<< 15.1 Postavení a význam brambor 15.2 Současný stav a výhled pěstování brambor v ČR >>

15.1.1 Význam a využití brambor v ČR

V ČR brambory zaujímají asi 1,3% orné půdy. Za posledních 10 let u nich došlo k výraznému snížení pěstitelské plochy. Rychlost poklesu ploch konzumních brambor je větší než růst hektarových výnosů. Přesto jsou naši pěstitelé schopni zásobit náš trh kvalitní produkcí prakticky po celý rok.

Brambory rozdělujeme podle komerčního využití na užitkové směry jejichž charakteristika je uvedena v tabulce.


Tab. 15.1.1 - 1 :

Užitkové směry brambor.


Tab. 15.1.1 - 1 : Užitkové směry brambor.


Spotřeba konzumních brambor na obyvatele a rok se v ČR pohybuje kolem 80kg, z toho asi 15% se zpracovává na potravinářské výrobky. Ve vyspělých evropských zemích je spotřeba konzumních brambor přibližně stejná, ovšem na potravinářské výrobky připadá 30 – 50% jejich produkce.

Ve výživě obyvatel plní brambory tři funkce:

- objemovou – dostatečný objem stravy pro zátěž trávicího ústrojí

- sytící – vhodný obsah sacharidické složky

- ochrannou – obsah vitamínů a minerálních látek


Brambory jsou vhodné pro dietní stravování. Oproti výrobkům z obilovin je výhodou brambor nízký obsah sušiny a s ním spojená nízká energetická hodnota. Vysoký obsah draslíku a hořčíku činí z brambor potravinu zásaditého charakteru, čímž brambory eliminují
Img. 15.1.1 - 1 : Plně kvetoucí porost brambor.
kyselotvornou stravu bohatou na cukry, tuky a bílkoviny.

Na sadbu je nyní v ČR určeno asi 10% z celkové plochy brambor, což je pro množení přiměřená plocha: pozitivní je nárůst obměny sadby (nyní je uznaná sadba používána na 56% z celkové osázené plochy). Průmyslové brambory jsou důležitou surovinou hlavně pro výrobu škrobu. Výroba lihu z brambor poklesla v ČR na minimum, neboť ji vytlačuje snadnější, levnější a ekologičtější (u brambor problémy s odpadními vodami) výroba z obilí, kukuřice a melasy. U průmyslových brambor se projevila příznivě dohoda zpracovatelů s pěstiteli, ale i šlechtiteli průmyslových odrůd a množiteli sadby, a tak se pěstování a zpracování průmyslových brambor stává v ČR stabilním a ekonomicky zajímavým odvětvím. Proto je škoda, že přiznaná kvóta od EU na produkci bramborového škrobu (33,660t) se více nepřiblížila našim pěstitelským a zpracovatelským možnostem.

Brambory pro krmení hospodářských zvířat se u nás v současné době nepěstují. Pro tento účel jsou využívány pouze odpady z konzumních, sadbových a průmyslových brambor, případně přebytky.

Obrázek výše (viz sloupce 1, 2 a 3) názorně ukazuje strukturu užití celkové produkce brambor v EU, v přistupujících zemích včetně ČR a samostatně v ČR. Při porovnání grafů je na první pohled jasná shoda užití celkové produkce v ČR a zemích EU 15 (rozdíl v užití konzumních brambor viz výše), které je tržně orientováno. V přistupujících zemích je značná část produkce využívána pro výživu hospodářských zvířat. Lze očekávat, že po vstupu do EU dojde v těchto zemích k výrazným strukturálním změnám ve směru k tržní orientaci produkce. Společně s intenzifikací pěstování brambor se bude snižovat podíl brambor zkrmovaných hospodářskými zvířaty. České bramborářství má tuto restrukturalizaci již za sebou, stojí před ním úkol intenzifikace pěstování brambor a tím se výnosově přibližovat předním bramborářským zemím Unie.


Tab. 15.1.1 - 2 :

Plochy brambor v EU a ČR.


Tab. 15.1.1 - 2 : Plochy brambor v EU a ČR.



<< 15.1 Postavení a význam brambor Top 15.2 Současný stav a výhled pěstování brambor v ČR >>