a |
Agrotechnika topinamburu |
Základní zpracování a příprava půdy k sázení je podobná jako pro brambory. Topinambury můžeme sázet ... |
Alfa-aminodusík |
Někdy se používá název škodlivý dusík – jedná se o dusík aminokyselin, ke kterému se přičítá polovin... |
Autovegetativní metody množení ovocných dřevin |
Podle doby zakořenění nového jedince můžeme autovegetativní metody |
b |
Biologická fixace dusíku |
Luskoviny mají schopnost žít v symbióze s baktériemi poutajícími v |
Biologická hodnota osiva a sadby |
Je vyjádřením vnitřních vlastností osiva daných kvalitou živé hmot |
Biologie lnu |
Len setý patří do čeledi lnovitých. Z tenkého kůlového kořene vyrů |
Biomasa |
Na bilanci obnovitelných zdrojů energie ve světě se biomasa podílí |
Bionafta |
Filtrovaný řepkový olej se bez dalších úprav může stát pohonnou lá |
Bioplyn |
Bioplyn se tvoří všude, kde bez přístupu vzduchu nebo po vyčerpání |
Bioprodukty |
Bioprodukty jsou produkty ekologického zemědělství |
Botanická charakteristika kapusty |
Lodyha krmné kapusty je silná, 1 – 2m dlouhá, s velkými šťavnatými listy. Hlavní kůlový kořen pronik... |
Botanická charakteristika krmné řepy |
Krmná řepa se od cukrovky odlišuje menším počtem listů, kratšími a tenčími řapíky. Listová čepel je ... |
Botanická charakteristika tuřínu |
Je dvouletá rostlina vytvářející v prvním roce bulvu s přízemní listovou růžicí, která je vlastně př... |
Brambory |
Brambory jsou považovány za důležitou potravinu, průmyslovou surovinu a významnou zemědělskou plodin... |
Brambory - biologická příprava sadby |
Biologická příprava sadby má za účel zkrátit období mezi sázením a vzcházením porostu. Výrazně snižu... |
Brambory - botanická charakteristika |
Původ současných odrůd brambor vychází především z druhu Solanum tuberosum. Tetraploidnost kulturníh... |
Brambory - certifikovaná sadba |
Je úředně uznaná ÚKZÚZ. Ta je vypěstována předepsaným způsobem v t |
Brambory - chemická příprava sadby |
Chemická příprava sadby spočívá v ošetření sadby proti napadení chorobami a škůdci. Proti kořenomorc... |
Brambory - dormance hlíz |
Hlíza po sklizni prochází klidovým obdobím (dormancí), v němž nevyklíčí ani za podmínek příznivých p... |
Brambory - fáze skladovacího období |
1. Osušování trvá 24 až 36 hodin po naskladnění v závislosti |
Brambory - hmotnost hlíz |
Průměrná hmotnost jedné hlízy se pohybuje v rozmezí 60 – 100g. Hmotnost jedné hlízy je přímo úměrně ... |
Brambory - ideotyp rostliny bramboru |
Ideální rostlina - trs - by měla mít větší počet stonků (5 - 7), n |
Brambory - mechanická kultivace |
Je založena na několikerém vláčení a proorávkách v době od výsadby |
Brambory - mechanická příprava sadby |
Sklizené partie sadby se zbavují mechanických příměsí, pod-rozměrných nebo vadných hlíz a nejšetrněj... |
Brambory - narašení sadby |
Narašení sadby je nejjistější způsob kontroly, že je sadba životasch |
Brambory - oblasti pěstování |
Brambory lze pěstovat ve všech výrobních oblastech ČR; typickou oblastí pro jejich pěstování je bram... |
Brambory - odrůdy |
Odrůdy brambor se dělí podle délky vegetační doby od výsadby do fyziologické zralosti na velmi rané ... |
Brambory - ošetřování brambor během vegetace |
V ČR používáme 2 základní technologické postupy: klasickou kultiva |
Brambory - pěstitelský význam |
Brambory jsou považovány za důležitou potravinu, průmyslovou surov |
Brambory - počet hlíz |
Pohybuje se v průměru kolem 10 – 14 hlíz na jednu rostlinu. Závisí především na genetickém základě o... |
Brambory - počet rostlin |
Počet rostlin je určován sponem sázení, který závisí na hodnotě a velikosti sadbových hlíz, účelu pě... |
Brambory - požadavky na jakost hlíz |
Požadavky na jakost konzumních brambor jsou zakotveny v ”zákoně o |
Brambory - požadavky na prostředí |
Brambory lze pěstovat ve všech výrobních oblastech ČR; typickou ob |
Brambory - předkličování sadby |
Předkličování sadby je nejintenzivnější a finančně nejnákladnější způsob přípravy sadby, zvláště ran... |
Brambory - skladování |
Brambory pro dosažení nejnižších skladovacích ztrát a zachování konzumní kvality či biologické hodno... |
Brambory - sklizeň |
Sklízíme jendořádkovými nebo dvouřádkovými sklízeči, případně ručn |
Brambory - složení hlíz |
Bramborové hlízy v průměru obsahují 23,7% sušiny. Hlavní zásobní látkou je škrob, jeho obsah se pohy... |
