Při výběru pozemku je nutno brát v úvahu předcházející plodiny čeledi brukvovité (řepka, hořčice apod.) a další výsev je nejvhodnější provádět na stejný pozemek až po šesti letech (nebezpečí nádorovitosti kořenů). Následné zařazení po sobě i po jiných brukvovitých plodinách je možné výjimečně za 4 až 5 let, při respektování přísné ochrany porostu.
Pěstuje se především jako hlavní plodina po včas sklizených ozimých směskách, raných bramborách, víceletých pícninách zaoraných po první seči apod. K
vytvoření optimálního výnosu potřebuje 110 až 130 dnů. Dobře zapojené a nezaplevelené porosty krmné kapusty jsou výbornou předplodinou.
Krmná kapusta je plodinou první trati. Dobře reaguje na hnojení chlévským hnojem, i když je přímo nevyžaduje. Hnojení chlévským hnojem, kejdou nebo jinými organickými hnojivy je velmi vhodné. Na výživu, především dusíkem, je značně náročná. Před setím se doporučuje zapravit do půdy 150kg dusíku v síranové formě a 100kg P2O5. Při nedostatku draslíku ještě 150kg K2O na 1ha. Porost přihnojujeme za vegetace dusíkem v ledkové formě, nejlépe v několika dávkách. Celková dávka pro přihnojení pro optimální hnojení dusíkem bývá kolem 100kg.ha-1.
Tab. 10.1.4 - 1 : Normativ dusíku pro krmnou kapustu.
 |
Zpracování a příprava půdy se neodlišuje od běžného postupu, jaký se používá u ostatních semenných okopanin.
Krmnou kapustu vyséváme 
od poloviny dubna do počátku června, při vzdálenosti řádků 30 až 60cm, podle pěstitelských podmínek (v lepších je možno používat širší řádky ) s výsevkem 2,0 - 5kg.ha-1. Při pozdějším termínu výsevu se volí užší vzdálenost řádků a vyšší výsevek. Ve velkovýrobní praxi je nejběžnější výsev do řádků 45cm s výsevem 2,5kg osiva na hektar. Osivo vyséváme do pečlivě zpracované půdy s utuženým lůžkem, kyprou pouze na hloubku 20mm. Nejvhodnější jsou přesné secí stroje nebo páskové secí stroje (výsevek 1,5 – 2kg, stačí 200tis. rostlin). Při použití klasických secích strojů (při nemožnosti nízkého výsevku) musíme osivo smíchat se semeny plodiny přibližně stejné hmotnosti a tvaru, které zbavíme klíčivosti (nejlépe pražením). Vhodné jsou k tomu například řepka, hořčice apod.
Optimální hustota porostu po vzejití je okolo 200 - 300tis. rostlin na 1ha. Hustší porosty je možno proředit vláčením napříč řádků, které současně hubí vzešlé plevele. Při ranějších výsevech se optimální počet rostlin pohybuje v rozmezí od 100 do 150tis. rostlin na hektar. Při pozdějších výsevech je optimální počet rostlin 150 - 200tis. rostlin na hektar. Krmnou kapustu lze pěstovat i s nižším počtem rostlin 40 - 80 tisíc na hektar, ale jen při pravidelném rozmístění (například po výsadbě nebo přesných výsevech). K předpěstování sazenic se vysévá 0,5 až 1,5kg osiva na 100 - 200m2. Předpěstování trvá asi 5 - 6 týdnů. Předpěstované sazenice se čtyřmi až pěti listy vysazujeme do širších řádků. Po výsadbě je třeba porost zavlažit.
Ošetřování krmné kapusty v průběhu vegetace je podobné jako u řepy. Krmná kapusta má stejně jako kukuřice pomalý počáteční vývoj. Proto musíme použít proti zaplevelení herbicidy. Vhodný je přípravek Semeron 25 WP, který lze použít před vzejitím kapusty (popřípadě i ve fázi tří až pěti pravých listů) v dávce do 1,5kg na hektar. Tento přípravek velmi dobře působí na merlíky a lebedy. Semeron 25 lze použít i po vzejití, po řádném zakořenění kapusty - ve fázi 4 pravých listů. Dále můžeme použít Butisan S nebo Butisan 400, které účinkují v krmné kapustě na heřmánkovce. V metodické příručce pro ochranu rostlin jsou uvedeny i další přípravky (např. Lentagran), záleží však na spektru zastoupených plevelů. Při kalamitním výskytu housenek běláska zelného nebo mšic je vhodné použití insekticidních přípravků běžně dostupných na našem trhu.
Krmná kapusta se sklízí postupně podle potřeby zelené píce od září do konce listopadu, i déle. Ve většině případů jako poslední plodina v plynulém pásu zeleného krmení. Výnosy čerstvé píce činí 40 - 80t.ha-1. Porosty založené z předpěstované kapusty poskytují výnos o 10 - 20% vyšší než porosty založené přímým výsevem. Biomasa obsahuje 13 - 15% sušiny. Píce je především vhodná pro přímé zkrmování v chovu dojnic v dávce do 25kg na 1 velkou dobytčí jednotku a den. Lze ji úspěšně použít i v krmných dávkách ostatních kategorií skotu, ale i drůbeže a králíků v drobném chovatelství. Krmná kapusta se může i silážovat s přídavkem slámy nebo s kukuřicí. Na sklizeň na větších plochách používáme zpravidla sklízecí řezačky s nastavením co nejdelší délky pořezané píce. Sklizeň na menších plochách můžeme provádět i ručně. Nedochází ke ztrátě fyziologické vody. Kapusta se dá totiž zkrmovat i neřezaná.
Vezmeme-li v úvahu výnosový potenciál našich tuzemských odrůd krmné kapusty, jejich kladné dietetické účinky ve výživě zvířat a poměrně příznivou prodejní cenu 1kg osiva (asi 380Kč), můžeme konstatovat, že použití této plodiny v systému krmení hospodářských zvířat je velmi výhodným počinem ekonomicky uvažujícího zemědělce.
