<< 16.2 Nákupní cena 16.3.2 Zjištění skrytých závad v UV světle >>

16.3 Metody hodnocení hlavních jakostních ukazatelů brambor

16.3.1 Odolnost hlíz proti mechanickému poškození

Img. 16.3.1 - 1 : Při manipulaci s hlízami se snažíme minimalizovat ...
Při mechanizované sklizni, posklizňové úpravě brambor, při transportu a sklado-vání dochází k mechanickému poškozování hlíz. To má za následek snížení stolní jakosti, nebezpečí infekce poraněných hlíz patogenními mikroorganismy s následným hnitím. Proto je snaha znát u jednotlivých odrůd jejich odolnost.

Jako nejvhodnější postup pro určování odolnosti proti mechanickému poškození se u nás využívá tzv. “kombajnový” test. Použije se jakýkoliv typ sklizeče brambor. Při plném chodu sklizeče se odebere vzorek hlíz 3x po 300 hlízách. Poškození se zjišťuje u každé hlízy jednotlivě a stupeň poškození se hodnotí body:

 

0

- hlíza prostá jakéhokoliv poškození

1

- hlíza poškozená na povrchu (maximálně do hloubky 1,7 mm)

2

- hlíza slabě poškozená (do hloubky 1,8 - 5,0 mm)

3

- hlíza silně poškozená (do hloubky více než 5,1 mm)

 

Před hodnocením se hlízy omyjí, hlízy zařazené do téhož stupně poškození se zváží, hmotnost každé skupiny se vyjádří v procentech z celkové hmotnosti hodnocených hlíz. Vypočítá se koeficient poškození tak, že procentická zastoupení v jednotlivých skupinách se vynásobí přepočítávacími koeficienty:

0,2 pro hlízy povrchově poškozené,

0,6 pro hlízy středně poškozené

3,0 pro hlízy silně poškozené.

Součtem se získá celkový koeficient poškození v rozmezí 0 - 300. Čím je koeficient poškození nižší, tím vyšší je odolnost.

 

Stanovení poškození hlíz (SPECHT, 1983)

Nejvíce jsou poškozovány hlízy při sklizni. Okamžitě jsou viditelná jen těžká poškození hlíz, která vznikají nesprávným seřízením vyorávacích elementů, příliš mělkým zahloubením nebo nepřesnou jízdou sklizeče. Značný podíl však zaujímají otlaky následkem silného úderu nebo tlaku. V plném rozsahu jsou však viditelné až po několika týdnech. Podle teploty hlíz se vyskytuje dobře viditelné modrání dužniny již po 20 - 24 hodinách. Jako rychlý test je vhodné použít 50 - 100 hlíz, odebraných při sklizni nebo
u pracovního orgánu, který chceme hodnotit. Hlízy se během 1 hodiny omyjí a pak se hodnotí po 24 hodinách na poškození. Kráječem je seříznuta slupka. Nejvíce jsou poškozovány oblasti hlízy pod slupkou pupku a korunky. Rozsah poškození bývá v rozmezí 5 až 1000 poraněných míst na 100 hlíz. Pokud je poškozeno více než 20 míst na 100 hlíz, je nutné hledat příčiny, aby se předešlo pozdějším škodám.


<< 16.2 Nákupní cena Top 16.3.2 Zjištění skrytých závad v UV světle >>