Brambory - výnosové prvky |
Ideální rostlina – trs – by měla mít větší počet stonků (5 – 7), nižší počet hlíz (12 – 14) na trs, ... |
Brambory - zakládání porostu |
Porosty brambor jsou zakládány v pravidelném sponu, který odpovídá danému užitkovému směru. Šířka řá... |
Brambory - základy tvorby výnosu |
Výnos je výsledkem souhrnného působení faktorů, které jej ovlivňuj |
Brambory - založení porostu |
Organizace porostu brambor je dána sponem sázení, tj. meziřádkovou |
Brambory - způsoby sklizně |
1. Ruční sběr za 2-řádkovým vyorávačem nebo vyorávačem s rozmetacím kolem je vhodný pro malé plochy,... |
Brambory konzumní stolní rané |
Stolní rané brambory - velmi rané odrůdy sklizené před dosa |
Brambory krmné |
Brambory pro krmení hospodářských zvířat se u nás v současné době nepěstují. Pro tento účel jsou vyu... |
Brambory průmyslové |
Jsou důležitou surovinou hlavně pro výrobu škrobu. Výroba lihu z brambor poklesla v ČR na minimum, n... |
Brambory sadbové |
Cílem je vypěstovat zdravou sadbu, účelová technologie pěstování v |
Bulevnaté okopaniny |
Bulevnaté okopaniny poskytují dužnaté produkty (většinou podz |
Bulva cukrovky |
Část rostliny řepy bez listů (někdy se používá termín kořen), je utvářena podle variet a typů odrůd.... |
c |
Cíle ekologického zemědělství |
udržet a zlepšit dlouhodobou úrodnost půdy a její ekologickou |
Codex Alimentarium |
Definuje na základě vyjádření expertů z celého |
Cukernatost |
Nejznámější a dominující kritérium technologické jakosti cukrovky (polarizace P), v procentech vyjád... |
Cukernatost - její stanovení |
Pro stanovení cukernatosti se odebírá vzorek 20 – 25kg bulev nebo minimálně 15 – 20 kusů bulev tak, ... |
Cukr |
Ve většině zemí světa nejběžnější sladidlo, velmi čistá chemická sloučenina – sacharóza. Světová pro... |
Cukr - produkce v ČR |
Celková spotřeba cukru v ČR je cca 400 - 450 tisíc tun, |
Cukrovka |
Plodina především pěstována jako technická plodina (surovina na výrobu cukru), v malé míře je využív... |
Cukrovka - hustota porostu |
Za optimální lze považovat v době sklizně porost s 85000 až 1 |
Cukrovka - kvalita bulev |
Je dána technologickou jakostí bulev, je vyjadřována zpravidla cuker |
Cukrovka - mezerovitost porostu |
Mezerovitost je procentický podíl mezer na celkové délce řádku, za m |
Cukrovka - množení osiva |
Množení osiva stávajících odrůd cukrovky se uskutečňuje vesměs v jižní Evropě, kde jsou pro opylení ... |
Cukrovka - nákupní cena |
Je sjednávána v kupní smlouvě dohodou za 1 tunu čisté hmotnosti cukr |
Cukrovka - ochrana proti plevelům |
V posledních deseti letech se v Evropě i ČR ustupuje od vysokých dávek preemergentních herbicidů typ... |
Cukrovka - pěstitelský význam |
Cukrovka je především pěstována jako technická plodina, v malé míř |
Cukrovka - sklizeň |
Bulvy jsou nejprve ořezány, následně vyorány z půdy, čištěny |
Cukrovka - složení |
Řepná bulva obsahuje asi 76% vody a 24% sušiny. Zpracováním cukrovky v cukrovaru získáme v průměru 1... |
Cukrovka - technologická jakost bulev |
Komplex biologických, chemických, fyzikálně-chemický |
Cukrovka - technologické složení řepné bulvy |
Z technologického hlediska rozdělujeme látky obsažené ve skli |
Cukrovka - úprava osiva |
Úprava osiva probíhá ve specializovaných podnicích. Pokud je sklizeno osivo obou komponentů („množen... |
Cukrovka - výnosové prvky |
Ve srovnání s jinými plodinami se řepa nevyznačuje autoregulační, al |
Cukrovka - výsevek |
Cukrovku vyséváme na konečnou vzdálenost 18 až 21cm, což představu |
Cukrovka - zakládání porostu |
Porosty cukrovky jsou zakládány přesným výsevem osiva na konečnou vzdálenost (technologie bez ruční ... |
Cukrovka - způsoby sklizně |
Základní varianty sklizně cukrovky jsou jednofázová sklizeň, kdy je současně sklizen chrást i bulvy ... |
Cukrovka v osevním postupu |
V současnosti se v ČR uplatňují prakticky dva základní systémy osevních postupů. V osevním postupu s... |
Čekanka |
Čekanka je využívána v průmyslu kávovin pro svou barvící schopnost |
Čekanka - semenářství |
Čekanka je dvouletá cizosprašná plodina. V prvém roce vytváří bulvy, ve druhém roce tvoří generativn... |
Čekanka - technologická jakost |
Čekankové kořeny k průmyslovému zpracování mají být zdravé, vyzrálé, nezavadlé, nenamrzlé, zbavené n... |
