a |
Alfa-aminodusík |
Někdy se používá název škodlivý dusíku (aN) - jedná se o dusík ami |
b |
Biologická hodnota osiva a sadby |
Je vyjádřením vnitřních vlastností osiva daných kvalitou živé hmoty semen. Odráží |
Biologická příprava sadby |
Biologická příprava sadby má za účel zkrátit období mezi sázením a vzcházením porostu. Výrazně |
Botanická charakteristika brambor |
Původ současných odrůd brambor vychází především z druhu Solanum tuberosum. Tetraploidnost kul |
Botanická charakteristika brukve |
Bulva je kulatého nebo plochého tvaru s mělkým kořen |
Botanická charakteristika čekanky |
Čekanka patří do čeledi čekankovité, rodu Cichorium |
Botanická charakteristika kapusty |
Čekanka patří do čeledi čekankovité, rodu Cichorium |
Botanická charakteristika krmné řepy |
Krmná řepa se od cukrovky odlišuje menším počtem listů, kratšími a |
Botanická charakteristika mrkve |
Krmná mrkev je dvouletá rostlina patřící do čeledi mrkvovitých ( |
Botanická charakteristika tuřínu |
Je dvouletá rostlina vytvářející v prvním roce bulvu s přízemní li |
Brambory krmné |
Brambory pro krmení hospodářských zvířat se u nás v současné době nepěstují. Pro tento účel js |
Bulva cukrovky |
Část rostliny řepy bez listů (někdy se používá termín kořen), je u |
Bulva čekanky |
Bulva čekanky obsahuje 26 % sušiny (22-28 |
c |
Cukernatost |
Nejznámější a dominující kritérium technologické jakosti cukrovky |
d |
Deficience bóru a manganu |
Z dlouhodobě působících zásahů je nutno zdůraznit vápnění a význam |
Dormance hlíz |
Hlíza po sklizni prochází klidovým obdobím (dormancí), v němž nevyklíčí ani za podmínek přízni |
Dřeňové odrůdy kapusty |
Dřeňové odrůdy jsou charakteristické zdužnatělou lodyhou, s olistě |
f |
Farmářské osivo a sadba |
Osivo a sadba jakékoliv kvality vyprodukovaná farmářem pro vlastní potřebu. |
Fáze skladovacího období brambor |
1. Osušování trvá 24 až 36 hodin po naskladnění v |
Formy kapust |
Podle celkového habitu lze krmnou kapustu rozdělit na formy listov |
h |
Hlava bulvy |
Horní část bulvy, ze které vyrůstá růžice listů, hranici tvoří nej |
Hlíznaté okopaniny |
Hlíznaté okopaniny se pěstují pro své podzemní dužnaté |
Hmotnost bulev |
Průměrná hmotnost bulev v době sklizně dosahuje 550 - 800gramů, cu |
Hmotnost hlíz |
Průměrná hmotnost jedné hlízy se pohybuje v rozmezí |
Hodnocení jakosti brambor |
Podle kvalitativních požadavků českých norem (ČSN 462200 Brambory) jsou brambory rozděleny na |
Hustota porostu cukrovky |
Za optimální lze považovat v době sklizně porost s 85 000 až |
ch |
Chemická příprava sadby |
Chemická příprava sadby spočívá v ošetření sadby proti napadení chorobami a škůdci. Proti koře |
Choroby cukrovky |
Častými chorobami řepy jsou spála řepná, v |
i |
Ideotyp rostliny bramboru |
Ideální rostlina - trs - by měla mít větší počet stonků (5 - 7), nižší počet hlíz (12 - 14) na |
Inulin |
Zásobní látka obsažená v čekance a topinamburu, která je stále |
j |
Jakost biologická |
Hodnotí obsah a skladbu živin, vitamínů, enzymů a některých specifických látek, které zabezpeč |
Jakost krmná |
Je dána souborem ukazatelů, které sledují energetickou hodnotu krmných komponentů, obsah látek |
Jakost nutriční |
Je posuzována z pohledu lidské výživy. Pro výživu člověka je důležité nejenom zastoupení |
Jakost senzorická |
