14.10 Ostatní způsoby využití porostů, trávníky

Se zvyšující se úrovní a produktivitou zemědělství se bude zvyšovat plocha půdy, která nebude mít využití pro produkci potravin. Ilustrativní odhad ukazuje na 500tis.ha „nadbytečné orné půdy“ za předpokladu dosažení intenzity výroby srovnatelné s EU. Jedním z postupů řešení může být částečný, řízený útlum (založením ploch, jejichž produkce neslouží lidské ani živočišné výživě), který vyhovuje i z hlediska údržby krajiny, ekologie apod. Nevhodný způsob obhospodařování nebo nevyužívání orných půd, případně travních porostů, vede k jejich degradaci - změnám půdní úrodnosti, mění se bilance živin, vláhový režim, kvalita vod, často dochází k erozi, šíření plevelů do okolí. V různém stupni je ovlivňováno životní prostředí, tj. půda, voda a vzduch. Požadavky péče o krajinu jednoznačně předepisují plochy travních porostů sklízet. Finanční prostředky však musí mít určitou ekonomickou návratnost, a to buď nepřímou, např. v rostoucím cizineckém, turistickém a rekreačním ruchu nebo přímou, tzn. v průmyslovém a energetickém využití narostlé biomasy. Sklizeň mimoprodukčních ploch pomůže udržet pěkný ráz krajiny a v neposlední řadě může přispět ke stabilizaci pracovních sil na venkově.

Z hlediska všech uvažovaných faktorů lze nyní podle místních podmínek na základě ekonomických možností doporučit tyto postupy v alternativním využití půdy, rostlinné hmoty a porostů:

• Zapravení píce trvalých travních porostů do orné půdy.
• Mulčování krátkou řezankou u méně výnosných porostů alespoň 1 - 2krát v době semenné zralosti převládajících neplevelných komponentů v období léto-podzim, případně pouze před koncem vegetace. Mulčování krátkou řezankou lze  provádět i u zaplevelených travních porostů, avšak vždy před dozráním generativních orgánů plevelných druhů.
• Ponechání posekané píce na pokose u velmi málo výnosných porostů.
• Převážně pastevní využití píce zvířaty, která nejsou určena bezprostředně pro potravinářský trh.
• Pravé komposty s přídavkem travní hmoty.
• Přímé spalování suché travní biomasy s vyšší sušinou (možný přídavek ostatní nezávadné, lehce spalitelné hmoty - dřevní odpad apod.).
• Zakládání a pěstování speciálních rostlinných kultur ve vhodných podmínkách k bioenergetickému využití, farmakologickému apod.
• Zakládání a pěstování trávníků pro různé účely.

Příkladem extenzivních nezemědělských porostů jsou trávníky přírodních rezervací, břehy vodních toků, protierozní pásy, porosty v pásmech hygienické ochrany vod a trávníky podél komunikací, ale i travnaté pokryvy uzavřených skládek a popílkovišť. Tyto plochy jsou sklízeny  maximálně 1 - 2krát ročně, často bez odklízení zelené hmoty (mulčovačem), obyčejně nebývají hnojeny (nebo jen minimálními dávkami) ani jinak ošetřovány. Jejich účelem je dotvářet krajinu, bránit půdní erozi, zaplevelení pozemků a proplavování živin do podzemních vod. Jejich druhové složení záleží především na ekologických podmínkách lokality. Základ směsi tvoří travní druhy, ale mohou se dodávat i jeteloviny, eventuálně semena jiných bylinných lučních druhů. Do kategorie polointenzívních trávníků patří běžné parkové trávníky obytných čtvrtí a návsí, továrních objektů, rekreační trávníky koupališť a dětských hřišť, letišť apod. Tyto plochy bývají sečeny a ošetřovány intenzivněji v závislosti na jejich účelu a možnostech provozovatele. Mezi nejintenzivněji ošetřované travnaté plochy patří jemné okrasné trávníky historických parků, významných budov a památníků, ale zejména sportovní hřiště (fotbalová, golfová, tenisová, ragbyová aj.). Takové plochy jsou sečeny někdy i každodenně, hnojeny vysokými dávkami živin, pravidelně zavlažovány a ošetřovány proti chorobám a škůdcům. Často jsou takové intenzívní trávníky zakládány na uměle vrstvených půdních profilech a speciálně namíchaných půdních substrátech. Jejich pěstování je velmi drahé a pracovně náročné.

Všechny trávníky ve větší či menší míře plní funkci estetickou, rekreačně obytnou a hygienickou. Travní porost má schopnost plynulého obnovování své listové plochy a vytvoření hustého porostu v nadzemní i podzemní zóně, takže brání všem druhům eroze, ale zároveň umožňuje průsak vody, dále produkuje značné množství kyslíku, zvyšuje vlhkost prostředí, snižuje jeho hlučnost, poutá vzdušné exhalace (škodlivé látky jsou odstraňovány s posekanou hmotou), reguluje tepelný režim  prostředí.

Z výčtu trávníků je vidět, že jsou to různorodé plochy s velmi rozdílným využitím a požadavky, které na takové plochy a druhy v nich zastoupené klademe. Odrůdy trav pro okrasné trávníky musí splňovat kriteria estetická, tj. barevný odstín, jemnost listů, hustotu  porostu, rychlé obrůstání na jaře a po sečích a pěkný vzhled i v podzimním období. Intenzívní trávníky jsou složeny pouze z travních druhů, ostatní byliny v nich považujeme za plevel. Hřišťové trávníky kromě estetické funkce musí především splňovat požadavky příslušného sportu, musí být odolné intenzivnímu sešlapávání, což předpokládá určitou pevnost listů, kořenů, hloubku zakořenění, rychlost obrůstání. Odrůdy pro  intenzivní trávníky musí navíc snášet časté a nízké sesekávání podle účelu trávníku.

Pro intenzivní trávníky se nejčastěji používají speciální trávníkové odrůdy pícních, ale i jiných travních druhů. Pícní odrůdy jsou pro ně méně vhodné, protože byly vyšlechtěny k jiným účelům. Nesplňují zejména požadavky na nízké sečení. Pro extenzívní plochy lze použít jakékoli odrůdy všech druhů, pokud vyhovují konkrétnímu účelu, včetně jetelovin. Pro hřišťové zatěžované trávníky, rekreační plochy, městské parky aj. mají nejširší uplatnění odrůdy jílku vytrvalého, který rychle vzchází, intenzivně obrůstá a dobře snáší sešlapávání a výběžkatá lipnice luční. Kostřava červená a psineček tenký jsou základem zejména jemných okrasných a velmi nízko sečených (až 4 mm) hřišťových trávníků (golfové greeny). Další používané speciální druhy jsou bojínek cibulkatý, metlice trsnatá, poháňka hřebenitá, lipnice hajní, kostřava ovčí.