh stolní úpravy je odrůda vhodná a jaké má varné vlastnosti (viz dále varné typy). Spotřebitel požaduje hlízy velikostně vyrovnané, čisté a mechanicky nepoškozené, mají mít pravidelný tvar a mělká očka. Nežádoucí jsou hlízy znehodnocené silnou ztrátou vody, vnějšími otlaky, hnilobami či šedivostí dužiny apod. Žádány nemohou být sladké brambory po chladném skladování, hlízy, které zezelenaly na světle, ani hlízy se strupovitým povrchem nebo cizím pachem. Varné vlastnosti (konzistence dužiny po uvaření) závisejí hlavně na odrůdě, ale i na podmínkách pěstování. Konzumní odrůdy brambor se dělí do varných typů A, B, C.

A - lojovité salátové brambory, nerozvářivé, vhodné do salátů a jako příloha (např. odrůdy Lenka, Nicola)

B - lojovité až slabě moučnaté, nerozvářivé, vhodné k přípravě jídel všeho druhu (např. odrůdy Agria, Solara)

C - moučnaté, středně rozvářivé, vhodné na kaši, bramborové knedlíky apod. (např. odrůda Karlena)

Z ukazatelů chemického složení namátkově kontroluje potravinářská inspekce (ČZPI) obsah dusičnanů a glykoalkaloidů (GA). Hygienické předpisy připouštějí na lkg čerstvých hlíz nejvýše 300mg (NO3) – u raných brambor do 15. 7. 500mg (NO3) – a 200mg GA. Specifické požadavky na kvalitu mají výrobci potravinářských výrobků.

#1232 c#

V případě jakosti sadbových brambor stanoví “Zákon o osivu a sadbě” s prováděcí vyhláškou pro jednotlivé množitelské stupně konkrétní požadavky na zdravotní stav z hlediska viróz a dalších chorob, mechanického poškození a velikostního třídění. U průmyslových brambor je kladen důraz na co nejvyšší škrobnatost (nad 17%) a velikost škrobových zrn.



<< 19.1 Shrnutí základů o kvalitě produkce, jejím odbytu a zpeněžení Top 19.3 Odbyt a zpeněžení >>