Čekanka - technologie pěstování |
Čekanku zařazujeme do osevního postupu zpravidla jako organicky hnojenou okopaninu nejčastěji mezi d... |
Černý úhor |
Další metodou ukládání půdy do klidu je tzv. úhorování. Jedná se b |
Číslo FAO |
Číslo ranosti, tzv. číslo FAO, určuje poměrnou délku vegetační dob |
Číslo poklesu |
Číslo poklesu - umožňuje posou |
d |
Další hlíznaté okopaniny |
Mezi další hlíznaté okopaniny se zařazují některé andské kořenové a hlíznaté plodiny (ARTC), které j... |
Drobné ovoce |
Do této skupiny patří: rybíz, |
Droga |
Léčivou drogou rozumíme všechny sušené upravené, nebo neupravené s |
Dřevní oleje |
Výrobny dřevního uhlí většinou bez užitku spalují vedlejší produkt |
Dřevní plyny |
I prosté hoření dřeva je z 80% spalování teplem uvolněného dř |
e |
Ekologické zemědělství |
Ekologické zemědělství je souhrný název pro jednotlivé typy přírod |
Ekologické zemědělství - definice |
Ekologickým zemědělstvím se rozumí zvláštní druh zemědělského hosp |
Ekonomika pěstování lnu |
Náklady (rok 2002) na 1ha činí asi 17tis. Kč, když se použijí odepsa |
f |
Farmářské osivo a sadba |
Osivo a sadba jakékoliv kvality vyprodukovaná farmářem pro vlastní |
Fáze rosení lnu |
Na rosení se podílí asi 150 druhů mikroorganismů ve |
Fotoperiodická reakce |
Fotoperiodická reakce je působení délky světelné části dne na vývo |
g |
Galenika |
Jednoduché přípravky z léčivých rostlin jsou nazývány galenik |
Glykosidy |
Významnými účinnými látkami jsou glykosidy, |
h |
Historie pěstování lnu |
V Českých zemích je pěstování lnu starého data. To dokládají názvy |
Hlava bulvy |
Horní část bulvy, ze které vyrůstá růžice listů, hranici tvoří nejnižší věnec listových pupenů – epi... |
Hlíznaté okopaniny |
Hlíznaté okopaniny se pěstují pro své podzemní dužnaté orgány (hlízy |
Hmotnost bulev cukrovky |
Průměrná hmotnost bulev v době sklizně dosahuje 550 – 800 gramů, cukernatost 15 – 18% a v bulvě je 9... |
Hodnocení jakosti brambor |
Podle kvalitativních požadavků českých norem (ČSN 462200 Brambory) |
Hodnocení jakosti luštěnin |
Podmínky pro jakostní hodnocení luštěnin jsou uveden |
Hodnocení jakosti obilovin |
Při hodnocení jakosti zrna obilovin (podle ČSN) se r |
Hodnocení jakosti olejnin |
Požadavky na kvalitu olejnatých komodit jsou uvedeny v ČSN&nb |
Hodnocení kvality léčivých rostlin |
Hlavním kritériem kvality u zpracovatelů je obsah účinných lá |
Hodnocení sladovnického ječmene |
Základní jakost zrna sladovnického ječmene zahrnuje větší počet uk |
Hodnocení zrna pšenice |
K základním ukazatelům patří objemová hmotnost zrna, která |
Houby |
Do této skupiny patří žampión zahradní, hlíva ústřičná, límcovka o |
Hořčice bílá |
Semeno hořčice bílé (Sinapis alba L |
Hořčiny |
Hořčiny jsou přírodní látky rozmanitého chemického složení, které |
Hustota porostu cukrovky |
Za optimální lze považovat v době sklizně porost s 85000 až 100000 řepami, s mezerovitostí do 5% a s... |
Hybridní odrůdy chmele |
Vznikly hybridizací chmele, tj. křížením žateckého poloraného červeň |
ch |
Chmel - hodnocení |
Z každé dodávky chmele od pěstitele se odebere průměrný vzore |
Chmel - odrůdy Žateckého poloraného červeňáku |
Z hospodářského hlediska se jedná o 9 pěstovaných klonů vznik |
Chmel - panenský chmel |
V 1. roce po výsadbě získáme již určitou menší sklizeň, tzv. pa |
Chmel - rozsah pěstování v ČR |
V České republice se chmel pěstuje přibližně na ploše 6100ha, pěst |
Chmel - sklizeň |
Sklizeň chmele nastává po dosažení technické zralosti. Začátek skl |
Chmel - stanovištní podmínky |
Chmel vyžaduje půdy s dostatečnou mocností orniční vrstvy, přízniv |
Chmel - sušení |
Očesané hlávky intenzivně dýchají, zvyšují teplotu, vykazují vysok |
Chmel - technická zralost |
Hlávky chmele jsou uzavřené, při zmáčknutí pružné, žlutozelen |
Chmel - úprava usušených hlávek |
Usušené hlávky jsou křehké, snadno se rozpadají a poškozují, nejso |
Chmel - význam |
Chmel je důležitou technickou plodinou pěstovanou pro sklizeň hláv |
Chmel - založení porostu |
Nejvhodnější jsou pozemky s rovným nebo nepatrně zvlněným reliéfem |
Chmel - „Nové dřevo“ |
Je tvořeno částí lodyhy mezi horní částí babky a povrchem, je jedn |
Chmel - „Staré dřevo“ |
Tvoří základ babky, nacházející se v hloubce 10 – 25cm pod po |
Chmelová hlávka |
Chmelová hlávka (šištice) je plodenství samičí chmelové ros |
