<< 3.2.1 Morfologická stavba bulvy	3.3 Rostliny ve druhém roce vegetace >>

3.2.2 Anatomická stavba bulev

Bulevnaté okopaniny lze rozlišit podle podílu jednotlivých částí při tloustnutí kořenů. Základní rozdíly mezi primární, sekundární a terciální stavbou kořene u jednotlivých zástupců bulevnatých okopanin jsou patrny z obrázku.

Prvotní stavba

Na povrchu mladých kořenů je prvotní kůra a uvnitř je ústřední válec (centrální cylindr, plerom). U prvotní
kůry rozlišujeme vrchní vrstvu (exodermis), která má schopnost vytvářet kutinizovanou pokožku. Hlouběji položená část kůry má vnitřní vrstvu (endodermis). Ta je složena z okrouhlých parenchymatických buněk s tenkými stěnami. Mezi buňkami jsou mezibuněčné prostory, jimiž se endodermis odlišuje od exodermis, ve které k sobě buňky těsně přiléhají. Na obvodu centrálního válce je vrstva kambiálních buněk (pericykl, neboli perikambium). Jeho činností vzniká prvotní lýko a prvotní dřevo. V prvotním dřevě se vytvářejí první cévy.

Druhotná stavba

V kořenové části bulvy vznikají druhotným tloustnutím kořene druhotná (sekundární) pletiva. Na začátku druhotného tloustnutí zesiluje činnost kambia, které vytváří kambiální kruh. Tento kambiální kruh svou činností tvoří směrem do středu kruhu druhotné dřevo a vně druhotné lýko. Současně vznikají v druhotném dřevu i lýku radiálně položené vrstvičky parenchymu. Činností kambia a perikambia se vytváří i druhotná kůra (periderm). Prvotní kůra odumírá, smršťuje se a odlupuje se. U jednotlivých druhů bulevnatých okopanin je druhotná stavba rozdílná.

Terciální a další stavba

Terciární a další tloustnutí kořene souvisí s tvorbou druhého a dalších kambiálních kruhů. Vznikají rozdělením iniciály předchozího kambia na dvě dceřinné buňky, z nichž vnější se stává iniciálou kambiálního kruhu. Dělením vytváří floem, xylém a parenchym. S toutostavbou bulvy se setkáváme u řepy.


<< 3.2.1 Morfologická stavba bulvy	Top	3.3 Rostliny ve druhém roce vegetace >>