<< 2.4.3 Vývoj okopanin | 2.6 Pěstitelská charakteristika okopanin >> |
![]() |
U druhů první skupiny převažuje polovzpřímené až vzpřímené postavení listů. Jejich vzájemné zastínění je jen částečné a v průběhu dne se mění podle úhlu dopadu slunečních paprsků. Ještě méně omezený je pak přístup difúzního světla k listům.
Postavení listů u druhů druhé skupiny je spíše horizontální. V důsledku toho nejvíce světla dopadá na horní patro porostu a jeho penetrace směrem dolů klesá. V určité fázi růstu listy nejspodnějšího patra dostávají méně světla než je postačující pro kompenzaci dýchání vlastní fotosyntetickou činností. Takové listy záhy žloutnou a zasychají, čímž se snižuje podíl čisté produkce na produkci primární.
![]() |
Kořen bulevnin začíná přejímat roli sinku už v poměrně raných fázích růstu. Poněkud později než u bulevnin dochází k nasazování hlíz u bramboru. Avšak ani u tohoto druhu není tvorba rezervních orgánů podmíněna vývojovými změnami, jako např. u obilnin, luskovin a dalších polních plodin. U semenných okopanin je to dáno dvouletým cyklem reprodukce, u hlíznatých potom vegetativním způsobem tvorby rozmnožovacího materiálu. Semenné okopaniny procházejí v prvním roce vegetace pouze obdobím vegetativního růstu. U bramboru probíhají i změny vývojové. Jeho šlechtění bylo a je orientováno na produkci hlíz, nikoliv na výnos a kvalitu semene. Proto ani v tomto případě generativní změny neovlivňují zásadně tvorbu výnosu hospodářského produktu.
![]() |
Porovnání produkce některých polních plodin (t.ha-1, GJ).Tab. 2.5 - 1 :
<< 2.4.3 Vývoj okopanin | Top | 2.6 Pěstitelská charakteristika okopanin >> |