Chmelové pryskyřice |
Jsou označované též jako hořké látky, jsou hlavní látkou v hl |
Chmelové silice |
Jsou látky těkavé povahy, chmelu dávají typickou vůni. Jsou prakti |
Chmelové třísloviny |
Jsou tvořeny směsí látek polyf |
i |
Inulin |
Zásobní látka obsažená v čekance a topinamburu, která je stále více využívána ve výživě diabetiků. I... |
Inulin a jeho charakteristika |
Inulin je především významným zdrojem dietetické vlákniny, s příznivými účinky na činnost trávícího ... |
j |
Jádroviny |
Do této skupiny patří: jabloň, |
Jakon |
Jakon je vytrvalá bylina, dorůstající výšky až dva metry, která se u nás pěstuje jako jednoletá. Hlí... |
Jakon - botanická charakteristika |
Jakon patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Jakon je vytrvalá bylina, dorůstající výšky až d... |
Jakon - složení |
Nadzemní hmota obsahuje 11 – 17% bílkovin, 2 – 7% tuku a 38 – 41% sacharidů v sušině. Vzhledem k tom... |
Jakon - technologie pěstování |
Zpracování půdy na podzim i na jaře je obdobné jako u bramboru. Na jaře vysazujeme kaudex (oddénkové... |
Jakost biologická |
Hodnotí obsah a skladbu živin, vitamínů, enzymů a některých specif |
Jakost krmná |
Je dána souborem ukazatelů, které sledují energetickou hodnotu krm |
Jakost nutriční |
Je posuzována z pohledu lidské výživy. Pro výživu člověka je |
Jakost senzorická |
Je charakterizována souborem vlastností, které jsou vnímány lidskými smysly. |
Jakost technologická |
Souhrn vlastností, které ovlivňují technologii zpracování suroviny |
Jakostní hodnocení ječmene jarního |
Jakost sladovnického ječmene se posuzuje podle ČSN 46 1100 - 5 “Je |
Jakostní hodnocení pšenice obecné |
Pšenice potravinářská se hodnotí podle ČSN 46 1100 – 2. Podle účel |
Jarní ječmen - biologické požadavky |
Jarní ječmen je méně náročný na teplotu a vláhu. Pro optimální růs |
Jednoleté energetické plodiny |
Jednoleté plodiny jsou významné rychlou produkcí a nižšími nároky |
Jednoleté pícniny |
Jednoleté pícniny (obilniny, luskoviny, luskovinoobilní směsky, bruk |
Jetel luční |
Jetel luční (Trifolium pratense L.) |
Jetelotravní směsi |
Z jetelovinotrav v současné době rozhodující plochu zaujímají směs |
Jeteloviny |
Jeteloviny jsou největším a nejlevnějším zdrojem krmiv s vyšším |
k |
Kategorie rozmnožovacího materiálu |
Jsou definovány zákonem č. 92/96 Sb. a charakterizují určitou kval |
Klíčivost |
Schopnost semen poskytnout v optimálních podmínkách za stanoven |
Konzervace píce |
Konzervace velmi významně ovlivňuje produkční účinnost objemných k |
Krk bulvy |
Část bulvy mezi hlavou a vlastním kořenem, která nenese listy ani kořeny – hypokotyl. |
Krmná brukev |
Byla vyšlechtěna z plané brukve zelné. Je méně rozšířenou plodinou vhodnou pro krmné účely i pro kuc... |
Krmná kapusta |
Je dvouletá rostlina, která v prvním roce vegetace poskytuje vysok |
Krmná mrkev |
Je využívána jako doplňkové dietetické krmivo. V prvním roce vegetace vytváří dužnatý kuželovitý neb... |
Krmná mrkev |
Je využívána jako doplňkové dietetické krmivo. Plochy pěstování v |
Krmná řepa |
Krmná řepa je především využívána ke krmení hospodářských zvířat. |
Krmné okopaniny |
Okopaniny vhodné také ke krmným účelům, zejména pro vysokou produkci biomasy, ať už jde o přímé krme... |
Kryty z plastických hmot |
Kryty z plastických hmot se používají jednak jako tune |
Kukuřice - biologické požadavky |
Kukuřice je teplomilná rostlina. Zrno začíná klíčit, když teplota |
Kvalita osiv a sadby |
Soubor hodnot vyjadřujících vnitřní a vnější vlastnosti semen a sa |
Květenství obilnin |
Obilniny mají vrcholové květenství na konci plodných stébel. Květe |
l |
Legislativa v oblasti jakosti rostlinných produktů |
Základní právní normou v oblasti potravin a přeneseně i surov |
Len dnes |
Pěstování přadného lnu vyžaduje specializaci, neboť většina mechan |
Len olejný |
Len olejný (Linum usitatissimum L.) je v ČR okraj |
Lihobenzínový program |
Alternativou nepotravinářského využití rostlinné produkce je lihoben |
Listnaté a ostatní okopaniny |
Listnaté a ostatní okopaniny vytvářejí šťavnaté orgány se zna |
Louky a pastviny |
Trvalé travní porosty (TTP) historicky představovaly jediný zdroj |
Luskoviny |
Luskoviny jsou jednoleté druhy z čeledi bobovitých, hlav |
Luskoviny - agronomický význam |
Schopnost vázat vzdušný dusík prostřednictvím hlízko |
