se provádějí v první polovině vegetačního období, v době od zasetí do zakrytí prostorů řádku i meziřádku chrástem. Mechanické ošetřování musí navazovat na ostatní agrotechnické zásahy. U porostu cukrovky založeného výsevem “na konečnou vzdálenost” | << 6.7 Ošetřování za vegetace | 6.7.2 Ochrana proti plevelům >> |
Kultivační práce se provádějí v první polovině vegetačního období, v době od zasetí do zakrytí prostorů řádku i meziřádku chrástem. Mechanické ošetřování musí navazovat na ostatní agrotechnické zásahy. U porostu cukrovky založeného výsevem “na konečnou vzdálenost”
 |
a při silném druhotném (pozdním) zaplevelení porostů (při špatně zvládnuté ochraně proti plevelům).
V období vzcházení porostu cukrovky sledujeme výskyt škůdců a chorob (zejména dřepčíků, maločlence čárkovitého a spály řepné), a v případě nezbytnosti volíme vhodné mechanické ošetření porostu, kterým ničíme tvořící se půdní škraloup. Mechanické ošetření půdy před vzejitím představuje rušení půdního škraloupu, pokud se vyskytne. Používáme lehké rýhované válce (dříve používané Zehetmayerovy válečkymají malý výkon). V poslední době, při výsevech na konečnou vzdálenost se po zasetí porost cukrovky mechanicky neošetřuje. Je-li to nezbytně nutné, škraloup rozrušíme po vzejití plečkováním. Tvorbě půdního škraloupu se snažíme předcházet výběrem vhodného pozemku a předseťovou přípravou půdy.
Po vzejití se cukrovka mechanicky ošetřuje především v meziřádcích. Ošetřování v řádcích se neprovádí (dříve ruční okopávka). Meziřádková kultivace plečkou s rotačními nebo pasivními
 |
. Hlavním důvodem omezujícím plečkování je snížení účinnosti používaných postemergentních herbicidů.
V současné době se plečkování v technologii pěstování technické cukrovky velmi často vynechává nebo se výrazně
 |
s ponecháním ochranných pásů podél rostlin je nutné tam, kde se na slévavé půdě vytvořil škraloup, znemožňující výměnu půdního vzduchu. Tato situace je nejčastější u porostu poškozených silnými dešti s následným rychlým vyschnutím půdy. Plečkování je vhodné kombinovat s páskovým postřikem proti plevelům.
Pozdější plečkování, které ničí plevele v meziřádku a současně kypří povrch půdy, je problematické při plošném ošetření herbicidy. V kombinacích postemergentních herbicidů se používají látky kontaktní (na vzešlé plevele) i látky hubící klíčící plevele,
které vytváří na povrchu půdy účinný film. Ten je plečkováním porušen a navíc jsou kultivací vynášena k povrchu půdy další semena plevelů, kde snadno klíčí. Při použití systémových graminicidů je plečkování na další 3 týdny vyloučeno. 
Plečkování zůstává důležitým zásahem tam, kde to vyžaduje struktura půdy s ohledem na předchozím ošetření herbicidy. Na půdách těžkých,
 |
pracují při vyšší pojezdové rychlosti (5 – 8km.hod-1), jsou vybaveny vpředu vodícími kotouči s automatickým směrovým naváděním. Radličky mají vyšší účinnost na ničení plevelů a jsou doplněny většími ochrannými kotouči . Plečkování má své opodstatnění při tvorbě výnosu cukrovky a zvláště cukernatosti (stále platí staré heslo “cukr se musí do řepy nakopat”, půdy nesmí trpět hypoxií), proto se i nadále bude využívat v technologii pěstování cukrovky a jeho větší uplatnění je především spojeno s moderními technologiemi pěstování cukrovky (např. cukrovka ošetřovaná totálními herbicidy).
Vhodným řešením je kombinace plečkování s páskovým postřikem herbicidy na řádek cukrovky. Je to technologické ošetření, které méně zatěžuje životní prostředí, je levnější, ale pro malý výkon pásového postřikovače a větší náročnost v organizaci práce je dnes minimálně využíváno.
| << 6.7 Ošetřování za vegetace | Top | 6.7.2 Ochrana proti plevelům >> |