Je charakterizována souborem vlastností, které jsou vnímány lidskými smysly. |
Jakost technologická |
Souhrn vlastností, které ovlivňují technologii zpracování suroviny, výtěžnost výrobku a jeho k |
k |
Karanténní škůdci brambor |
Karanténní škodlivé organismy bramboru jsou uvedeny ve „Sbírce z |
Klíčivost |
Schopnost semen poskytnout v optimálních podmínkách za stanovenou dobu normálně vyvinuté |
Klimatické požadavky brambor |
Nejlépe jim vyhovuje přímořské klima nebo vyšší polohy v přechodném a vnitrozemském klimatu. T |
Kořenová soustava brambor |
Kořenová soustava u semenáčů se skládá ze dvou částí. Ze zárodečného kořínku se vytváří kůlový |
Krk bulvy |
Část bulvy mezi hlavou a vlastním kořenem, která nenese listy ani |
Kvalita cukrovky |
Je dána technologickou jakostí bulev, je vyjadřována zpravidla cuker |
l |
Legislativa v oblasti jakosti rostlinných produktů |
Základní právní normou v oblasti potravin a přeneseně i surovin je |
Listové odrůdy kapusty |
|
Lokalita pěstování |
Brambory lze pěstovat ve všech výrobních oblastech ČR; typickou oblastí pro jejich pěstování j |
m |
Mechanická kultivace brambor |
Je založena na několikerém vláčení a proorávkách v době od výsadby do zapojení porostů, jej |
Mechanická příprava sadby |
Sklizené partie sadby se zbavují mechanických příměsí, pod-rozměrných nebo vadných hlíz a nejš |
Metody hodnocení jakosti rostlinných produktů |
Metody lze rozdělit na přímé a nepřímé. U přímých metod se přímo změří daný znak (obsah látky) |
Mezerovitost porostu cukrovky |
|
Morfologická charakteristika trsu |
Charakter nadzemní části trsu je ovlivněn tvarem a typem natě. Typ natě určuje ar |
n |
Nákupní cena cukrovky |
Je sjednávána v kupní smlouvě dohodou za 1 tunu čisté hmotnosti cu |
o |
Odkamenění pozemku |
Hlavní příčinou mechanického poškození hlíz je přítomnost kamenů a hrud v ornici. Významnou mo |
Odrůda |
Je soubor pěstovaných rostlin, náležející k nejnižší kategorii botanického třídění, vyzna |
Odrůdy brambor |
Odrůdy brambor se dělí podle délky vegetační doby od výsadby do fyziologické zralosti na |
Odrůdy cukrovky |
Podle výnosu kořene (bulvy) a cukernatosti lze současné odrůdy |
Odrůdy krmné řepy |
Objemové odrůdy (Hako, Bučanský žlutý válec, Gaia, L |
Okopaniny |
Pro rostliny této skupiny je charakteristický způsob pě |
Oplození |
Splynutí rozmnožovacích buněk mateřské a otcovské rostliny. |
Opylení |
Znamená přenesení pylu otcovské rostliny na bliznu rostliny mateřské. V případě opylení v |
Osivo cukrovky |
Osivo vybrané odrůdy, kvality a výrobce, charakterizované zejména |
Osivo krmné řepy |
Vlastní technologie pěstování závisí na volbě odrůdy, osiva a dost |
p |
Padlí řepné |
Padlí řepné se vyskytuje především za teplého a suššího průběhu po |
Plevelná řepa |
Rostlina řepy (kulturní i planě rostoucí forma) která v první |
Plevelná řepa, její znaky |
Základním příznakem je vybíhavost v porostech technické cukrovky. |
Počet hlíz |
Pohybuje se v průměru kolem 10 – 14 hlíz na j |
Počet rostlin |
Počet rostlin je určován sponem sázení, který závisí na hodnotě a velikosti sadbových hlíz, úč |
Počet stonků |
Počet stonků je možno regulovat počtem rostlin na jednotku plochy porostu a pohybuje se v  |
Potřeba živin na vytvoření 10t výnosu |
Na produkci 10t hlíz brambory spotřebují 50kgN, 10 |
Požadavky brambor na prostředí |