Luskoviny - kvalitativní požadavky na jedlé luštěniny |
Při prodeji musí být zdravé, vyzrálé, bez cizích pachů a živých šk |
Luskoviny - negativní pěstitelské vlastnosti |
Výnosová nestabilita; náchylnost k chorobám a škůdcům; malá kompen |
Luskoviny - pěstitelský význam |
Pro luskoviny je charakteristický vysoký obsah bílkovin v semenech |
Luskoviny - posklizňové ošetření |
Po výmlatu mají semena značnou vlhkost, ve sklizené hmotě se vysky |
Luskoviny - technologie sklizně |
Pro sklizeň suchých semen luskovin se využívá upravených kombajnů ur |
Luskoviny - výnosové prvky |
počet rostlin na jednotce plochy (např. hrách 80 – 100, bob 4 |
Luskoviny - využití |
Využití luskovin ve výživě lidí dosahuje rozpětí 1 - 25kg n |
Luskoviny v osevním postupu |
Malá náročnost na předplodinu umožňuje zařazovat luskoviny po větš |
m |
Macerát |
Macerát je vytvořen výluhem drogy za studena. Droga se přelije stude |
Mák - požadavky na prostředí |
Velmi citlivě reaguje na nevyrovnanost a odchylky v půdě, výž |
Mák - ekonomika pěstování |
Náklady na jeden hektar se u máku pohybují, v závislosti na i |
Mák - výnosové prvky |
Mezi hlavní výnosové prvky semene máku (a tím i makoviny) pat |
Mák - využití v ČR a ve světě |
Semeno máku má pro vynikající dietetické vlastnosti významn |
Mák a makovina, kvalita produkce máku |
Makovina se vykupuje podle: makroskopického hodnocení (tj. |
Metody hodnocení jakosti rostlinných produktů |
Metody lze rozdělit na přímé a nepřímé. U přímých metod se přímo z |
Mezerovitost porostu cukrovky |
Mezerovitost je procentický podíl mezer na celkové délce řádku, za mezery považujeme části neobsazen... |
Mezištěpování |
Jde o podvojné štěpování ve školce. Nejprve na podnož naočkujeme |
Množení |
Znásobování rozmnožovacího materiálu. |
Muškovitost luštěnin |
Jsou to zrna obsahující mrtvého zrnokaze (brouk) v kterémkoliv stádiu vývoje. |
n |
Nálev |
Nálev tvoří výluh drogy vroucí vodou. |
Novošlechtění |
Budoucí odrůda přihlášená do zkoušek pro registraci. |
o |
Obilniny |
Obilniny označují skupinu plodin, pěstovanou kulturu, porost nebo |
Obilniny |
Obilniny jsou hospodářsky, zemědělsky i spotřebitelsky nejvýznamnějš |
Obilniny - rozdělení |
Obilniny se rozdělují podle biologických vlastností a znaků, a pod |
Obilniny - sklizeň |
Porosty obilnin sklízíme sklízecí mlátičkou po dosažení plné zralo |
Obilniny - základy tvorby výnosu |
Výnos obilnin je dán počtem klasů na jednotku plochy |
Obiloviny |
Obiloviny mají význam produktu, zrna. |
Objemová hmotnost |
Objemová hmotnost je hmotnost 1 hektolitru zrna pšenice, vyjadřuje s |
Obnovitelné zdroje energie |
Jako obnovitelné zdroje energie jsou označovány energetické zdroje |
Odbor osiv a sadby ÚKZÚZ |
Správní úřad zabývající se dodržováním pravidel pro produkci, dist |
Odnožovací uzel |
Odnožovací uzel je specifickou částí obilnin. Vytváří se pod hlavním |
Odrůda |
Je soubor pěstovaných rostlin, náležející k nejnižší kategori |
Odrůdy cukrovky |
Podle výnosu kořene (bulvy) a cukernatosti lze současné odrůdy rozdělit na odrůdy výnosové (V-typ), ... |
Odrůdy krmné řepy |
Objemové odrůdy (Hako, Bučanský žlutý válec, Gaia, Lenka, Peramono aj.) vyžadují více srážek, snášej... |
Odvar |
Odvar je vytvořen varem drogy ve vodě. Tímto způsobem se připravují |
Očkování |
Jde o nejčastější způsob štěpování používaný k vypěstování stromků |
Okopaniny |
Skupina polních plodin poskytujících produkty s nízkým obsahem sušiny (10 – 30%), což společně s jej... |
Okopaniny |
Okopaniny jsou polní plodiny poskytující produkty s nízkým obsahem |
Okopaniny |
Pro rostliny této skupiny je charakteristický způsob pěstování, kter |
Olejniny |
Produkují suchá semena (s průměrnou vlhkostí asi 10 – 13%). Lze je |
Olejniny - další pěstované druhy olejnin |
Vedle hořčice bílé se u nás pěstují v menší míře i hořčice |
Olejniny ČR |
V České republice je nejvýznamnější olejninou řepka olejná (o |
Olejniny světa |
Nejvýznamnějšími olejninami světa jsou: sója, řepka a další brukvovi |
Oplození |
Splynutí rozmnožovacích buněk mateřské a otcovské rostliny. |
Opylení |
Znamená přenesení pylu otcovské rostliny na bliznu rostliny mateřs |
Osivo |
Jsou semena určená k množení. |
Osivo cukrovky |
Osivo vybrané odrůdy, kvality a výrobce, charakterizované zejména požadovanou klíčivostí, kalibrací,... |
