<< 5.2 Uznávání rozmnožovacího materiálu a odběr vzorků 6 Zkoušení osiv >>

5.3 Vzorkování osiv

Účelem vzorkování osiva je získat pro laboratorní rozbory dostatečně velký vzorek, v němž jsou všechny složky obsaženy ve stejném poměru jako v celé vzorkované partii. Partie osiva musí být dostatečně homogenní. Ve zvláštních případech je možné vzorkovat partii pro rozbor heterogenity osiva.

Img. 5.3 - 1 : Úředně zaplombovaný odebraný vzorek
Osivo se pro účely certifikace vzorkuje po konečné úpravě, kdy již nemůže dojít k záměně (vzorek lze odebrat již před mořením osiva, v tom případě se odebere ještě kontrolní vzorek na klíčivost po namoření osiva). Partie musí být uložena v obalech, které se dají zaplombovat (pytle, velkoobjemové vaky, kontejnery samostatně uzavíratelné) a pro identifikaci jsou opatřeny návěskou nebo vyznačením předepsaných údajů přímo na obale. Partie osiva nesmí překročit o více než 5 % hmotnost stanovenou pro daný druh (při větším množství se musí rozdělit na více samostatných partií).

 

Img. 5.3 - 2 :













Obaly k odběru dílčích vzorků se volí náhodně, přičemž se střídá odběr z jejich horní, střední a dolní části. Počet dílčích vzorků odebíraných z jiných obalů se řídí hmotností partie (minimální počet 5 vzorků je u partií do 500 kg, zatímco u partií nad 20 t osiv je nutné odebrat minimálně 40 dílčích vzorků).

 

Příklady nejvyšších hmotností partií osiva a sadby:

 

max. hmotnost t

pšenice, žito, ječmen, oves

25

kukuřice

40

hrách, peluška, bob, lupina, fazol

25

čočka, řepka, len

10

trávy, jeteloviny

10

cukrovka, krmná řepa

20

sadba brambor

40

 

Četnost vzorkování (minimální počet dílčích vzorků):

počet obalů 1 - 5

min. 5 (vzorkuje se z každého obalu)

počet obalů 6 - 30

min. 5 (nejméně 1 vzorek na 3 obaly)

počet obalů 31 - 400

min. 10 (nejméně 1 vzorek na 5 obalů)

počet obalů nad 400

min. 80 (nejméně 1 vzorek na 7 obalů)

 

Img. 5.3 - 3 : Příjem vzorků v semenářské laboratoři
Metody odběru dílčích vzorků:

  1. z otevřených pytlů - dvouplášťovým tyčovým vzorkovadlem

  2. z uzavřených pytlů - bodcovým (Nobbeho) vzorkovadlem

  3. z osiva volně loženého - dvouplášťovým tyčovým vzorkovadlem

  4. druhy těžko se sypající (některé trávy) - dílčí vzorky se odebírají rukou

  5. druhy s velmi jemnými semeny (begónie) - lžičkou z různých míst

  6. osivo balené v sáčcích - dílčí vzorky se odeberou odsypáním osiva z odebraných sáčků, jejichž počet se řídí celkovou hmotností partie

  7. automatický odběr vzorků z proudu osiva při plnění do obalů - při splnění stanovených technických podmínek.


Vytvoření laboratorního vzorku (o stanovené minimální hmotnosti)

Připravuje se promícháním a dělením souhrnného vzorku.

  1. Mechanické dělení - pomocí různých druhů mechanických dělidel (dělidlo spádové, dělidlo kónické, dělidlo centrifugální)

  2. Metoda dělení rukou - vhodná pro velmi těžce se sypající druhy (řada trav) - principem je několikanásobné půlení souhrnného vzorku.


Adjustace laboratorního vzorku

Vzorky se balí tak, aby bylo vyloučeno jejich poškození při přepravě. Průměrný vzorek se balí do pevného papírového nebo plátěného sáčku (vzorky na vlhkost se vkládají do neprodyšných obalů). Vzorek musí být označen tak, aby byla zřejmá jeho souvislost s partií (druh, odrůda, kategorie osiva, číslo a hmotnost partie, firma, datum odběru vzorku a lhůta použitelnosti, druh chemického ošetření osiva). Úřední vzorek i průvodní doklady musí být řádně uzavřeny a opatřeny úřední plombou . Takto připravené vzorky jsou ihned odesílány ÚKZÚZ.


<< 5.2 Uznávání rozmnožovacího materiálu a odběr vzorků Top 6 Zkoušení osiv >>