<< 2.3 Růst a vývoj obilnin | 2.4 Odhad výnosu obilnin >> |
Tab.14 uvádí makrofenologickou stupnici pro obilniny s mezinárodním označením BBCH a mikrofenologickou stupnici podle Kupermanové.
Tab. 14 Makrofenologická stupnice pro obilniny (BBCH, podle Enz a Dachler, 1997)
Neodnožená rostlina, odnož uvnitř Zač. odnožování, 1. viditelná odnož Plné odnožování, 5 viditelných odnoží Konec odnožování |
2
21 25 29 |
I. - II. II. III. - IV. |
III. III. – IV. IV. |
Začátek sloupkování, hlavní stéblo 1. kolénko 1 cm nad odnožovacím uzlem 2. kolénko je patrné (2 cm nad kol. 1) 3. - 6. kolénko Objevení posledního listu (stočený) Objevení jazýčku |
3
31 32 33 - 36 37 39 |
V.a V.b - VI.
VII. |
V.b - VI. VI. - VII.
VII. VII. |
Naduřování listové pochvy : Začátek naduřování pochvy horního listu Naduřelá pochva Prasklá pochva Viditelné osiny vyčnívající z pochvy |
4 41 45 47 49 |
VII. |
VII. |
Metání : Začátek metání, prvý klásek viditelný 30% klasu vymetáno 50% klasu vymetáno 70% klasu vymetány Celý klas vymetán |
5 51 53 55 57 59 |
VIII. |
VIII.
IX. |
Kvetení Začátek kvetení, prvé prašníky viditelné Plné kvetení, 50% prašníků Konec kvetení |
6 61 65
|
IX. IX. |
|
Tvorba obilky : Mléčná zralost Tvorba obilky, první obilky dosáhly ploviny velikosti, obsah je vodnatý Raně mléčná zralost Středně mléčná zralost, obilky mají konečnou velikost, stále zelené Pozdně mléčná zralost |
7
73
77 |
|
|
Zrání Vosková zralost Raně vosková zralost Vosková zralost Žlutá zralost - obsah obilky pevný, při vrypu nehtem se tvoří rýha Plná zralost, obilka tvrdá |
8
83
89 |
||
Stáří Mrtvá zralost Přezrálost Dormance obilek Životaschopné obilky klíčí z 50% Ztráta dormance obilek Vznik druhého období dormance obilek Ztráta druhé dormance obilek |
9 91 92 94 95 96 97 98 |
XII. |
XII. |
![]() |
![]() |
Popis etap organogeneze vzrostného vrcholu obilnin
Vzrostný vrchol je jednoduchý, nediferencovaný, vytváří polokulovitý útvar. Velikost je asi 0,3 - 0,6 mm. U jeho základů se tvoří první listy. Můžeme jej nalézt ve fázích od klíčení přes vzcházení až do odnožování.
II. etapa
Vzrostný vrchol se začíná prodlužovat, má stále jednoduchý tvar a jeho velikost dosahuje 0,5 - 0,8 mm. Nastává diferenciace dělivého pletiva na budoucí články stébla, kolénka
a formují se základy listů. V úžlabí každého listu se vytvoří nový vzrostný vrchol - základ budoucí odnože.
Vzrostný vrchol se značně prodlužuje a nastává rýhování - vytváření valů. U pšenice se vytváří větší počet listových základů a celý vzrostný vrchol představuje základ klasového vřetene. Délka vrcholu je asi 0,7 - 1,5 mm. V závislosti na podmínkách průběhu tohoto období a na ostatních podmínkách růstu (výživy, vláhy a tepla) se formuje délka budoucího klasu.
IV. etapa
Je charakterizována tvorbou kláskových hrbolků. Vzrostný vrchol se zplošťuje a poznáváme v něm tvar budoucího klasu. V závislosti na dědičném založení odrůdy a podmínkách pro vývoj a růst se formuje určitý počet klásků. S nástupem této etapy se začínají od sebe odddalovat kolénka nahloučená pod vzrostným vrcholem, což je vlastně začátek sloupkování. Tato etapa je indikátorem přechodu z vegetativního do generativního období.
V. etapa
Podle Kupermanové je charakterizována formováním kvítků - zakládáním kvítkových hrbolků a jejich diferenciací. Tato etapa je dosti široká a proto ji dělíme na podetapy :
V podetapě V.a se na kláskovém hrbolku začíná tvořit polokulovitý útvar ohraničený rýhou. Ten se později dělí na základy kvítků a rýha je základem budoucí plevy.
Podetapa V.b se pozná podle další diferenciace kláskového hrbolku na tři i více menších polokulovitých útvarů - základů jednotlivých kvítků. Valy pod těmito základy jsou obalové složky kvítků - pluchy a plušky. V této etapě se tedy formuje důležitý prvek struktury výnosu - počet zrn v klasu.
V podetapě V.c se vytvářejí základy prašníků a pestíků a tvoří se archesporiální buňky.
Dochází k další diferenciaci prašníků a pestíků a pokračuje tvorba obalových složek klásků a kvítků. Tato etapa souvisí s velkou periodou růstu.
Dokončuje se formování pohlavních orgánů - prašníků a pestíků. Prodlužují se tyčinky
a rostou květní obaly. Prodlužují se články klasového vřetene a u osinatých odrůd rychle rostou osiny. V této etapě se v podstatě dokončí skryté procesy organogeneze probíhající v pochvě posledního listu.
Další etapy podle Kupermanové je možno již definovat fenologickými fázemi.
VIII. etapa se rovná metání, IX. - kvetení, X. - tvorbě obilky, XI. - mléčné zralosti,
XII. - žluté a plné zralosti.
![]() |
<< 2.3 Růst a vývoj obilnin | Top | 2.4 Odhad výnosu obilnin >> |