<< 12.1.3 Požadavky na prostředí 12.2 Semenářství tuřínu >>

12.1.4 Technologie pěstování


Img. 12.1.4 - 1 : Detail radlice pluhu pro podzimní základní zpracov...
V osevním postupu zařazujeme tuřín jako hlavní plodinu, zpravidla mezi dvě obilniny atd. Nesmíme jej zařazovat do osevního
Img. 12.1.4 - 2 : Orba je základním zpracováním půdy i pro krmné bru...
postupu po sobě dříve, než po šesti letech. Obdobný odstup by měl být i od ostatních brukvovitých plodin. Tuřín lze pěstovat i jako meziplodinu či jako následnou plodinu po raně sklizených plodinách (ozimé směsky, rané brambory atd.). Má krátkou vegetační dobu, zpravidla 18 - 20 týdnů. Při pěstování ze sadby mu doba na stanovišti stačí kolem 13 týdnů.

Schopnost tuřínu přijímat živiny je malá, proto základem hnojení je chlévský hnůj dodaný na podzim a průmyslová hnojiva aplikovaná před setím.

Porost tuřínu můžeme zakládat přímým výsevem nebo z předpěstované sadby. Tuřín vyséváme zpravidla do řádků 45cm, do hloubky 10 - 15mm, při výsevku od 1 do 4kg. Semeno klíčí již při teplotě 2 - 3oC, a proto lze tuřín sít záhy, již v březnu či dubnu. Když má rostlina 3 - 5 listů, jednotíme či protrháváme na vzdálenost 25 - 30cm, nebo jiným způsobem upravíme hustotu. Druhým způsobem zakládání porostu je výsadba předpěstovaných sazenic. Sazenice předpěstováváme asi 4 - 6 týdnů. Když mají 3 - 4 listy, vysazujeme je na pozemek do sponu zpravidla 50 x 30 či 40 x 40cm. Optimální struktura porostu je 70 - 80 tisíc rostlin na hektar.

Img. 12.1.4 - 3 : Porosty v malovýrobě můžeme zakládat i výsevem pom...
Plevele se snažíme hubit v předplodině, nebo agrotechnickými zásahy před setím či sázením. V průběhu vegetace plečkováním či okopáváním. Na zaplevelených půdách lze před výsevem využít ošetření některými půdními herbicidy (např. Treflan 24 EC, Synfloran 24 EC). Po výsevu před vzejitím můžeme brukvovité okopaniny ošetřit proti plevelům například herbicidy Satecid, Ramrod, Laso atd. Jednoděložné plevele likvidujeme zpravidla v průběhu vegetace, když dosahují intenzivního růstu (např. herbicidy Fusilade, Super, Targa, Furore).

Velmi vážnou chorobou brukvovitých okopanin je
Img. 12.1.4 - 4 : Brukvovité rostliny jsou často napadány chorobou \...
nádorovitost košťálovin. Napadá kořeny, na kterých se tvoří nádory různého tvaru a velikosti, které se ke konci vegetace začínají rozpadat. Dále se hojně vyskytuje alternariová skvrnitost košťálovin, která vytváří na nadzemních částech rostliny červenohnědé suché skvrny a napadá již klíční rostliny. Hnědá bakterióza košťálovin napadá cévní svazky a rostliny postupně zakrsávají. Kořen napadené rostliny ve středu hnědne a měkne.

Mezi nejčastěji vyskytující se škůdce brukvovitých okopanin patří dřepčíci, kteří vyžírají především v listech drobné dírky. Krytonosec čtyřzubý, řepkový a zelný vyžírají dřeň stonku a rostliny zakrňují. Předivka polní klade vajíčka do listů, housenky vyžírají v parenchymu nepravidelné chodbičky, při větším výskytu mohou způsobit i holožír. Květilka zelná klade vajíčka ke kořenovému krčku, larvy ohlodávají mladé kořínky a pokožku kořenového krčku, později ožírají celé kořínky a do hlavního kořene vyhlodávají po celém povrchu chodbičky, které pokračují vzhůru do lodyh. Housenky běláska zelného okusují spodní stranu listů, později vykusují do listů dírky, rozlézají se a sežírají listy. Mšice zelná vytváří početné kolonie sající na stoncích, spodní straně listů, nebo na květenství. Napadené listy vlivem sání žloutnou, deformují se a usychají.

Při ošetření krmných brukvovitých okopanin proti škůdcům a chorobám vycházíme z metodické příručky pro ochranu rostlin a etiket jednotlivých použitých přípravků. Nejčastěji tuřín ošetřujeme při vzcházení a počátečním růstu rostlin proti dřepčíkům běžnými insekticidy používanými v ochraně řepky olejné (např. Actelic 50 EC, Cymbush 10 EC, Karate 5 EC, Nurelle 200 EC, Zolone EC ).

Img. 12.1.4 - 5 : Bulva tuřínu  registrované odrůdy Dalibor.
Sklizňové zralosti tuřín dosahuje již za 18 až 20 týdnů. Se sklizní tuřínu není třeba pospíchat. Protože asimiluje i při nízké teplotě (6 - 8oC), roste dlouho do podzimu a vydrží mráz až -10oC. Sklízíme ho koncem října a v listopadu. Výnos bulev se pohybuje od 20 do 60tun.ha-1, podle termínu založení porostu a pěstitelských podmínek. Bulvy jdou z půdy snadno vytahovat. Tuřín sklízíme vyorávači brambor, řepy, popřípadě pro přímé zkrmování i sklízecími řezačkami. Při ruční sklizni, vhodné pro uskladnění bulev, rostliny snadno vytrhneme a listy ukroutíme či odřežeme. Bulvy se skladují hůře než bulvy krmné řepy. Skladujeme jen zdravé a nepoškozené bulvy. Optimální skladovací teplota je 1 - 2oC při 85 - 90% relativní vzdušné vlhkosti. V krechtech nesmí vzniknout samozahřívání. Tuřín sklízený sklízecími řezačkami (bulvy a listy) lze silážovat.



<< 12.1.3 Požadavky na prostředí Top 12.2 Semenářství tuřínu >>