Oves setý - formy ovsa setého |
V kultuře se u nás pěstují dvě formy ovsa setého – oves pluch |
Oves setý - biologie a pěstitelské požadavky |
Pluchatý oves se pěstuje v chladnějších a vlhčích oblastech, př |
Oves setý - význam |
V současné době znovu nabývá oves na významu jako surovi |
Ovoce - skladování |
Potřeba uskladnění převážné části produkce vyplývá z výrazné sezón |
Ovoce - sklizeň |
Většina ovoce, určeného k přímému konzumu, se v současné době |
Ovoce - stanovení doby sklizně |
Optimální sklizňové období je charakterizováno takovým stupněm zra |
Ovocnářství |
Ovocnářstvím rozumíme vlastní pěstování ovocných rostlin na konečn |
Ovocnictví |
Ovocnictví patří mezi aplikované biologické vědy. Na rozdíl od pol |
p |
Pazdeří |
Je složeno z dřevoviny a pokožky, získáme jej po vytření vlákna ze s |
Pařeniště |
Pařeniště jsou nejstarším typem staveb. Jejic |
Peckoviny |
Mezi peckoviny patří: slivoň, třešeň, višeň, mahalebka, broskvoň a |
Pícní trávy |
Vyznačují se řadou předností, pro které se staly ve vlhčích oblast |
Pícninářství |
Pícninářství se zabývá výrobou kvalitních objemných krmiv z pícnin |
Pěstitelská technologie u přádného lnu |
Pole s přadným lnem se ještě před setím lnu obseje jar |
Pěstování plodin pro nepotravinářské účely |
Dalším způsobem, jenž umožňuje navrácení půdy k původnímu účelu, j |
Plevelná řepa |
Rostlina řepy (kulturní i planě rostoucí forma), která v prvn |
Plevelná řepa - morfologické znaky |
Základním příznakem je vybíhavost v porostech technické cukrovky. Počátek střelkování nejranějších b... |
Plod lnu a složení semen |
Plod je pětipouzdrá tobolka, která může mít max. 10 semen, obvykle |
Pohanka obecná |
Pohanka patří do botanické čeledi Polygonaceae – rdesnovité |
Pomologie |
Pomologie je věda, která |
Požadavky lnu na prostředí |
Typickou oblastí přadného lnu u nás je bramborářská (85%) a horská |
Produkty primárního metabolismu |
Produkty primárního metabolismu jsou chemické látky, které se aktivn |
Proso seté |
Proso je starou kulturní plodinou naší oblasti. Část produkce se v |
Původ topinamburu |
Topinambury pocházejí ze Severní Ameriky. V Evropě se začaly pěstovat v 1. polovině XVII. století a ... |
Pšenice - biologické a pěstitelské požadavky ozimé pšenice |
Pšenice se pěstuje ve všech výrobních oblastech ČR s výjimkou nejv |
Pšenice - jakostní třídy |
Odrůdy pšenice jsou zařazovány do jakostních skupin podle pekařské |
Přadné rostliny |
Jsou takové, které v plodech (např. bavlník), na plodech (např. u |
Přeměna biomasy - biochemická |
Metanové kvašení (sláma, traviny a zbytky travin + kejda) nebo alkoholové kvašení (okopaniny, obi |
Přeměna biomasy - biologická |
Kompostování (rostlinné zbytky všeho druhu) a čištěn |
Přeměna biomasy - chemická |
Esterifikace (olejniny). |
Přeměna biomasy - termochemická |
Zplyňování (sláma obilnin a řepky, celé obilní rostliny) nebo spal |
r |
Rosení lnu |
Vlákno lze ze stonku získat řadou způsobů. Buď násilnou mechanickou |
Roubování |
Při roubování přenášíme na podnož část dobře vyvinutého a vyzráléh |
Rozmnožování |
Jedna ze základních vlastností živých organismů. Rozlišujeme rozmn |
Rozpustný popel |
Vyjadřuje obsah rozpustných popelovin (Pp) v řepné bulvě, stanoví |
Růstové a vývojové fáze obilnin |
Během vegetace procházejí rostliny vývojovými změnami, které se pr |
Růstové fáze lnu |
Len klíčí 3 - 8 dnů, vzejde epigeicky (děložní lístky vynáší nad p |
Ředkev olejná |
Ředkev olejná patří k nejstarším kulturním plodinám. V |
Řepa |
Řepa je rostlina hospodářsky dvouletá. V prvním roce vegetace tvoří bulvu a listovou růžici. V první... |
Řepice |
Řepice se pěstuje ve formě ozimé i jarní jako jednoletá plo |
Řepka - agroekologické přednosti |
Řepka je vynikající předplodinou pro obilniny, zejména pro ozimou |
Řepka - kvalita produkce a zpeněžení řepky |
Kvalita řepky olejné je dána:
|
Řepka - ochrana proti chorobám |
Choroby mohou snížit výnos semene až o 20 - 50%. Z chorob, kter |
Řepka - ochrana proti škůdcům |
Nejpočetnější je skupina škůdců vzcházejících rostlin až do |
Řepka - posklizňové ošetření |
Bezprostředně po sklizni je třeba řepku přečistit a zejména vysuši |
Řepka - požadavky na prostředí |
Hlavní pěstitelská výměra řepky olejné je v ČR soustředěna v bramb |
Řepka - původ |
Řepka olejná (Brassica napus L. var. napus) z r |
