<< 18.5.1 Mechanická příprava sadby 18.5.3 Chemická příprava sadby >>

18.5.2 Biologická příprava sadby


Img. 18.5.2 - 1 : Správně předklíčené hlízy mají orůdově zbarvené kl...
Biologická příprava sadby má za účel zkrátit období mezi sázením a vzcházením porostu. Výrazně snižuje riziko mezerovitosti porostu při vzcházení, které je způsobeno zejména napadením klíčků kořenomorkou bramborovou (Rhizoctonia solani) a suchou hnilobou (Fusarium ssp.). Účelem je dosáhnout optimálního rozvoje nadzemních částí bramborového trsu, zejména listového aparátu, což zajišťuje hlavně u raných brambor rychlejší nárůst hlíz a časnější termín sklizně. Zajišťuje vytvoření klíčků v různých stadiích vývoje hlíz, během krátkého období před jejich výsadbou.

K tradičním způsobům biologické přípravy sadby patří:


Img. 18.5.2 - 2 : Namořená hlíza přípravkem Monceren 250 FS.
Předkličování sadby
je nejintenzivnější a finančně nejnákladnější způsob přípravy sadby, zvláště raných brambor, který urychluje nasazení a sklizeň konzumních hlíz až o dva týdny. Předkličuje se buďto na denním rozptýleném nebo na umělém světle. Správně předklíčená sadba musí mít 15 – 25mm dlouhé elastické klíčky, typicky odrůdově (zeleně až červenofialově) zbarvené, s vytvořenými růžicemi lístků a základem kořínků v podobě hrbolků.



Předkličování je možno realizovat:

a) Ve speciálních, dobře tepelně izolovaných předkličovnách s dostatečným přirozeným osvětlením, případně doplněným umělým osvětlením.

b) Ve vhodných prostorách bez přístupu denního světla, za využití umělého

osvětlení.

c) V provizorních prostorách (například v silážních jamách), pod plastickou fólií.

a - na lískách s umělým osvětlenim (zářivkami)

b - v rukávci z perforovaného plastu


Img. 18.5.2 - 3 : Různé typy klíčků.
Sadba brambor pro předkličování, která je dodávána odběratelům již na podzim, má být uložena do lísek, zeleninových přepravek, perforovaných polyetylénových sáčků nebo u větších pěstitelů do speciálně upravených ohradových palet. V zimním období musí být zabezpečena skladovací teplota v rozmezí 2 – 4°C, aby předčasně nevyklíčila. Při všech způsobech předkličování musí být zajištěný dostatečný přístup světla k hlízám. Světlo a dlouhý den brzdí růst klíčků do délky a ovlivňuje i jejich zbarvení. U nedostatečně osvětlených hlíz se vytvářejí dlouhé klíčky, které se při sázení snadno ulamují.

Předkličovat začínáme asi 6 týdnů před výsadbou. Při teplotě 8 – 12°C necháme hlízy nejdříve v prvních 10 dnech ve tmě narašit. Při vytvoření klíčků 3 – 5mm je nutno začít osvětlovat a teplotu v předkličovně zvýšit až na 12 – 18°C, při relativní vlhkosti 80 – 90%. Po dobu 20 – 25 dnů osvětlujeme 12 hodin denně. K umělému osvětlení se používají například zářivky o výkonu 40W a délce 120cm. Zářivky se rozmisťují každá asi pro 0,6 – 0,7t brambor, nejlépe na stěny předkličovny, popřípadě v uličkách mezi lískami a přepravkami. Jeden týden před výsadbou se klíčky krátce otužují provětráváním při nižší teplotě 6 – 8°C a při
Img. 18.5.2 - 4 : Předkličování sadby.
vyšší relativní vzdušné vlhkosti 85 – 90%, aby se přizpůsobily podmínkám půdního prostředí. Předklíčenou sadbu je nutno šetrně dopravit k výsadbě,
Img. 18.5.2 - 5 : Předklíčené hlízy s přerostlými klíči a vysokým ne...
která se provádí speciálním sázečem na předklíčenou sadbu, čímž se omezí případné poškození klíčků při transportu a sázení. Předkličování se doporučuje zvláště u velmi raných a raných odrůd pro nejčasnější sklizeň konzumních hlíz a u partií vyšších stupňů množení, při pěstování sadby brambor.Narašení sadby se liší od předkličování stupněm tvorby klíčků. Zajišťuje probuzení hlíz, s vyvinutými klíčky maximálně do délky 2 – 5mm, které je možno vysazovat běžnými automatickými sázeči. Nevyžaduje zvláštní zařízení pro narašení sadby a nepoužívá obvykle ani světla k zesílení vzrostlých klíčků. Tento způsob biologické přípravy sadby je možno využívat ve sklepech, krechtech a bramborárnách s minimálními náklady ve všech zemědělských podnicích. Celková délka narašení se pohybuje v rozmezí 1 – 3 týdnů, při vhodné teplotě 8 – 10°C. Při nedostatku času na jaře významně přispívá k uspíšení vegetace, a tím i ke zvýšení výnosů hlíz.

Narašení je možno provádět několika způsoby:

a) Narašení na rozptýleném světle se provádí tak, že 3 týdny před sázením vytříděnou sadbu rozvrstvíme na rovné podlaze kolny nebo stodoly do výšky 400 – 500mm. Za příznivých venkovních teplot zajistíme provětrávání a přístup světla. Hlízy je však nutno ochránit před případným namrznutím. Po 8 – 10 dnech je vhodné sadbu převrstvit a před výsadbou ji 5 – 7 dnů otužujeme silným větráním.

b) Narašení s omezeným přístupem světla provádíme 2 týdny před výsadbou tak, že hlízy rozvrstvíme v kolnách do výšky 400 – 500mm a zakryjeme je plachtou. Po probuzení oček plachtu odkryjeme, hlízy se větrají a otužují na teplotu půdy v době výsadby.

c) Narašení pozvolným zvyšováním teploty při skladování se provádí tak, že tři týdny před výsadbou se postupně zvyšuje teplota asi na 8°C. Na hlízách se vytváří pevné klíčky dlouhé pouze 1 – 2mm (tzv. “bílé body”), které se při sázení již neodlomí.

Využití tepelného ošetření sadby vychází z krátkodobého působení vyšších teplot. Předpokladem je uložení sadby v paletách, možné je ale i ošetření hlíz na hromadách. Nenaklíčenou sadbu skladovanou při teplotě 2 – 4°C zahříváme krátkodobě po dobu asi 2 dnů při teplotě až 30°C nebo po dobu 5 dnů při teplotě 18 – 20°C. Při délce klíčků asi 2 – 3mm teplotu snížíme na 8°C. Hlízy se vysazují asi za 8 – 10 dnů od začátku ošetření. Pro tento způsob, který je náročný na spotřebu energie, však musí být k dispozici tepelně zabezpečený prostor a vhodný větrací systém. Nejvhodnější je bramborárna s nucenou ventilací a možnost zapojení agregátu vyvíjejícího teplo. Vhodný je i pro konzumní brambory určené na výrobky z brambor (hranolků, lupínků), kde je žádoucí nízký obsah tzv. redukujících cukrů.

Zakořenění sadby do vhodného substrátu je výhodné pro zahrádkáře.



<< 18.5.1 Mechanická příprava sadby Top 18.5.3 Chemická příprava sadby >>