15.1 Systém agrobiologické kontroly

1.	Koncem února se začnou odebírat vzorky hlíz ve skladech. Jeden vzorek se odebere z povrchu vrstvy a nejméně čtyři z hromady v hloubce 0,5 až 1,0 m od povrchu. Vhodné je odebírat vzorek i z podlahy.
2.	Vzorek má mít 25 kg z 10 - 12 t brambor. Pak se důkladně promíchá. Odebírají se hlízy bez výběru, tedy i vadné. Je vhodné odebírat vždy 2 paralelní vzorky.
3.	Ze vzorku se odebere 100 hlíz náhodně. Uloží se na misky, přikryjí se tmavým papírem nebo podobným prostředkem, aby byly ve tmě. Prostředí má vyhovovat v tom smyslu, aby po 3 dny byla udržena teplota + 25 ° C a relativní vlhkost 70 - 75 %. Potom 8 - 9 dalších dnů se udržuje teplota na 20 ° C při neměnné vlhkosti vzdušné. Uložení ve tmě podporuje růst klíčků.
4.	Hodnocení se uskuteční po 10 - 12 dnech podle klasifikační stupnice dále uvedené.
5.	Při bonitaci se zjišťuje i zdravotní stav hlíz . Hlízy se podélně rozříznou a je možno stanovit napadení kroužkovitostí hlíz, tmavnutí dužniny, rzivostí apod. Toto hodnocení, pokud je napadení silné, se zahrnuje do celkové bonitace.
6.	U vzorku a hodnocení se označují: místo, odrůda, stupeň množení, velikost hlíz, množství, ze kterého byl vzorek odebrán, den hodnocení, výsledné hodnocení.

6.	Kontrola sázení sleduje termín sázení, kvalitu práce sazeče.
	-	Hloubka sázení: Po urovnání povrchu ornice se zjistí vzdálenost od povrchu k horní části hlízy (optimum 20 - 30 mm).
	-	Počet vysázených hlíz: Ornice se odhrne z řádku nad hlízami a stanoví se počet vysázených hlíz na 5 m2 (tj. při šířce řádku 0,75 m 6,67 m, při šířce řádku 0,625 m 8 m). Vynásobením 2000 (5 m2 x 2000 = 10000 m2 = 1 ha) stanovíme počet hlíz vysázených na 1 ha. Mezerovitost: Stanoví se porovnáním teoretického počtu hlíz se skutečným počtem. Vyjádří se v % podle vzorce: Stanoví se 14 - 20 dnů po výsadbě a současně se zjistí zdravotní stav vysázených hlíz (hniloby) a klíčení. Tab. 53 Teoretický počet rostlin na 1 ha při úživné ploše m2 0,1250 0,1500 0,1875 0,2025 0,2250 0,2625 rostlin 80000 66666 53333 48382 44444 38095 spon 0,75 m 0,167 0,20 0,25 0,27 0,30 0,35 spon 0,625 m 0,20 0,24 0,30 0,32 0,36 0,42     Optimální počet trsů na 1 ha: rané a sadbové brambory ...........................................48000 - 50000 stolní a průmyslové brambory ................................... 40000 - 45000 řídký porost ..................................................................... pod 35000 kritický počet trsů ............................................................ pod 25000     7. Kontrola růstu podle růstových fází. 8. Kontrola počtu trsů. Stanoví se po úplném vzejití u trvale vyznačených dílců na 5 místech honu, na ploše 10 m2. Zjištěný počet trsů se pak přepočte na 1 ha. 9. Kontrola zdravotního stavu. Na kontrolních dílcích se stanoví procento rostlin napadených:   - virovými chorobami u množitelských porostů při výšce 200 mm, u ostatních porostů ve fázi květu,   - bakteriálním černáním stonku,   - vločkovitost hlíz (kořenomorkou),   - plísní bramboru ( plísní bramborovou ); zaznamená se první výskyt, dále se hodnotí intenzita v procentech napadení listové plochy,   - mandelinkou bramborovou ; stanoví se výskyt brouků , larev a intenzita napadení ( silný výskyt při více než 30 broucích na 100 trsech). 10. Kontrola výnosotvorných prvků:   - počet rostlin (úbytek během vegetace) na počátku zrání na 5 vyznačených dílcích,   - hmotnost hlíz pod trsem; před sklizní na vyznačených dílcích - vykope se 10 trsů za sebou v řádku, zjistí se jejich hmotnost a počet a redukuje se na 1 trs a na prům. hmotnost hlízy, prům. celkovou hmotnost hlíz pod trsem,   - hodnota úrody se získá vynásobením průměrné hmotnosti hlíz pod trsem počtem trsů na 1 ha,   - předpokládané sklizňové ztráty podle způsobu sklizně jsou 5 - 20 %. 11. Kontrola sklizně:   - hodnotí se stupeň zničení natě mechanicky a chemicky ,   - zjišťují se sklizňové ztráty nevyoráním hlíz a nesebráním hlíz (na povrchu ležících),   - stanoví se procento mechanického poškození hlíz,   - stanoví se procento hnijících hlíz , případně shnilých . 12. Kontrola skladování:   - hodnotí se způsob skladování, hmotnost naskladněných hlíz,   - skladovací podmínky: teplota, vlhkost, relativní vzdušná vlhkost, intenzita větrání,   - zdravotní stav hlíz na začátku uskladnění, v průběhu a při vyskladnění,   - stanoví se celkové ztráty a hmotnost hlíz vyskladněných. Zjišťování ztrát při sklizni Ztráty se stanoví na kontrolních dílcích plochy 2 x 2 m. Dílce se překopou do hloubky 150 mm, získané hlízy se zváží a přepočítají se ztráty na 1 ha (kg). Počet kontrolních ploch je závislý na velikosti honu, do 5 ha - 4 kontrolní dílce, do 20 ha - 6 kontrolních dílců a nad 20 ha - 8 kontrolních dílců. Jeden kontrolní dílec by měl být na začátku řádků. Výnosové zkoušky se doporučují u odrůd raných a poloraných po 80 - 110 dnech, u drůd polopozdních a pozdních po 115 - 130 dnech od zasázení. O termínu předčasného ukončení vegetace rozhoduje dodavatel a informuje nejpozději do 5 dnů od jeho stanovení příslušného semenářského inspektora. Stanovení ztrát při skladování Vychází se z rozdílu hmotnosti na začátku uskladnění a hmotnosti při vyskladnění. Zdravé hlízy se oddělí od shnilých a nahnilých. Zjištěná hmotnost nahnilých se vyjádří v procentech. Ztráta na sušině hlíz se stanoví podle vzorce: kde S = ztráta na sušině v %, S1 = sušina v % před uložením, S2 = sušina v % v době skončení skladování, q = ztráta na hmotnosti v %.