Z hlediska klimatickoekologických nároků náleží odrůdy evropského bramboru mezi rostliny mírné |
Požadavky na jakost |
Požadavky na jakost konzumních brambor jsou zakotveny v „Zákoně o potravinách“ č. 110/1997&nbs |
Průmyslové brambory |
Jsou důležitou surovinou hlavně pro výrobu škrobu. Výroba lihu z brambor poklesla v |
Přechodné odrůdy kapusty |
U přechodných typů představuje olistě |
Předkličování sadby |
Předkličování sadby je nejintenzivnější a finančně nejnákladnější způsob přípravy sadby, zvláš |
r |
Rizomanie |
Rizomanie je nebezpečná virová choroba řepy šířící se ze Středomoř |
Rozpustný popel |
Vyjadřuje obsah rozpustných popelovin (Pp) v řepné b |
Rozpustný popel |
Jsou to minerální látky, které při extrakci cukru přecházejí do šť |
Řepná dřeň |
Řepná dřeň představuje asi 6 % masy bulvy. Hlavní část dřeně (70-9 |
Řepná rostlina |
Řepa je rostlina hospodářsky dvouletá. V prvním roce |
Řepná šťáva |
Sklizené bulvy obsahují kolem 76% vody a asi 18% ve vodě rozpustných |
Řepné klubíčko |
Klubíčko řepy je souborem nepravých plodů (kulovitých nažek), uzav |
s |
Sacharóza |
Běžně nazývaná cukr, dosahuje v cukrovce koncentrace nejčastěji v |
Sadba |
Hlízy, oddenky, cibule, výpěstky a jiné části rostlin sloužící k vegetativnímu množení (v |
Semenářská hodnota osiva a sadby |
Je vyjadřována vlastnostmi biologickými, fyzikálními a mechanickými, které lze změřit |
Senzorická analýza |
Sledované znaky jsou vnímány lidskými smysly (senzory) – chutí, čichem, zrakem, sluchem, hmate |
Shluky |
Blízko rostoucí rostliny (řepy), tj. ve vzdálenosti menší než 16 c |
Skladování brambor |
Brambory pro dosažení nejnižších skladovacích ztrát a zachování konzumní kvality či biologické |
Sklizeň brambor |
Sklízíme jendořádkovými nebo dvouřádkovými sklízeči, případně ručním sběrem za vyorávačem. Ruč |
Sklizňové ztráty |
Neměly přesáhnout 10%. Využití dobře seřízených moderních výkonnýc |
Skvrnatička řepná – cerkosporióza |
Běžně se vyskytující choroba, šíření je podporováno vlhkým letním |
Složení cukrovky |
Řepná bulva obsahuje asi 76 % vody a 24 % sušiny. Zpracováním cukr |
Složení hlíz |
Bramborové hlízy v průměru obsahují 23,7% sušiny. Hlavní zásobní látkou je škrob, jeho obsah s |
Složení tuřínu |
Bulvy obsahují hodně vody (cca 90 %), ale i bílkovin (1,4 %), vlákni |
Sortiment odrůd mrkve |
V sortimentu povolených odrůd je odrůda Višnovská |
Spála řepná |
Častou chorobou řepy při vzcházení a na počátku růstu (do vytvořen |
Stanovení cukernatosti |
Pro stanovení cukernatosti se odebírá vzorek 20 – 25 kg bulev nebo m |
Škůdci cukrovky |
V období vzcházení a prvých růstových fází řepy nejvíce škodí malo |
t |
Technologická jakost bulev cukrovky |
Komplex biologických, chemických, fyzikálně-chemický |
v |
Varné typy |
A - lojovité salátové brambory, nerozvářivé, vhodné do salátů a |
Vegetativní rozmnožování |
Způsob nepohlavního rozmnožování u rostlin. Využívá se zejména v zahradnictví a ovocnictv |
Vlastní kořen |
Spodní a největší část bulvy, ze které vyrůstají postranní kořínky, |
Výnos polarizačního cukru |
#110 l# |
Výnosové prvky |
Ideální rostlina – trs – by měla mít větší počet stonků (5 – 7), nižší počet hlíz (12 – 14) na |
Výsevek cukrovky |
|
z |
Zakládání porostu |
Porosty brambor jsou zakládány v pravidelném sponu, který odpovídá danému užitkovému směr |