Řepka - sklizeň |
Řepka se sklízí v druhé polovině července. Ke s |
Řepka - složení semene |
Osemení zaujímá 15 - 20% celkové hmotnosti semene a |
Řepka - termín výsevu, výsevek řepky |
Obecně lze konstatovat, že řepku nejčastěji sejeme od poloviny |
Řepka - význam |
potravinářská surovina (olej) pro lidskou výživu
|
Řepka - základy tvorby výnosu |
Výnos je tvořen prvky výnosu, tj. počet rostlin na jednotku plo |
Řepka - zařazení do osevního postupu |
Řepka se po sobě nesnáší z fytosanitárních důvodů pro výskyt |
Řepka olejná - její typy |
Řepka olejná je jednoletý druh, pěstovaný ve dvou základních semen |
Řepná dřeň |
Řepná dřeň představuje asi 6% masy bulvy. Hlavní část dřeně (70 – 90%) tvoří pentózany, pektinové lá... |
Řepná rostlina |
Řepa je rostlina hospodářsky dvouletá. V prvním roce |
Řepná šťáva |
Sklizené bulvy obsahují kolem 76% vody a asi 18% ve vodě rozpustných látek. Z nich přibližně 87% tvo... |
Řepné klubíčko |
Klubíčko řepy je souborem nepravých plodů (kulovitých nažek), uzav |
s |
Sacharóza |
Běžně nazývaná cukr, dosahuje v cukrovce koncentrace nejčastěji v rozmezí 15 – 18%, maximálně 20 – 2... |
Sacharóza - biologické zdroje výroby |
Hlavním biologickým zdrojem na výrobu sacharózy je cukrová tř |
Sadba |
Hlízy, oddenky, cibule, výpěstky a jiné části rostlin sloužící k&n |
Samozatravnění |
Ponecháním ploch bez ošetření dojde postupně k samozatravnění |
Sedimentační index |
Sedimentační index (podle Zelenyho) – objem sedimentu mouky získan |
Sekundární metabolity |
Z produktu primárního metabolismu vznikají sekundární metabolity |
Semenářská hodnota osiva a sadby |
Je vyjadřována vlastnostmi biologickými, fyzikálními a mechanickým |
Semenářství řepy |
Vlastní množení osiva probíhá buď: 1. ve dvouletém cyklu – výsevu a vypěstování sazeček, jejich skli... |
Semeno |
Je rozmnožovacím orgánem rostlin, sloužícím k zajištění jejic |
Semeno lnu |
Semeno přadného lnu má 37 – 40% olejného a 38 – 44% vysychavého ol |
Senážování píce |
Senážování píce je konzervace o nejvyšší sušině (40 – 50%). Ztráty |
Senzorická analýza |
Sledované znaky jsou vnímány lidskými smysly (senzory) – chutí, či |
Shluky |
Blízko rostoucí rostliny (řepy), tj. ve vzdálenosti menší než 16cm – |
Silážování čerstvé píce |
Silážování čerstvé píce s obsahem sušiny 18 – 25%, které je s |
Silážování zavadlé píce |
Silážování zavadlé píce (předs |
Silice |
Nejznámější z účinných látek jsou silice, |
Skleníky |
Skleníky mají různou konstrukci a cena za 1m2 |
Sklizeň krmné řepy |
Na sklizeň využíváme sklízečů cukrovky s rotačním (cepovým) ústrojím, kterému je nezbytné věnovat zv... |
Sklizeň lnu |
Přímá sklizeň - zatím nejčastější způsob. Sto |
Sklizeň máku |
Sklízíme při vlhkosti máku do 11% a makoviny do 17%. Ke sklizni se |
Sklizňové ztráty luskovin |
Specifické vlastnosti rostlin a semen vyžadují velmi |
Skořápkoviny |
Skořápkoviny neboli ovoce skoř |
Složení tuřínu |
Bulvy obsahují hodně vody (cca 90%), ale i bílkovin (1,4%), vlákniny (1,4%), popelovin (0,7%) – zvlá... |
Slunečnice - požadavky na prostředí |
Slunečnice je teplomilnou a suchovzdornou plodinou. Celkový požada |
Slunečnice - sklizeň |
Dužnaté lůžko slunečnice je nutno dokonale před sklizní vysušit. A |
Slunečnice - složení a kvalita slunečnicového semene |
Olejný typ slunečnice má středně velké nažky, tenkou slup |
Slunečnice - využití v ČR a ve světě |
Slunečnice roční (Helianthus annuus L |
Slunečnice – posklizňová úprava |
Při vlhkosti nažek po sklizni nad 21% je potřeba do 24 hodin prové |
Spalování biomasy |
Pevná fytopaliva se vyskytují v několika formách, lišících se |
Školkařství |
Školkařství, zahrnující sem |
Šlechtění ovoce |
Cílem šlechtění je zachovat a zdokonalov |
t |
Technologická jakost bulev cukrovky |
Komplex biologických, chemických, fyzikálně-chemických a mechanických vlastností řepné bulvy, které ... |
Technologie pěstování kapusty |
Při výběru pozemku je nutno brát v úvahu předcházející plodiny čeledi brukvovité a další výsev je ne... |
Technologie pěstování krmné brukve |
Krmná brukev není náročná na předplodinu. Vysoké výnosy dává po jetelovinách, vojtěškotravních a jet... |
Totipotence |
Schopnost somatických rostlinných buněk dát vzniknout celé rostlin |
Travní porosty |
Travní porosty - louky a pastviny - mají celospolečensky významnou ú |
