| << 4.2.2 Botanická charakteristika cukrovky v prvním roce vegetace | 4.2.4 Technologická jakost cukrovky >> |
|
Řepná dřeň
Řepná dřeň představuje asi 6% masy bulvy. Hlavní část dřeně (70 - 90%) tvoří pentózany, pektinové látky a celulóza. Tyto tři skupiny látek jsou zastoupeny přibližně ve stejných poměrech. Zbytek tvoří lignin, rostlinné bílkoviny, stopové množství jiných organických látek, asi 4 % ve vodě nerozpustných organických kyselin. Dřeň obsahuje asi 0,5% imbibiční vody. Mezi obsahem dřeně ve sklizené bulvě a její cukernatostí je přímá kladná závislost.
Řepná šťáva
Sklizené bulvy obsahují kolem 76% vody a asi 18% ve vodě rozpustných látek. Z nich přibližně 87% tvoří sacharóza. Všechny ostatní rozpuštěné látky se označují souhrnně jako necukry, jinak také označované jako doprovodné látky. Složení řepné šťávy se zjišťuje analýzou šťávy vylisované z řepné kaše, připravené výřezem bulev řepnou pilou nebo frézou.
Pro hodnocení technologické jakosti cukrovky je nejdůležitější obsah sacharózy. Vyjadřuje se v procentech hmotnosti sklizených bulev a nazývá se cukernatost (polarizace) řepy. Pojem digesce je možno používat pro jednu část postupu, pro stanovení cukernatosti, ale není vhodným pro označení koncentrace cukru v řepě.
 |
Sacharóza, běžně nazývaná cukr, dosahuje v cukrovce koncentrace nejčastěji v rozmezí 15 - 18%, maximálně 20 - 22%. Obsah závisí do značné míry na používané agrotechnice, na povětrnostních podmínkách během vegetace a na pěstované odrůdě. Řepa ukládá nejvíce cukru v místech klidu, kde se již málo staví a kde buňky slouží jako zásobárny rezervních látek pro pozdější výstavbu stonku a semene. Nejméně cukru je v hlavě pod vegetačním vrcholem a na špičce kořene.
Doprovodné látky
Z hlediska technologické jakosti cukrovky jsou zajímavé především ty doprovodné látky, které při extrakci sacharózy přecházejí do surové šťávy, snižují její čistotu, zvyšují množství melasy a negativně tak ovlivňují výtěžnost cukru. Pro přehlednost rozdělujeme necukry přítomné v řepné šťávě do tří skupin: a) anorganické látky bezdusíkaté, b) organické látky dusíkaté a c) anorganické látky.
Organické bezdusíkaté doprovodné látky obsažené v řepné šťávě tvoří organické kyseliny, cukry (ostatní cukry 0,08 - 0,16%, ke konci kampaně až 0,5%), saponin (0,6 - 0,8%), tuk (0,01 - 0,03%) a asi 2% rozpuštěného pektinu a arabanu.
Dusíkaté látky obsažené v cukrovce se rozdělují podle toho, jak je dusík ve sloučenině vázán a podle struktury sloučeniny, na bílkoviny, aminokyseliny, amidy, rostlinné zásady (zvláště betain), puriny, pyrimidiny, ribozidy, enzymy a vitamíny. Z technologického hlediska má hlavní význam dusík alfa-aminokyselin a jejich amidů. Bulva cukrovky obsahuje nejčastěji 0,16 - 0,20% dusíku. Cukrovka obsahuje 0,01 až 0,06% dusíku ve formě volných alfa-aminokyselin a jejich amidů. Tento tzv. “škodlivý dusík” zhoršuje výtěžnost při výrobě cukru.
Sklizené bulvy cukrovky obsahují 0,5 - 0,8% anorganických látek (popela). Přibližně jde o 0,25% K2O, 0,05% Na2O, 0,07% CaO, 0,07% MgO, 0,01% Fe2O3 + Al2O3, 0,08% P2O5, 0,01% SiO2, 0,01% Cl a 0,03% SO3. Z technologického hlediska mají význam pouze minerální látky, které při extrakci cukru přecházejí do šťávy, tzv. rozpustný popel. Tvoří jej převážně draselné a sodné soli organických kyselin. Cukrovka obsahuje 0,4 - 0,6% rozpustného popela. Obsah rozpustného popela v cukrovce se určuje nepřímo konduktometricky. V poslední době se neurčitý konduktometrický popel nahrazuje koncentrací draslíku a sodíku, které se dají rychle stanovit plamenovým fotometrem.
Zpracováním cukrovky v cukrovaru získáme v průměru 12,5% bílého cukru, 5,5% sušených řízků a 4,5% melasy.
| << 4.2.2 Botanická charakteristika cukrovky v prvním roce vegetace | Top | 4.2.4 Technologická jakost cukrovky >> |