Podle doby zakořenění nového jedince můžeme autovegetativní metody množení rozdělit na dvě skupiny. V první se dceřiná rostlina oddělí od mateřské až po zakořenění (sem patří dělení, hřížení, kopčení, odkopky, odnože). Druhá skupina zahrnuje způsoby množení, u kterých se dceřiná rostlina oddělí od mateřské před zakořeněním. Zahrnuje: dřevité, bylinné nebo kořenové řízky a meristémové kultury.