Ovoce má v racionální výživě člověka nenahraditelnou úlohu, a to především jeho konzumace v čerstvém stavu. Až na ořechy, jedlé kaštany a mandle obsahují všechny druhy s dužnatými plody malé množství bílkovin a tuků a mají
tedy nízkou energetickou hodnotu. Naopak dodávají tělu důležité vitaminy (vitamin A, vitaminy skupiny B, vitamin C, E a další), dále enzymy, minerální látky (železo, vápník, draslík, hořčík, sodík aj.). Stále více si ceníme buničiny (vlákniny) a pektinů v ovoci, které jako balastní látky podporují trávicí činnost v organismu, odvádějí z těla některé zplodiny, radikály těžkých kovů apod. Ze základních živin obsahuje ovoce podle druhu rozdílný podíl cukrů (od 0,5 do 28%). Až 30% cukrů zjišťujeme v hroznech vybraných odrůd révy vinné. Vedle jednoduchých cukrů (glukóza, fruktóza) je častým cukrem v plodech sacharóza.
Organické kyseliny obsažené v ovoci vytvářejí v trávicím traktu prostředí nevhodné pro rozvoj mikroorganismů, škodlivých člověku. Kromě kyseliny jablečné a kyseliny citrónové se setkáváme i s kyselinou vinnou, kyselinou šťavelovou, kyselinou jantarovou a kyselinou salicylovou.
Dusíkaté látky jsou obsaženy především v semenech, naopak éterické oleje (silice) nejvíce ve slupce. I v nepatrném množství vyvolávají zájem o pojídání ovoce.
Za nejcennější z vitaminů je považován vitamin C (kyselina askorbová), jejíž obsah značně kolísá podle druhu ovoce. Obecně platí, že plané formy ovoce obsahují více tohoto vitaminu než kulturní odrůdy (například planá jablka 25 až 80mg%, kdežto kulturní odrůdy
přibližně čtvrtinu). V povrchových částech plodů bývá přibližně dvojnásobek více vitaminu C než uvnitř dužniny. Zráním plodů se obsah kyseliny askorbové zvyšuje až do konzumní zralosti, pak rychle ubývá. Mezi druhy s mimořádným obsahem vitaminu C patří aktinidie, rakytník 
a šípky (nad 1000 miligramů ve 100 gramech čerstvého ovoce, tj. přes 1%). Z častěji pěstovaných druhů ovoce jsou v tomto směru bohaté černý rybíz (90 – 250mg%) a jahody (30 – 95 mg%), což je více, než mají citrusové plody.
U ovoce je ze zdravotních hledisek velmi významný obsah dalších látek, především pektinů a minerálních solí. Pektiny působí mimo jiné preventivně proti kornatění tepen a infarktu srdečního svalu. Hodně pektinů obsahují především jablka, dále rybíz a angrešt. Ovoce působí v zažívacím traktu celkově velmi příznivě jako odkyselující složka potravy. Je to tím, že z minerálních látek v plodech převažují kationty, především draslík. Naproti tomu kyselost ovoce je způsobována organickými kyselinami, které se v procesu dýchání spalují. Výsledkem je, že v organismu během trávení z ovoce zůstávají pouze kationty, které mají odkyselující účinek.
Ovoce spolu se zeleninou má stále větší význam ve správné výživě člověka. S růstem podílu sedavých zaměstnání a se snižováním podílu manuální práce i s celkovou redukcí pohybu je nutno nahrazovat jím vysoce kalorické složky naší potravy, a to především tuky, cukry a bílkoviny. Důležitost ovoce spočívá také v tom, že obsahuje řadu důležitých látek, potřebných pro životní pochody v organismu a pro jeho zdravý vývin. Dostatečný a pravidelný přísun těchto látek zvyšuje odolnost organismu proti onemocněním. Navíc jsou tyto látky v ovoci obsaženy v biologicky ideální formě, a nelze je proto zcela adekvátně nahradit uměle syntetizovanými produkty. Dužnaté ovocné plody obsahují 79 – 87% vody (nejvíce jahody – 86 – 87% a nejméně černý rybíz). Naproti tomu ořechy v konzumní zralosti obsahují v průměru jen 5 – 16% vody. Z dalších látek jsou v plodech nejvíce zastoupeny sacharidy. Optimální průměrná spotřeba ovoce na jednoho člověka by se měla pohybovat v hranicích 80 – 100kg ročně.
