| << 4.2 Mikrofenologické hodnocení vývoje řepy | 6 Hlavní aspekty agrobiologické kontroly cukrovky >> |
Výnos cukru 
je komplexním ukazatelem produkce jednotlivých rostlin cukrovky na poli. Jehotvorba v průběhu vegetace je ovlivňována širokou škálou faktorů které pěstitel může či nemůže v době jejich působení ovlivnit. Pěstitel se musí snažit vytvořit pro růst jednotlivých rostlin co nejpříznivější podmínky.
U cukrovky na rozdíl od řady jiných polních plodin významnější úlohu hraje organizace porostu u které v průběhu vegetace již zpravidla nelze opravit předcházející chyby.
Produkce řep je ovlivňována velikostí listové růžice (počet listů a jejich průměrná velikost ), čistým výkonem asimilace na jednotku listové plochy, délkou její fotosyntetické činnosti a schopností ukládat asimiláty do bulvy. Celkový počet vytvořených listů, průběžný stav svěžích a uschlých listů a životnost listů značně ovlivňují srážky. Nejdelší životnost má 15. až 22. list, v průměru 80 dnů. Počet listů na rostlině může být vedle odrůdy ovlivněn i výživou porostu, dobou setí apod., především však hustotou porostu, která je v podmínkách nových technologií pěstování značně variabilní. U řidších porostů je listová plocha jedné rostliny větší. Maximum listové plochy je u cukrovky v druhé polovině srpna. Do doby dosažení maxima pokryvnosti listoví by mělo být vytvořeno 85 % sušiny bulev. Čistý výkon asimilace dosahuje v první polovině vegetace vysokých hodnot a v dalším období postupně klesá, naopak podíl čistého výkonu asimilace vztaženého na cukr stoupá.
Výnos cukrové řepy je tvořen počtem rostlin na jednotce plochy, průměrnou hmotností bulvy a průměrným obsahem cukru v bulvě. Tvorba bulvy a ukládání cukru do bulvy probíhá, byť s rozdílnou intenzitou, po celou vegetaci od zasetí do sklizně (přírůstky sušiny ale i její úbytky). Každé vegetační období a vlastně fenologická fáze tak do jisté míry představují zvláštní model růstu s diferencovaným vlivem na tvorbu sacharózy v bulvách. Průběh nárůstu hmotnosti bulev, cukernatosti v druhé polovině vegetace je patrný z obrázku. Růst kořene probíhá převážně ve druhé fázi až po zformování dostatečně velkéhofotosyntetického aparátu, tj. od konce hervence do poloviny zaří. Později kořen roste ji pomaleji, ale probmhá v něm intenzivnm hromadění sušiny (růst cukernatosti). V poslednm dekádě července má cukrovka ve vztahu k dosahovanimu sklizrovému výnosu zhruba čtvrtinu cukru, txetinu hmotnosti koxene, ale devlt desetin hmotnosti chrastu. Snahou plstitele musm být včasné završení listové fáze, aby pro tvorbu koxene a hromadlní cukru byla dostatehně dlouhá doba. Cukernatost přirůstá intenzivně v srpnu, září a podle podmínek i v první polovině října. Měsíční přírůstek může představovat 0,5 až 2,5 % cukernatosti.
 |
 |
Hodnocenm tvorby v}nosu je zamlřeno na hodnocenm počtu rostlin, mezerovitosti porostu, hmotnosti koxene a jeho kvality. Zasady hodnocenm jednotliv}ch parametrů jsou uvedeny v systému agrobiologické kontroly porostů cukrové řepy.
Výsledky vývojových zkoušek 1997, 1998 (svazy pěstitelů, semenářské firmy).
|
Sledovaný ukazatel |
Rok |
33. týden |
35. týden |
37. týden |
39. týden |
42.týden |
|
Srážky od počátku roku (mm) |
1997 |
421 |
436 |
471 |
486 |
514 |
|
Výnos bulev t.ha-1 |
41,8 |
49,8 |
54,0 |
66,7 |
72,0 | |
|
Cukernatost v % |
13,8 |
15,3 |
15,0 |
16,0 |
17,3 | |
|
Výnos cukru t.ha-1 |
5,8 |
7,6 |
9,6 |
10,7 |
12,4 | |
|
Srážky od počátku roku (mm) |
1988 |
262 |
293 |
334 |
401 |
472 |
|
Výnos bulev t.ha-1 |
43,5 |
52,6 |
60,5 |
67,4 |
77,0 | |
|
Cukernatost v % |
15,0 |
15,8 |
16,4 |
15,8 |
16,5 | |
|
Výnos cukru t.ha-1 |
6,5 |
8,4 |
9,9 |
10,7 |
12,8 |
 |
| << 4.2 Mikrofenologické hodnocení vývoje řepy | Top | 6 Hlavní aspekty agrobiologické kontroly cukrovky >> |