<< 16.3.1 Odolnost hlíz proti mechanickému poškození | 16.3.3 Stanovení škrobnatosti >> |
Různost fluorescence v ultrafialovém světle je podstatou luminiscenční analýzy. Provádí se rtuťokřemičitou lampou s filtrem.
Hlízy rozřízneme po délce (od pupkové části k části korunkové) a pozorujeme je v ultrafialovém světle. Zdravé hlízy světélkují bíložlutě a intenzita zbarvení je všude stejná. Vadné hlízy, které vykazují modrou fluorescenci, jsou ochablé; obdobně místa napadená plísní světélkují jasně modrou barvou; u hlíz namrzlých, čím je namrznutí silnější, tím větší je modrá fluorescence postupující od okraje hlízy do srdéčka. Onemocnění bakteriální hnilobou (mokrá hniloba, černání) a kroužkovitostí se projevuje šedozelenou fluorescencí. Při suché hnilobě (fuzarióza) se objevuje světélkování v místě nákazy.
<< 16.3.1 Odolnost hlíz proti mechanickému poškození | Top | 16.3.3 Stanovení škrobnatosti >> |