<< 2.4.3 Vývoj okopanin	2.6 Pěstitelská charakteristika okopanin >>

2.5 Zvláštnosti tvorby výnosu okopanin

Dle uspořádání fotosyntetického aparátu lze okopaniny začlenit do dvou skupin. První zahrnuje druhy s přízemní listovou růžicí (bulevniny včetně brukve). Druhá skupina potom představuje druhy se středně vysokým (brambor) nebo vysokým stonkem (krmná kapusta, topinambur).

U druhů první skupiny převažuje polovzpřímené až vzpřímené postavení listů. Jejich vzájemné zastínění je jen částečné a v průběhu dne se mění podle úhlu dopadu slunečních paprsků. Ještě méně omezený je pak přístup difúzního světla k listům.

Postavení listů u druhů druhé skupiny je spíše horizontální. V důsledku toho nejvíce světla dopadá na horní patro porostu a jeho penetrace směrem dolů klesá. V určité fázi růstu listy nejspodnějšího patra dostávají méně světla než je postačující pro kompenzaci dýchání vlastní fotosyntetickou činností. Takové listy záhy žloutnou a zasychají, čímž se snižuje podíl čisté produkce na produkci primární.

Z uvedených důvodů je třeba věnovat pozornost optimální pokryvnosti listoví porostu. Největší měrou je ovlivňována počtem rostlin a jejich pravidelným rozmístěním na ploše. Větší pokryvnost listoví (4 – 5, v době maxima hmotnosti listů i více) je vhodná pro druhy s převážně vertikálním postavením listů (první skupina). Horizontální poloha listů (druhá skupina) pak vyžaduje menší pokryvnost listoví (zpravidla 2,5 – 3).

Kořen bulevnin začíná přejímat roli sinku už v poměrně raných fázích růstu. Poněkud později než u bulevnin dochází k nasazování hlíz u bramboru. Avšak ani u tohoto druhu není tvorba rezervních orgánů podmíněna vývojovými změnami, jako např. u obilnin, luskovin a dalších polních plodin. U semenných okopanin je to dáno dvouletým cyklem reprodukce, u hlíznatých potom vegetativním způsobem tvorby rozmnožovacího materiálu. Semenné okopaniny procházejí v prvním roce vegetace pouze obdobím vegetativního růstu. U bramboru probíhají i změny vývojové. Jeho šlechtění bylo a je orientováno na produkci hlíz, nikoliv na výnos a kvalitu semene. Proto ani v tomto případě generativní změny neovlivňují zásadně tvorbu výnosu hospodářského produktu.

Vysoká produkční schopnost většiny okopanin je dána především délkou jejich vegetační doby (kromě vodnice, velmi raných a raných brambor). Nejde tedy o výkonnější listovou plochu – vyšší čistý výkon fotosyntézy, ale o déle trvající produkční proces. Při posuzování produkce semenných okopanin se dále zpravidla započítává zvýhodněný podíl hospodářského výnosu na výnosu biologickém, neboť veškerou skliditelnou fytomasu je možno zužitkovat. Je-li “harvest index” u obilnin cca 0,5; u brambor se pohybuje kolem 0,7 a u ostatních okopanin se může blížit až k jedné. V posledních letech se však i u nás poměrně rychle rozšiřují postupy sklizně se zaorávkou chrástu, a to nejen na farmách bez živočišné výroby.

Tab. 2.5 - 1 :
Porovnání produkce některých polních plodin (t.ha^-1, GJ).


<< 2.4.3 Vývoj okopanin	Top	2.6 Pěstitelská charakteristika okopanin >>