<< 20.1.1 Postavení a pěstování topinamburu hlíznatého	20.1.3 Botanická charakteristika >>

20.1.2 Hospodářský význam

Topinambury pocházejí ze Severní Ameriky. V Evropě se začaly pěstovat v 1. polovině XVII. století a připravily podmínky pro pozdější pěstování brambor, které je postupně vytlačily z orné půdy. Větší plochy zůstaly v Evropě jen ve Francii. Několikrát byl podniknut pokus i u nás znovu topinambury pěstovat na orné půdě. Naposledy v roce 1993, kdy byly na Lounsku vypěstovány na výměře asi 50ha k výrobě přírodního sladidla Vivahelp pro diabetiky (výroba bez dotací však nebyla schopná konkurovat cenám umělých sladidel). Topinambury jsou v ČR pěstovány jen okrajově, většinou zahrádkáři, chovateli drobného zvířectva nebo myslivci.

Jejich předností je všestranná využitelnost - k lidské výživě, ke krmení hospodářských zvířat i jako energetické plodiny. Z agrochemikálií se k nim aplikují pouze průmyslová hnojiva,
proto jsou považovány za ekologickou plodinu. Příčinou jejich malého rozšíření je špatná skladovatelnost v běžných podmínkách (tenká slupka, rychlé vysychání), nepříznivý tvar hlíz s hrbolky a výrůstky, dosti pevné spojení stonků s hlízami (znemožňuje mechanizovanou sklizeň). Poptávka po topinamburech se mírně zvyšuje v souvislosti s racionální výživou.

Zásobní látkou je polysacharid inulín, který prochází beze změny žaludkem a tenkým střevem (působí jako dietetická vláknina - zlepšuje peristaltiku střev). Je mikrobiálně fermentován až v tlustém střevě (proto má velmi nízkou energetickou hodnotu), jeho hydrolýzou vzniká fruktosa a glukosa v poměru asi 75:25 (fruktosa je vhodná pro diabetiky). Proto jsou hlízy topinamburu (syrové, vařené nebo pečené) doporučovány při redukčních dietách (vedle nízké energetické hodnoty zvyšují pocit sytosti), jako doplňková potravina pro diabetiky i jako dietetická zelenina s preventivním účinkem vůči některým chorobám souvisejícím s nevhodnou výživou - např. ateroskleróza, dna, revmatismus, rakovina střev (Kantner, 1994).

Inulín z topinambur lze využít k výrobě fruktosového sirobu (Vivahelp se dosud prodává v některých lékárnách). Může se přidávat jako částečná náhrada tuku a cukru do potravin jako je pečivo, mléčné a mražené výrobky, čokoláda atd., snižuje energetickou hodnotu, aniž by ovlivňoval chuť (v EU se využívá inulín z čekanky).

V zahraničí se topinambury zpracovávají na inulín k výrobě plastů, lze je využít jako surovinu k výrobě lihu. Jsou vhodnou plodinou pro rekultivace a suchou nadzemní biomasu lze využít pro energetické účely. Jsou i vhodnou pícní plodinou, nať je možné zkrmovat i silážovat jako kukuřici, výborným krmivem jsou i syrové hlízy.


<< 20.1.1 Postavení a pěstování topinamburu hlíznatého	Top	20.1.3 Botanická charakteristika >>