12 Morfologie a anatomie brambor

Morfologické znaky jsou charakteristické pro odrůdu a slouží jako rozpoznávací znaky.
Trs
Může být listový nebo stonkový . Listový typ natě se vyznačuje velkými a četnými listy, stonek je listy zakryt. U stonkového typu jsou listy drobné a stonek je viditelný. Existují odrůdy, které se hodnotí jako typy přechodné.
Stonek
Podle výšky je stonek nízký (do 250 - 400 mm), středně vysoký (410 - 550 mm), vysoký (560 - 650 mm) a velmi vysoký (nad 660 mm).
Tvar stonku může být hranatý, téměř oválný nebo tříboký. Na hranách stonku mohou být blanité výrůstky, zvané křídelní . Podle tvaru rozeznáváme křídelní jednoduché rovné, jednoduché vlnité, dvojité rovné, dvojité vlnité. Většina odrůd má střední počet stonků, existují i odrůdy s velkým nebo malým počtem stonků. Do 2 je četnost stonků velmi malá, 3 až 4 je malá, 5 až 6 střední, 7 až 8 velká a nad 9 vysoká. Větvení (vyrůstání výhonků z paždí listů) se může vyskytovat na spodu stonku, uprostřed, na vrcholu nebo po celém stonku. Barva stonku bývá většinou zelená nebo světle zelená, ale vyskytuje se i zbarvení modrofialové, červenohnědé, červené, modrofialově žíhané, tmavě zelené, zelené nebo světle zelené. Postavení stonků bývá vzpřímené, polovzpřímené nebo rozkleslé.
List
List bramboru je přetrhovaně lichozpeřený. Skládá se z jednoho až tří párů postranních lístků a jednoho lístku vrcholového (terminálního). Mezi jednotlivými páry vyrůstají na vřetenu, v páru nebo jednotlivě drobné mezilístky . Středem lichozpeřeného listu prochází vřeteno, které se od báze k vrcholu ztenčuje. U některých odrůd se vyskytují na řapících lístků ještě lístečky nebo i tak zvané úžlabní mezilístky.
Květ
Odrůdy kvetou silně, středně nebo málo. Některé odrůdy shazují poupata, nebo nekvetou vůbec. Květ má 5 korunních lístků, ale může se vyskytovat i větší počet (6 - 8). Některé odrůdy mají dvojnásobný počet korunních lístků, vzniká tzv. dvojkorunka. Brambory jsou samosprašné, mohou však být opyleny i cizím pylem, který přenáší hmyz.
Bobule
Po oplodnění květu, o kterém rozhoduje vedle klíčivosti pylu i blizna, se vytvářejí plody - dvoupouzdré bobule . Nasazování bobulí je typickým odrůdovým znakem. Vedle odrůdy může být ovlivněno počasím a stanovištěm. V bobuli bývá padesát až sto i více semen. Semeno je dlouhé 1 až 2 mm. Je důležité pro šlechtění k získání výchozího materiálu pro nové odrůdy.
Hlíza
Hlíza je zdužnatělý konec stolonu. Na hlíze rozeznáváme pupkovou část, kterou je připojena ke stolonu a protilehlou část korunkovou. Hodnotí se: tvar hlíz (podle poměru délky k šířce), plnost hlíz (podle poměru šířky k výšce, tj. tloušťce), vyrovnanost v tvaru, barva a vzhled slupky, barva dužniny , hloubka oček a barva klíčků . Významnými odrůdovými znaky jsou rozložení hlíz pod trsem (rozptýlené až kompaktní) a nasazení hlíz pod trsem.