Trávy |
Trávy jsou nejvýznamnější složkou lučních a pastevních porost |
Trávy - hustě trsnaté trávy |
Hustě trsnaté trávy mají píci silně inkrustovanou, tvrdou, a proto |
Trávy - rhizomatické |
Rhizomatické trávy (s podzemními oddenky) zahrnují kulturní d |
Trávy - stoloniferní trávy |
Stoloniferní trávy (s nadzemními výběžky) pro nízkou produkční a sil |
Trávy - volně trsnaté trávy |
Volně trsnaté trávy mají rychlý vývin, d |
Tritikale |
Tritikale je umělým mezidruhovým křížencem pšenice obecné (rod |
Tritikale - význam |
Tritikale má u nás zatím nedoceněnou vysokou krmnou hodnotu, která |
Tuřín |
Tuřín (Brassica napus L. var. napobrassica (L.) Reichenb.) patří mezi nejstarší kulturní plodiny, bu... |
Tuřín |
Patří mezi nejstarší kulturní plodiny, všeobecně je považován za n |
Tykev olejná |
Tykev olejná je náročná teplomilná plodina s poměrně krátko |
Třísloviny |
Třísloviny jsou přírodní bezdusíkaté látky se schopností tvořit s& |
u |
Ukládání půdy do klidu |
V podmínkách naší republiky půjde pravděpodobně o čtyři způsoby ob |
Úprava a zkrmování krmné řepy |
Základním požadavkem při zkrmování řepy je, že znečištění nesmí přesáhnout 5%. Řepu před zkrmením je... |
v |
Varné typy brambor |
Požadavky na jakost konzumních brambor jsou zakotveny v „Zákoně o potravinách“ č. 110/1997 Sb.“ a v ... |
Vegetativní rozmnožování |
Způsob nepohlavního rozmnožování u rostlin. Využívá se zejména v&n |
Víceleté a vytrvalé energetické plodiny |
Z hlediska stability a výše produkce se zajímavěji jeví druhy v |
Víceleté pícniny |
Víceleté pícniny na orné půdě představují jeteloviny, některé trávy, |
Vlákno lnu |
Tkaniny ze lnu mají řadu vynikajících vlastností. Hygroskopičnost, |
Vlastní kořen |
Spodní a největší část bulvy, ze které vyrůstají postranní kořínky, zejména v tzv. kořenové rýze – r... |
Vodnice |
Rostlina, která se v ČR pěstuje sporadicky spíše jako meziplodina, |
Vojtěška setá |
Vojtěška setá (Medicago sativa L.) |
Výnos polarizačního cukru |
Množství cukru, které narostlo v bulvách cukrovky na poli (vypočítá se z hektarového výnosu bulev a ... |
Využití sklizně přadného lnu |
Z 1ha se sklízí 3,5t roseného stonku a 500kg semen. Zp |
Význam topinamburu. |
Topinambury jsou v ČR pěstovány jen okrajově. Jejich předností je všestranná využitelnost – k lidské... |
Vzcházení epigeické |
Pří vzcházení epigeickém (fazol, sója, lupina) se prodlužuje hypok |
Vzcházení hypogeické |
Při vzcházení hypogeickém (všechny ostatní druhy) dělohy zůstávají |
Vzorkování |
Kvalitativní rozbor hodnoceného rostlinného produktu |
x |
Xenovegetativní způsoby rozmnožování ovocných dřevin |
Mezi nepřímé množení ovocných dřevin patří především štěpování a p |
z |
Zalesnění |
Jeden ze způsobů ukládání půdy do klidu, který se vš |
Zelenina - její spotřeba |
Proto odborníci na racionální výživu zdůrazňují, že by člověk měl |
Zelenina - skladování |
Nejmenší nároky na skladovací podmínky má cibule a česnek. U další |
Zelenina - sklizeň |
Pro sklizeň zeleniny je především důležité určit její správný term |
Zelenina - sklizeň jednorázová |
Sklizeň jednorázová (např. zel |
Zelenina - sklizeň probírkou |
Sklizeň probírkou je nejnáročn |
Zelenina - tržní úprava |
Do této úpravy patří především praní kořenové zeleniny, balení do |
Zelenina cibulová |
Do této skupiny zeleniny patří cibule, česnek, pór, pažitka a pro |
Zelenina košťálová |
Do této skupiny zeleniny patří zelí bílé, zelí červené, kedlu |
Zelenina kořenová |
Do této skupiny jsou zahrnuty mrkev (karotka), petržel, celer, ředkv |
Zelenina listová |
Sem jsou zařazeny: salát hlávkový, salát ledový, pekingské zelí, č |
Zelenina plodová |
Do této skupiny jsou zahrnuty okurky salátové, okurky nakládačky, ra |
Zeleniny vytrvalé |
Sem jsou zařazeny: chřest, reveň, křen. Jedná se o zeleniny, které |
Zelený úhor |
Zásevem založený úhor, při jeh |
Zelinářství |
Zelinářství můžeme charakterizovat jako odvětví rostlinné výroby, |
Zkoušení pro registraci |
Systém zkoušení nových genotypů rostlin pro zapsání do Státní odrů |
Zralosti lnu |
zelená, všechny části rostliny zelené, nad 60% vody v |
Žito - biologické a pěstitelské požadavky |
Snáší lehké i kyselejší půdy s nižší zásobou živin, ale lze h |
Žito - význam |
Pěstitelské plochy žita ve druhé polovině 20. století výrazně pokl |