<< 14.2.3 Požadavky na prostředí 14.2.5 Semenářství krmné mrkve >>

14.2.4 Technologie pěstování


Img. 14.2.4 - 1 : Klíčící a malá rostlinka krmné mrkve.
Do osevního postupu zařazujeme krmnou mrkev jako hlavní plodinu, obvykle po obilnině. Po sobě by měla následovat nejdříve za čtyři roky. V minulosti se pěstovala i v krycí plodině (nejčastěji v luskovinoobilní směsce). Podobně jako krmná řepa má i krmná mrkev vysoké nároky na výživu a hnojení. Nesnáší však hnojení čerstvým chlévským hnojem, který podporuje praskání a hnití kořenů a jejich hořknutí. Mrkev na podzim před výsevem hnojíme mletým vápencem. Největší nárok na živiny má v době svého nejvyššího růstu, tj. od června do srpna, kdy přihnojujeme na list, nejlépe ve dvou dávkách.

Tab. 14.2.4 - 1 : Normativ dávek dusíku pro mrkev v kg.ha-1.
Tab. 14.2.4 - 1 : Normativ dávek dusíku pro mrkev v kg.ha-1.



Základní
Img. 14.2.4 - 2 : Semena mrkve seté.
 zpracování půdy na podzim a příprava půdy k setí se řídí stejnými zásadami jako pro cukrovku. Mrkev potřebuje pro klíčení teplotu 4 - 5oC. Na lehkých půdách ji lze vysévat i v pozdním podzimu (aby do zimy nevzešla). Podzimní
Img. 14.2.4 - 3 : Detail výsevního ústrojí secího stroje.
výsevek se zvyšuje o 20%. Mrkev sejeme do řádků 45cm i užších, zpravidla kolem 3kg osiva na hektar, 1 - 2,5cm hluboko. Hlubší výsev volíme u obalovaného osiva, v sušších oblastech, na lehčích půdách a při aplikaci herbicidů. Obalované osivo se vysévá na 4 - 6cm v řádku. Někdy se při výsevu přidává osivo značkovací rostliny (oves, hořčice). Krmnou mrkev lze na lehčích půdách pěstovat i v hrůbcích , s výsevem do jejich středů, obdobně jako u mrkve pěstované pro konzumní účely.

Při tradičním způsobu pěstování se porost mrkve ve fázi 3 - 4 pravých listů jednotil na vzdálenost 12 - 15cm, aby bylo dosaženo kolem 170 - 220tis. rostlin na hektar. V současné době se hustota porostu často upravuje pouze vláčením, nebo je dána vzdáleností výsevu a vzešlostí porostu. Porost v průběhu vegetace zpravidla dvakrát až třikrát plečkujeme. V boji proti plevelům využijeme herbicidů uvedených v metodické příručce pro ochranu rostlin.

Img. 14.2.4 - 4 : Vzešlá rostlinka krmné mrkve.
Odolnost krmné mrkve proti mrazu (vydrží až -5oC) dovoluje sklízet ji koncem října a začátkem listopadu. Při sklizni se nejdříve sklízí nať, která se silážuje nebo přímo zkrmuje či zaorává. Kořeny se vyorávají upravenými sklízeči cukrovky nebo sklízeči kořenové zeleniny. Je třeba dbát na co nejmenší poranění, neboť poškozené bulvy se obtížně skladují. Mrkev uskladňujeme různými způsoby, v tradičních krechtech, sklepech, v silážních žlabech,
Img. 14.2.4 - 5 : Porost mrkve v závěru prvního roku vegetace.
  termoskladech atd. Vhodné jsou tzv. tunelové krechty s ventilací. Celková výška skladované mrkve bez ventilace nemá překročit 100cm. Při teplotě 0 - 3oC je možno skladovat mrkev do konce února.

Hektarové výnosy kořenů mrkve kolísají mezi 30 až 60 tunami, natě naroste asi jedna třetina výnosu kořenů. Při pěstování mrkve jako meziplodiny bývají výnosy zhruba poloviční.

Z virových chorob napadá krmnou mrkev žloutenka. Častá je suchá skvrnitost listů, vřetenatka mrkvová a cerkosporióza mrkve. Mrkev podléhá měkké bakteriové hnilobě, vyskytuje se hlívenka obecná, nejčastěji při skladování bulev. Černá hniloba mrkve napadá všechny části rostliny ve všech fázích růstu. Plíseň šedá se vyskytuje na bulvách při skladování, podobně jako kořenomorka fialová a další.

Ze škůdců je třeba uvést meruli mrkvovou, která saje na listech, mšici hlohovou a mšici mrkvovou, housenky makadlovky kmínové a pochmurnatky mrkvové, jejíž larvy vyžírají chodbičky pod povrchem bulev.


<< 14.2.3 Požadavky na prostředí Top 14.2.5 Semenářství krmné mrkve >>