<< 6.3.3 Hnojení organickými hnojivy	6.3.5 Kapalná vícesložková hnojiva pro listovou výživu cukrovky >>

6.3.4 Hnojení minerálními hnojivy

Výše dávek živin k cukrovce vychází z analýzy půdy (metodou EUF, KVK či KÚP), z operativního stanovení jarní zásoby dusíku v půdě a z rozborů rostlin. Dávku dusíku na jaře lze stanovit paušálně dle tabulek (80 až 120kgN na 1ha), nebo podle zásoby nitrátového dusíku v půdě. Dávku fosforu, draslíku a
hořčíku zpravidla stanovíme podle výsledků rozborů KÚP s ohledem na pH a zrnitostní složení půdy. Průměrná základní dávka fosforu (v P₂O₅) je asi 60kg na hektar a draslíku (v K₂O) 100kg na hektar.

Pro moderní technologii pěstování cukrovky je zvlášť důležité i problematické hnojení dusíkem zejména před setím a za vegetace (přihnojení). Pro upřesnění jarní dávky dusíku je základním vodítkem zásoba nitrátového dusíku v půdě (pro předseťové hnojení) a anorganické rozbory rostlin v období pátého pravého listu (pro přihnojení). Dávku dusíku na jaře lze stanovit paušálně nebo podle rozborů půdy v předjaří.

Hnojení před setím je spojeno s možností poškození vzcházejících rostlin cukrovky amonným dusíkem a s hlubokými kolejemi komplikujícími předseťovou přípravu půdy. Proto je vhodné omezit dávky amonného a nitrátového dusíku před setím. Vhodné je využít leteckého hnojení a ranních přímrazků
pro pozemní aplikaci. Využít ledky i k předseťovému hnojení, a při nižší prognózované dávce hnojit ledky až po zasetí, nebo těsně po vzejití. V případě potřeby, cukrovku přihnojovat v co nejranějším termínu výhradně ledkovými hnojivy . Dávky dusíku na list vyšší než 60kgN.ha^-1a přihnojení po 15.6. připustit jen ve zcela výjimečných případech. Potřebu
dohnojení dusíkem je možno prokázat anorganickými rozbory rostlin, doporučené dávky dusíku jsou patrny z tabulky. Vzorky nadzemní hmoty odebíráme na začátku tvorby 5. a 6. listu, tedy v 15. až 16. fázi růstu, to je asi v květnu.

Celkový přehled hlavních hnojařských zásahů je uveden v tabulce. V poslední době se více využívají i listová hnojiva (např. Campofort). Z dlouhodobě působících zásahů je nutno zdůraznit vápnění a význam některých mikroelementů, zejména bóru. U cukrovky byly prokázány ve významnějším měřítku deficience bóru a manganu. Přihnojení se provede nejlépe postřikem na list. U bóru postačují dávky 500 - 1000g.ha^-1 čisté živiny, u manganu 2 – 5kg.ha^-1 čisté živiny. Postřiky je možno během vegetace opakovat.

Tab. 6.3.4 - 1 :
Hodnocení obsahu přijatelného fosforu v orné půdě (metoda Mehlich III) a doporučené každoroční dávky fosforu (v P na ha).

Tab. 6.3.4 - 2 :
Hodnocení obsahu přijatelného draslíku v orné půdě (metoda Mehlich III) a doporučené každoroční dávky draslíku (v K na ha).

Tab. 6.3.4 - 3 :
Hodnocení obsahu přijatelného hořčíku v orné půdě (metoda Mehlich III) a doporučené každoroční dávky hořčíku (v Mg na ha).

Tab. 6.3.4 - 4 :
Přehled hlavních hnojařských zásahů a jejich zajištění (upraveno dle ŘI Semčice).

Tab. 6.3.4 - 5 :
Základní dávka dusíku v průmyslových hnojivech k cukrovce a normativy její korekce (upraveno podle ŘI Semčice).


<< 6.3.3 Hnojení organickými hnojivy	Top	6.3.5 Kapalná vícesložková hnojiva pro listovou výživu cukrovky >>